Německo dá půl miliardy na zbraně pro Ukrajinu, Fiala připomněl českou pomoc

Německo přispěje do nového systému prioritních nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu v programu Severoatlantické aliance. Spolu s dalšími spojenci bude financovat balík v celkové hodnotě 500 milionů dolarů (10,4 miliardy Kč), oznámila ve středu německá ministerstva obrany a zahraničí. Učinila tak krátce po videokonferenci, na které o Ukrajině jednali evropští politici včetně německého kancléře Friedricha Merze s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Břemeno financování vojenské pomoci pro Ukrajinu se Trump snaží přenést na evropské státy a v červenci prohlásil, že za další dodávky zbraní by měli platit evropští členové NATO a Kyjev. Aliance proto vytvořila nový mechanismus, jehož prostřednictvím by za jednotlivé dodávky zbraní, které bude Ukrajina prioritně potřebovat, platili evropští spojenci. Celková hodnota pomoci, kterou chce NATO tímto způsobem zajistit, je asi deset miliard eur.

„Aby pokrylo naléhavou potřebu vojenského materiálu k obraně proti ruské agresi, kterou Ukrajina má, je Německo s dalšími spojenci připraveno financovat jeden z prvních komplexních balíků podpory v celkové hodnotě až 500 milionů amerických dolarů v rámci mechanismu PURL,“ uvedla německá ministerstva. Kolik přesně přispěje samotné Německo, z prohlášení nevyplývá. PURL je zkratka anglických slov Prioritized Ukraine Requirements List, tedy aliančního programu prioritních nákupů pro Ukrajinu.

Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil plánovaný příspěvek Německa. „Tato dodávka Ukrajině pomůže bránit se proti ruské agresi,“ uvedl v prohlášení.

Už minulý týden oznámilo Nizozemsko jako první země, že přispěje do mechanismu PURL. Rutte, který býval nizozemským premiérem, tehdy uvedl, že očekává peníze i od dalších členských zemí. Následně se do programu s příspěvky v řádech stovek milionů dolarů přihlásily i Švédsko, Dánsko a Norsko.

Urgentní vojenská pomoc by podle šéfa aliance měla na Ukrajinu putovat ve zhruba dvou desítkách dodávek, každá v hodnotě přibližně 500 milionů eur. Obsahovat mají vojenskou techniku, kterou nejsou evropské země schopny dodávat v takovém množství a tak rychle jako Spojené státy. Půjde například o protivzdušnou obranu či munici.

Rutte již v červenci po návštěvě Bílého domu uvedl, že se na iniciativě chtějí podílet mezi jinými také Německo, Británie, Finsko, Dánsko, Švédsko, Norsko a Kanada. Český premiér Petr Fiala tehdy uvedl, že se Česko k této iniciativě nepřipojí a soustředí se na jiné cesty, jak Ukrajině pomoci.

Ve středu Fiala uvedl, že prostřednictvím české muniční iniciativy dostala letos Ukrajina už jeden milion kusů velkorážové munice. Loni pomohla česká muniční iniciativa Ukrajině, jež se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi, dodat 1,5 milionu nábojů.

Český ministerský předseda při středeční virtuální schůzce ocenil koordinaci postojů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a uvítal, že se schůzky koalice ochotných poprvé zúčastnil i viceprezident USA J. D. Vance. „Mohu také oznámit, že jsme k dnešnímu dni prostřednictvím české muniční iniciativy letos na Ukrajinu dodali již jeden milion kusů velkorážové munice,“ dodal.

Koalice ochotných, která označuje státy, jež aktivně podporují Ukrajinu v boji proti ruské agresi, jednala před pátečním setkáním Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.

Německý kancléř Friedrich Merz po videokonferenci evropských politiků včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s Trumpem řekl, že při pátečním jednání Trumpa s Putinem musí být zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy. Merz Česku již dříve za muniční iniciativu poděkoval. Ve druhé polovině července v Berlíně na tiskové konferenci po setkání s Fialou označil českou muniční iniciativu za „příkladnou“ pomoc Ukrajině. Německo do ní podle něj přispívá „z přesvědčení“.

Pomoc dlouhodobě oceňuje i Zelenskyj. „Poděkoval jsem České republice za veškerou podporu, kterou poskytla Ukrajině, zejména za českou iniciativu na dělostřelecké dodávky našim bojovníkům. To pomohlo zachránit mnoho životů a posílit naše pozice. Prostřednictvím síly se posouváme ke spolehlivé bezpečnosti. Děkujeme!“ napsal Zelenskyj v minulém týdnu na síti X.

Proti iniciativě naopak dlouhodobě vystupuje bývalý český premiér Andrej Babiš (ANO). Zhruba před měsícem řekl agentuře Reuters, že vláda pod vedením hnutí ANO by v případě vítězství v podzimních volbách českou muniční iniciativu zrušila. Řekl, že iniciativa je netransparentní, „předražená“ a „plesnivá“. Podle Babiše není jasné, kolik Češi na muniční iniciativu přispívají. Fialova vláda loni uvedla, že přispěla částkou zhruba 35 milionů eur (860 milionů korun), podotkla agentura.

Evropské státy ve středu z iniciativy německého kancléře Merze jednaly o společné pozici před summitem Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina, který se uskuteční v pátek na Aljašce. Následně evropští lídři jednali i se samotným Trumpem. Podle Merze bylo jednání konstruktivní a evropské státy amerického prezidenta vyzvaly, aby na jednání byly zachovány evropské a ukrajinské bezpečnostní zájmy.