Němcům to došlo. Byli jsme hloupí, říká jejich ministr

Přes čtyři tisíce lidí opustilo v sobotu podle kanceláře ukrajinského prezidenta obléhaný Mariupol. Mezi nimi i sestra ukrajinského poslance Jaroslava Železniaka. „Po dvou týdnech neměli žádné jídlo a obchody byly zavřené, tak si řekla: ‚Musím se pokusit najíst, ukrást někde nějaké jídlo, nebo tady zemřeme.‘,“ řekl stanici BBC Železniak. „Na ulicích je mnoho mrtvol, mnoho budov je v plamenech, mnoho jich bylo zničeno,“ popsal situaci ve městě.

V silně poničeném Mariupolu je problém s nedostatkem vody, potravin a léků, nefungují dodávky elektřiny ani tepla. Ve městě se před útoky ruských vojsk v krytech a ve sklepích ukrývá přes 300 tisíc lidí.

Ve Varšavě dnes tisíce ukrajinských uprchlíků čekaly v dlouhých frontách, aby získaly průkazy, které jim alespoň prozatím umožní částečný návrat k normálnímu životu. Už dopoledne ale bylo mnohým řečeno, aby přišli jindy. Úřady sice proces zjednodušily, ale vzhledem k obrovskému zájmu nebylo možné vyřídit žádosti všech čekajících, uvedla agentura AP.

Uprchlíci se postavili do fronty před varšavským Národním stadionem ještě před východem slunce, aby získali číslo PESEL, obdobu českého rodného čísla. To jim na příštích 18 měsíců umožní v Polsku bydlet, pracovat nebo chodit do školy, dostávat lékařskou péči a pobírat sociální dávky.

Čím armáda přesvědčuje vojáky, aby neodcházeli bojovat na Ukrajinu na vlastní pěst? Proč se do aktivních záloh hlásí čerství třicátníci, tátové dětí? A kolik peněz dokáže armáda reálně utratit? Odpovídá výsadkář Ivo Zelinka.

S odvoláním na prohlášení prezidenta Volodymyra Zelenského o tom informovala ukrajinská ambasáda v České republice.

Od začátku invaze na Ukrajině zahynulo téměř 14 400 ruských vojáků, tvrdí ukrajinské ministerstvo zahraničí. Rusové také přišli o tisíce kusů vojenské techniky a vybavení, konkrétně o 95 letadel, 115 vrtulníků, 1 470 obrněných vozidel nebo 466 tanků, uvedla dnes na svém twitterovém účtu ukrajinská diplomacie. Čísla jsou patrně nadsazená a jak poznamenala americká televize CNN, údaje není možné nezávisle ověřit.

Podobné informace z Ruska přicházejí jen velmi zřídka a ruské úřady nezveřejňují ani podrobnosti o bojových ztrátách. Poslední takové údaje se na veřejnost dostaly 2. března, kdy Rusko oznámilo, že od začátku vojenské operace zahynulo 498 vojáků.

Papež František dnes překvapil svou návštěvou 19 ukrajinských dětí, které utekly před boji ve své zemi a nyní se o ně starají v dětské nemocnici Bambino Gesù v Římě. Informovala o tom agentura Reuters. Podle Vatikánu se v římské nemocnici od začátku války léčilo už asi 50 ukrajinských dětí.

Na jedné z fotografií, které Vatikán zveřejnil, je vidět papež, jak hovoří s dívkou, která má ovázanou hlavu. Podle prohlášení Vatikánu utekli mladí pacienti z Ukrajiny během prvních dnů války a nyní je v Římě léčí mimo jiné na oddělení pro onkologická a neurologická onemocnění. Některé z dětí utrpěly i zranění při výbuších, uvedl mluvčí Vatikánu Matteo Bruni.

Rusko oznámilo, že jeho armáda ve válce s Ukrajinou použila hypersonické střely. Seznam Zprávy připravily přehled toho nejdůležitějšího, co vědět o zbraních, které se pohybují rychlostí větší, než je pětinásobek rychlosti zvuku.

Podle městské rady Meriupolu měla ruská armáda násilně přesunout tisíce místních obyvatel do Ruska. „Je těžké představit si, že v 21. století jsou lidé násilně deportováni do jiné země. Ruská vojska nejenže ničí náš mírumilovný Mariupol, ale zašla ještě dál a začala deportovat obyvatele Mariupolu. Všechny válečné zločiny ze strany Ruska by měly být nejpřísněji potrestány,“ řekl starosta Mariupolu Vadym Bojčenko.

Z ukrajinských měst se dnes podařilo prostřednictvím humanitárních koridorů evakuovat 6 623 lidí. Informoval o tom zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Je to mnohem méně než v pátek, kdy počet evakuovaných přesáhl 9 tisíc.

Od začátku ruské invaze bylo prostřednictvím humanitárních koridorů evakuováno skoro 200 tisíc civilistů, upřesnila ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.

Ruské jednotky nadále trpí značnými ztrátami, zejména na okupovaném Krymu. Zde některé útvary, konkrétně námořní pěchota, ztratily až 90 procent svého mužstva a jen těžce se ze svých ztrát vzpamatovávají, uvedl podle stanice Svobodná Evropa generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny.

Podle ukrajinských sil má na Krymu ruská armáda problém s doplněním svých počtů a setkává se i s odmítnutím. Tyto vojáky, kterých zatím bylo nejméně dvacet, čekají tvrdé tresty, uvedl ukrajinský generální štáb.

Dnešní návrh polského premiéra Mateusze Morawieckého, aby Evropská unie zavedla úplný zákaz obchodování s Ruskem, by znamenal zastavení dodávek plynu a ropy, což těžko projde. Shodli se na tom čeští analytici, které oslovila ČTK. Krok by podle nich mohl přispět k rychlejšímu ukončení války na Ukrajině, ale znamenal by pro unii ekonomické problémy.

Západní země nyní rozsáhlými sankcemi reagují na útok ruských vojsk na Ukrajinu, EU tento týden uvedla do praxe už čtvrtý balík sankcí proti Rusku. „Polsko navrhuje co nejdříve zařadit obchodní blokádu do balíku sankcí,“ uvedl podle agentury Reuters dnes Morawiecki.

Invaze ruských vojsk si na Ukrajině vyžádala přerušení zhruba 30 procent ekonomické aktivity. V televizním rozhovoru to dnes řekl ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. Upozornil také, že daňové příjmy jsou nyní nedostatečné, takže vláda peníze získává hlavně prostřednictvím půjček. Informuje o tom agentura Reuters.

Mezinárodní měnový fond (MMF) nedávno předpověděl, že ukrajinská ekonomika letos v důsledku invaze pravděpodobně klesne minimálně o deset procent. Dodal, že pokud vojenský konflikt potrvá delší dobu, mohl by pokles hrubého domácího produktu (HDP) dosáhnout 25 až 35 procent.

Norská vláda oznámila, že navýší obranný rozpočet o tři miliardy norských korun (7,7 miliard korun). Peníze mají zamířit na posílení vojenské přítomnosti na severní hranici země s Ruskem. Členská země NATO sdílí s Ruskem 196 kilometrů dlouhou hranici, píše agentura Reuters.

Ukrajinské město na severu země nedaleko hranic s Běloruskem nadále čelí tvrdému ostřelování ze strany ruské armády, která se zde opakovaně dopustila střelby do civilistů. Některé ze čtvrtí jsou těžce poničeny.

Od začátku invaze na Ukrajinu zahynulo nejméně 847 civilistů, včetně 64 dětí. Informoval o tom dnes Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR). Je to o 31 úmrtí více, než úřad oznámil v pátek. Ruská vojska zahájila invazi 24. února.

OHCHR také uvedl, že dalších 1 399 civilistů utrpělo zranění, včetně 78 dětí. Ke zranění většinou došlo při ostřelování nebo náletech. Přesný počet obětí a zraněných ale nejspíš bude mnohem vyšší, dodal úřad.

Ruští a běloruští hokejisté se nepředstaví na letošním světovém šampionátu, který hostí Finsko. Kde se odehraje příští mistrovství je ale stále nejasné. Rozhodne se na příštím zasedání Mezinárodní hokejové federace.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval švýcarskou vládu, aby zmrazila bankovní účty ruských oligarchů. Televizní stanice SRF uvedla, že Zelenskyj rovněž kritizoval švýcarskou potravinářskou společnost Nestlé, která sice v Rusku omezila činnost, nicméně z ruského trhu se zcela nestáhla, zatímco mnoho jiných mezinárodních firem ano.

„Ve vašich bankách jsou prostředky lidí, kteří rozpoutali tuto válku. Pomozte nám s tím bojovat. Aby byly jejich finanční prostředky zmrazeny,“ prohlásil Zelenskyj prostřednictvím telemostu před několika tisíci lidí, kteří v Bernu protestovali proti válce.

Britský premiér Boris Johnson varoval, že by se Západ po ruské invazi na Ukrajinu neměl pokoušet o normalizaci vztahů s prezidentem Vladimirem Putinem. Během svého dnešního projevu na konferenci Konzervativní strany v Blackpoolu označil Johnson útok ruských vojsk za bod zlomu pro celý svět.

„Jsou tací lidé ve světě…, kteří říkají, že bychom si měli zvyknout na to žít s tyranií… Já se ale domnívám, že se hluboce mýlí,“ prohlásil britský premiér.

„Pokusit se po tomto znovu normalizovat vztahy s Putinem, jako jsme to udělali v roce 2014, by byla přesně ta stejná chyba. Putin musí skončit. Nastal bod zlomu pro celý svět a je to zároveň okamžik volby. Musíme si zvolit mezi svobodou a útlakem,“ cituje z Johnsonova prohlášení Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL).

Ruské okupační síly ustupují od Mikolajivu, uvedl gubernátor tamější oblasti Vitalij Kim. „Situace, jak se říká, je lepší než včera. Nepřítel ale pokračuje v ostřelování obytných oblastí, a to ze vzdálenosti 50 až 70 kilometrů,“ cituje server Ukrajinská pravda Kima. Podle něj se ruské síly postupně vzdalují od města, další detaily ale kvůli ochraně ukrajinských vojáků i místních obyvatel neuvedl.