Článek
Před rokem Donald Trump slíbil, že válku na Ukrajině ukončí „okamžitě“. Dnes, po téměř dvanácti měsících v Bílém domě, je ale zřejmé, že rychlé řešení nepřichází. Jednání mezi Ukrajinou a Ruskem sice pokračují, ale jen v omezené podobě. Návrhy mírového plánu se průběžně upravují, Spojené státy se snaží sehrát aktivnější roli prostředníka, avšak zásadní průlom se stále nedostavil, a podle Kyjeva i Washingtonu závisí další vývoj především na tom, co bude ochotna udělat Moskva.
V posledních týdnech se objevily náznaky určitého posunu: americký návrh byl přepracován, komunikace mezi Washingtonem a Kyjevem zesílila a diplomaté mluví o „postupu v technických detailech“. V klíčových otázkách, od budoucnosti okupovaných území až po bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, je ale situace prakticky zamrzlá.
Ukrajina opakuje, že žádná dohoda není možná bez její účasti a bez respektu k jejím hranicím. USA zdůrazňují, že mír nemůže vzniknout jen na papíře. A Rusko zatím nedává najevo ochotu ke kompromisům, které by otevřely cestu k reálnému příměří.
Výsledkem je stav, který diplomaté popisují jako „pohyb, ale ne posun“. Jednotlivé návrhy se mění a tlak na jednání roste, avšak rozhodnutí leží především na Kremlu. Pokud odtud nepřijde jasný signál ochoty jednat o hlavních sporných bodech, může se mírový proces dál točit v kruhu, podobně jako před rokem. Seznam Zprávy přinášejí otázky a odpovědi kolem aktuálního stavu mírových jednání.
1) Co se stalo od doby, kdy do médií unikl mírový plán USA, který odborníci označovali za nepřímou kapitulaci Ukrajiny?
Spojené státy přepracovaly svůj mírový návrh, který je nyní stručnější a méně kontroverzní než původní verze, a zároveň se výrazně zintenzivnila koordinace mezi Washingtonem a Kyjevem. Do vyjednávání vstoupil také Trumpův zeť Jared Kushner, jenž vedl neformální konzultace v Kyjevě i v Moskvě a přinesl do procesu novou dynamiku. Podle amerických i ukrajinských diplomatů se podařilo vyjasnit některé technické otázky a vznikl konkrétnější rámec, o kterém je možné dále jednat. Díky Kushnerově účasti je Ukrajina podle zdrojů s nadějí, že by se proces mohl reálně posunout, i když průlom stále závisí na postoji Ruska.
Po posledním kole rozhovorů to potvrdil i americký ministr zahraničí Marco Rubio, který 30. listopadu prohlásil, že obě strany „zůstávají realistické ohledně obtížnosti celého procesu, ale zároveň optimistické“, protože postupné kroky ukazují, že existuje „sdílená představa, že nejde jen o ukončení války, ale také o zajištění budoucnosti Ukrajiny“. Dodal však, že jednání mají „mnoho pohyblivých částí“ a že do nich zásadně promluví i to, zda bude připravena ke kompromisu ruská strana.
2) Je na stole nový mírový plán?
Na stole je nyní revidovaný mírový plán, který navrhly Spojené státy ve spolupráci s Ukrajinou. Původní 28bodový dokument byl přepracován do stručnější a méně kontroverzní podoby, přičemž některé sporné body byly zmírněny nebo odstraněny. Cílem těchto úprav je zjednodušit jednání a vytvořit konkrétnější rámec, o kterém je možné dále diskutovat.
Podle diplomatů je nový plán spíše pracovní dokument, který umožňuje koordinovanou komunikaci mezi Kyjevem a Washingtonem a poskytuje základ pro další jednání. Jeho existence zároveň posiluje naději, že by se proces mohl skutečně posunout kupředu, i když klíčové politické otázky – jako budoucnost okupovaných území a bezpečnostní záruky – zůstávají otevřené.
3) Znamená přepracovaný plán, že se strany přiblížily dohodě?
Zatím není možné říct, že by přepracovaný plán znamenal reálné přiblížení dohody. I když je samotný návrh technicky čistší a méně kontroverzní než původní verze, což usnadňuje pokračování jednání, zásadní politické otázky zůstávají stále zablokované. Mezi hlavní překážky patří otázka budoucnosti okupovaných území a bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Bez jasného posunu v těchto bodech, a zejména bez ochoty ze strany Ruska, nelze čekat, že by plán sám o sobě vedl k závěrečné dohodě.
4) Jaká je nyní role Spojených států?
Spojené státy hrají v mírovém procesu výrazně aktivnější roli než dříve. Zapojily se do přepracování mírového plánu, upravují jeho jednotlivé body tak, aby byly méně kontroverzní, a zároveň zprostředkovávají pravidelnou komunikaci mezi Kyjevem a Moskvou. Američtí diplomaté koordinují další kroky s ukrajinskou stranou a do procesu se aktivně zapojují i poradci, například Jared Kushner, aby jednání získala nový impulz.
USA zároveň vystupují jako garant, který usiluje o to, aby jednání byla systematická a probíhala kontinuálně. Přesto ale zdůrazňují, že žádný plán nelze prosadit bez souhlasu a ochoty Ruska k reálným kompromisům.
5) Proč USA přidaly do vyjednávání Kushnera?
Podle dostupných zpráv je účast Kushnera součástí snahy Washingtonu o oživení vyjednávání způsobem, který by mohl prorazit stagnaci formálních diplomatických cest. Podle informací z médií byli Kushner společně se Trumpovým vyslancem Stevem Witkoffem v Moskvě přijati s plnou „VIP péčí“, což signalizuje, že Rusko bere jejich návštěvu vážně.
Cílem americké delegace je využít soukromou (neformální) diplomacii a kontakty mimo oficiální kanály. Tím chtějí USA otevřít nová komunikační okna s ruskou stranou, možnost, že v prostředí s menším tlakem a protokolárními omezeními se podaří navázat jednání, která by oficiální mise z nejasných důvodů nezahájily.
Pro Spojené státy je to zároveň způsob, jak demonstrovat, že berou mírový proces vážně a jsou připravené investovat do něj i nestandardní prostředky — tedy nejen formální diplomacii, ale i soukromé mise a kontakt „tváří v tvář“. Pokud Moskva projeví ochotu jednat, tak takový „privátní“ kanál může fungovat jako katalyzátor pro obnovu širšího vyjednávání.
6) Co na to Ukrajina?
Ukrajina opakovaně zdůrazňuje, že žádný mír nelze uzavřít bez její přímé účasti a bez plného respektu k jejím státním hranicím. Kyjev odmítá jakékoli kompromisy, které by ohrozily jeho suverenitu nebo vedly ke ztrátě území.
7) Mění Rusko postoj?
Rusko zatím neprojevuje ochotu učinit zásadní ústupky, bez kterých by nebylo možné dosáhnout příměří. Klíčové politické otázky, jako je kontrola nad okupovanými územími nebo bezpečnostní záruky pro Ukrajinu, zůstávají tvrdě blokované.
Navíc během probíhajících vyjednávání Rusko pokračovalo v masivních útocích na Ukrajinu, včetně cílených zásahů na energetickou infrastrukturu, což výrazně zhoršilo situaci civilního obyvatelstva a ukázalo, že vojenský tlak je stále součástí jeho strategie. Tyto kroky podtrhují složitost procesu a zároveň vysvětlují, proč je skutečný průlom v jednáních stále nejistý.
8) Je šance, že se jednání v příštích týdnech zrychlí?
Možnost zrychlení jednání existuje, pokud do procesu vstoupí změna postoje zúčastněných stran. Především by to vyžadovalo, aby Rusko prokázalo ochotu jednat o klíčových politických bodech a učinilo určité kompromisy. Dalším faktorem by mohlo být, kdyby Spojené státy přišly s konkrétnějším návrhem, který by poskytl jasnější rámec a usnadnil dohodu.
Na druhou stranu, podle diplomatických zdrojů zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se rychlý průlom blížil. Proces zůstává komplikovaný, zahrnuje mnoho pohyblivých částí a stále platí, že konečné rozhodnutí leží primárně na Kremlu. To znamená, že i přes intenzivnější diplomatickou aktivitu se mírový proces může dál posouvat jen pomalu a s omezeným praktickým dopadem.
