„Odsud není úniku.“ Ve světě uvázly tisíce Čechů, domů teď nemohou

„Když se poprvé ozvala rána a přišly mi výstražné zprávy na mobil, nechápal jsem, co se děje,“ popisuje svou první reakci na íránské útoky v Bahrajnu Tomáš Erben.

Do země v Perském zálivu vyrazil na pětidenní dovolenou. „Samozřejmě jsem vnímal, že se něco odehrává mezi Íránem, Izraelem a Amerikou, ale vůbec mě nenapadlo, že by se to mohlo dotknout i situace tady,“ přiznává.

Izrael a USA na Írán zaútočily v sobotu. Írán odpověděl odpalem raket a posláním dronů na Izrael, ale i na několik dalších arabských zemí. Tomáše tato odveta zastihla den před jeho plánovaným návratem do Česka.

„Včera okolo osmé večer se ozvala poměrně blízká rána, viděl jsem, že to uhodilo do obytné budovy. Není tu žádná základna, nic, je to normálně jeden z mrakodrapů,“ upozorňuje. Útok zasáhl výškovou budovu asi půl kilometru od místa, kde zrovna večeřel.

„Bral jsem to tak, že útočí hlavně na nějaké americké cíle, že tu mají základny. Ale když to prásklo i do téhle budovy, znejistěl jsem,“ dodává.

Po asi dvou hodinách se šel podívat k zasaženému místu. „Když se to stalo, byl vidět velký plamen. Přišlo mi zajímavé, že když to udeřilo, ptal jsem se lidí, jestli se bojí. Říkali, že ano, ale co mohou dělat. U zasažené budovy jsem taky potkal skupinu místních, kteří se přišli podívat ze zvědavosti. Paradoxně měli docela dobrou náladu,“ popisuje náladu mezi místními.

Do Česka se měl původně vracet v neděli. Aerolinky ale od soboty ve velkém ruší lety, vzdušný prostor v oblasti je uzavřený. Podobně jako tisíce dalších cestujících ani on neví, kdy a jak se domů dostane.

Od svého dopravce zatím žádné informace nedostal. Online si vyřídil check-in, s nikým z personálu se mu ale už spojit nepodařilo.

„Kdybych tu byl s dětmi, bylo by to horší. Nijak zvlášť se nebojím, spíš bych rád odjel. Aerolinka mi žádnou zprávu nedala, ale můj let je zatím potvrzený. Na to se upínám, protože rodiče doma mají starost. Nechci taky plýtvat další dovolenou, je to komplikace,“ shrnuje.

Martin Zoubek se s rodinou vydal na dovolenou na jihoasijské Maledivy. I jim dění na Blízkém východě změnilo plány. Domů se totiž měli vracet v sobotu přes Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech. Ani jejich letadlo ale nevzlétlo.

„Nechávali nás čekat na letišti. Po šesti hodinách nám řekli, že je let zrušený, už byl večer. Museli jsme hledat ubytování, řešit co a jak. Máme dvě děti a miminko, takže to bylo náročné,“ vysvětluje. „Díky tomu, že máme peníze, jsme to mohli vyřešit celkem jednoduše, ale bylo tam spoustu lidí, co museli přespávat na letišti,“ dodává.

Zatím se proto rozhodli na místě zůstat a neplánovaně si prodloužit dovolenou. Kdy přesně bude možné odjet, ale netuší. „Všechno je vybookované, všechny lety do evropských destinací jsou minimálně na týden plné. Nejdřív jsou volné až někdy osmého, devátého března,“ popisuje.

Přesto je rád, že je eskalace konfliktu nezastihla po cestě. „Máme známé, co odletěli, jsou teď v Abú Dhabí nebo v Dubaji a tam je to mnohem horší, dopadly tam i nějaké rakety. Nás to stojí dodatečné náklady, ale jsme rádi, že nejsme tam,“ konstatuje.

V podobné oblasti je teď i Jan Rosendorfský - poslední měsíc trávil na Srí Lance. I jemu plánovaný let aerolinka zrušila. „Odsud není úniku, protože vždycky budeme muset letět přes nějaký arabský stát, takže čekáme, co se bude dít dál,“ vysvětluje.

Strach má ale z toho, že vízum má platné na 30 dní. V zemi jich přitom už 29 strávil. „Doufejme, že budou rozumní, protože vyřizovat prodloužení víza, to jsem zažil několikrát, to je celý den na imigračním oddělení,“ popisuje své dřívější zkušenosti.

Na Srí Lance byli ve větší skupině, část už stihla odjet minulý týden. Jan Rosendorfský se původně měl vracet v úterý, nyní vyčkává, co se bude dít dál. „Naše letecká společnost nám řekla, že 48 hodin před odletem si můžeme zdarma let přebookovat, tak to zkusíme o týden později. Pokud to bude jen o týden, nebude to taková hrůza. Ale je to nepříjemnost,“ podotýká.

„Máme s sebou kamarádku, která je invalidní, takže s ní létáme business třídou. Jde o to, abychom se do nějakého letu dostali, protože tlak bude obrovský,“ přemítá.

Na Blízkém východě je také mnoho lidí, kteří v některé ze zemí žijí dlouhodobě. Jednou z nich je i Jana Zapletalová, která se před pěti lety přestěhovala do Dubaje. Pracuje tam jako zástupkyně ředitele v realitní agentuře.

V sobotu byla s přáteli na lodi, kde slavili narozeniny kolegy. Klidnou oslavu ale přerušily útoky. „Najednou jsme uslyšeli silný výbuch a nad oblastí Palm Jumeirah jsme viděli stoupat kouř. Nemohla jsem tomu uvěřit. Poprvé za pět let, co tu žiju, jsem měla opravdu strach,“ říká.

Reakce záchranných složek podle ní ale byla velmi rychlá. „Z lodi jsem jela taxíkem rovnou domů, bez kolon a bez omezení provozu. Po příjezdu jsem si dokonce bez problémů objednala jídlo přes aplikaci a doručení proběhlo normálně. Rozhodně bych neřekla, že se v Dubaji situace vymkla kontrole. Naopak město opravdu dál normálně funguje,“ myslí si.