Článek
Pokud budou chtít Spojené státy zkoumat nerostné zdroje Grónska, budou tak muset činit v souladu s právními předpisy tohoto arktického ostrova, uvedlo dnes dánské ministerstvo zahraničí. Reagovalo tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa z noci na dnešek, že se v Grónsku, které je autonomní součástí Dánska, chystají rozsáhlé průzkumy ložisek ropy, plynu a nerostných surovin.
Kodaň uvedla, že dohoda uzavřená mezi Grónskem, Dánskem a USA v září neposkytuje americkým investorům žádné přednostní zacházení vůči investorům z jiných zemí Severoatlantické aliance či Evropské unie, pokud jde o přístup k nerostným zdrojům ostrova.
Osmdesátiletý americký prezident ve svém příspěvku na síti Truth Social arktický ostrov nazval „naším novým a krásným Grónskem“. Zdůraznil také význam ostrova pro bezpečnost USA i Evropy.
Trump v minulosti opakovaně hovořil o americkém převzetí kontroly nad Grónskem či dokonce o potřebě Spojených států ostrov vlastnit, čímž zneklidnil spojence USA, především Dánsko.
Zářijová dohoda o bezpečnosti, která však neposkytuje žádná práva k těžbě, měla zklidnit napětí vyvolané Trumpovými výroky. Potvrzuje dánskou suverenitu a právo Gróňanů na sebeurčení, zároveň ale Spojeným státům dává právo umístit v Grónsku části svého plánovaného systému protiraketové obrany Golden Dome. USA, které už jsou na ostrově vojensky přítomny, mohou podle dohody otevřít nové základny v lokalitách Narsarsuaq na jihu a Mestersvig na východním pobřeží.
Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních obývaný zhruba 56.000 lidmi býval do 50. let 20. století dánskou kolonií a v roce 1979 získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament. Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 získalo Grónsko možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
