Článek
Americký prezident Donald Trump, německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer ve středu po telefonu hovořili o stavu jednání o příměří na Ukrajině, která čelí ruské invazi. Podle mluvčího německé vlády se shodli, že nastal rozhodující okamžik pro Ukrajinu a pro společnou euroatlantickou bezpečnost. Podle Londýna evropští lídři ocenili mírové úsilí Spojených států.
„Čtyři šéfové států a vlád jednali o stavu rozhovorů o příměří na Ukrajině. Intenzivní práce na mírovém plánu by měla v nadcházejících dnech pokračovat,“ uvedl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Dodal, že Trump, Merz, Macron a Starmer se shodli, že „jde o rozhodující okamžik pro Ukrajinu a pro společnou bezpečnost v euroatlantickém prostoru“.
Francouzský prezident na návštěvě v Saint-Malo v Bretani řekl, že se telefonát uskutečnil ve snaze „posunout věci kupředu“. Dodal, že rozhovor trval zhruba 40 minut. Úřad britského premiéra k telefonátu sdělil, že se týkal aktuálních amerických snah o dojednání míru na Ukrajině, které Londýn vítá.
Merz, Macron a Starmer se v pondělí v Londýně setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby projednali evropský návrh týkající se podoby amerického mírového plánu pro Ukrajinu. Úřad francouzského prezidenta informoval, že ve čtvrtek se uskuteční virtuální jednání lídrů takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v obraně před ruskou invazí. Jejím členem je i Česko.
Německý kancléř Merz ve středu řekl, že v příštích dnech povedou evropské země další rozhovory o mírovém úsilí. Agentura Reuters s odvoláním na unijní diplomatické zdroje napsala, že na pondělí se v Berlíně připravuje schůzka asi desítky evropských lídrů včetně Macrona a Starmera.
Válku, kterou v únoru 2022 rozpoutal ruský prezident Vladimir Putin, se od svého nástupu do úřadu na počátku letošního roku snaží zastavit Donald Trump. Spojené státy zvyšují tlak na Kyjev, aby souhlasil s dříve předloženou mírovou dohodou, která v mnoha bodech zejména v rané fázi návrhů vycházela vstříc Rusku. Kontroverzní je především možnost, že by napadená Ukrajina předala Moskvě území, které ruská armáda dosud ani nedokázala vojensky okupovat.
