Online: Papežův pohřeb by mohl být tuto sobotu

Pohřeb papeže Františka se zřejmě uskuteční v sobotu. Shoduje se na tom dnes ráno italský tisk. O termínu by mohli podle něj ještě dnes rozhodnout kardinálové. Volba nového papeže, takzvané konkláve, by mohla začít mezi 5. až 10. květnem. Papež zemřel v pondělí ráno.

Italská média píší, že pohřeb se bude konat mezi pátkem a nedělí, a dodávají, že sobota je nejpravděpodobnějším dnem. V pátek se v Itálii slaví 80. výročí osvobození, což je státní svátek. Několik dní před samotným pohřbem bude papežova rakev vystavena v bazilice svatého Petra.

Očekává se, že datum pohřbu stanoví kongregace (shromáždění) kardinálů, kteří právě zasedají. Již v pondělí Vatikán uvedl, že pohřeb se uskuteční do devíti dnů od úmrtí.

Volba nové hlavy katolické církve by pak mohla začít mezi 5. až 10. květnem, píše tisk. Vatikánská pravidla stanovují, že konkláve začíná 15. až 20. dnem po úmrtí papeže. Umožňují ale i dřívější začátek, pokud se kardinálové - volitelé do Vatikánu dostaví před uvedenou lhůtou.

Vatikánská pravidla také stanovují, že jednání po úmrtí papeže se musí účastnit kardinálové, kteří jsou mladší 80 let. Těch je 135 a budou volit nového papeže. Starší kardinálové, mezi kterými je i Čech Dominik Duka, tuto povinnost nemají a volby papeže se neúčastní.

Podle agentury Reuters se dnes v devět hodin ráno sejdou kardinálové, kteří jsou aktuálně v Římě. Očekává se, že se budou zabývat plánováním pohřbu. Vatikán uvedl, že ten by mohl být někdy mezi tímto pátkem a nedělí. Kardinálové se také budou věnovat tomu, jak bude církev fungovat v období, než bude zvolen nový papež.

Americký prezident Donald Trump s manželkou Melanií se zúčastní pohřbu papeže Františka v Římě, oznámil Trump na své sociální síti. Půjde o Trumpovu první ohlášenou zahraniční cestu po jeho lednovém návratu do Bílého domu, píše agentura DPA.

„Melania a já pojedeme na pohřeb papeže Františka v Římě. Těšíme se, že tam budeme!“ uvedl Trump ve stručném příspěvku na síti Truth Social.

Papež František již v roce 2023 hovořil o tom, že chce být pohřben v římské bazilice Panny Marie Sněžné (Santa Maria Maggiore), která má exteritoriální status a patří Vatikánu. Papež se sem pravidelně chodil modlit, podle médií zde byl naposledy 12. dubna.

Bazilika Panny Marie Sněžné je jednou ze čtyř hlavních papežských bazilik a také jedním ze sedmi poutních kostelů Říma a největším mariánským kostelem v Římě. Bazilika byla vybudována v letech 432 až 440. Nechal ji postavit papež Sixtus III. v souvislosti s Efezským koncilem, který se konal v roce 431 a potvrdil Pannu Marii jako Bohorodičku.

Během staletí byla několikrát přestavována, přesto je její dnešní podoba podobná té původní. Kostel o rozměrech 92 krát 80 metrů je klasická trojlodní sloupová bazilika. Přilehlá zvonice ze 14. století je se svými 75 metry také nejvyšší zvonicí v Římě a protože se bazilika nachází na kopci, je také nejvyšším místem ve městě. Má několik kaplí.

Mezi nejvýznamnější relikvie baziliky patří ostatky svatého Matouše a svatého Jeronýma. V bazilice je pohřbeno sedm papežů. Posledním papežem, který byl pohřben v bazilice, byl papež Pius V. (pontifikát v letech 1566 až 1572). Jeho ostatky byly přeneseny do baziliky v roce 1598, tedy více než 25 let po jeho smrti, na přání papeže Klementa VIII. Jeho tělo se nachází se stříbrnou maskou ve skleněné rakvi. V bazilice byl také pochován český šlechtic, kanovník a komoří papeže Maxmilián z Pernštejna, který zemřel asi v Římě v 17 letech v roce 1593 a kterého připomíná mramorový náhrobek v pravé boční lodi baziliky.

Většina papežů z poslední doby je pohřbena v kryptě pod Svatopetrskou bazilikou ve Vatikánu. Mimo Vatikán byl naposledy pohřben v roce 1903 papež Lev XIII.

Papež František zemřel v důsledku mozkové mrtvice, která vedla ke kómatu a následnému nezvratnému selhání srdce, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Vatikánu. Papež podle prohlášení již dříve požádal, aby byl pohřben do země v prosté dřevěné rakvi bez zdobení a s pouhým nápisem Franciscus (František).

Byl to muž hluboké víry a nezměrného soucitu, reagoval na dnešní oznámení o úmrtí papeže Františka izraelský prezident Jicchak Herzog. Za věrného přítele Palestinců označil Františka prezident Palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Svou kondolenci vyjádřil i Írán či Libanon. Papež ve svých kázáních a poselstvích často vyzýval k míru na Blízkém východě.

„Správně kladl velký důraz na posílení vazeb se židovským světem a podpory mezináboženského dialogu,“ uvedl izraelský prezident. Podle něj to papež vnímal jako „cestu k lepšímu vzájemnému pochopení a respektu“.

„Dnes jsme ztratili věrného přítele Palestinců a jejich legitimních práv,“ uvedl Abbás. Za drahého přítele Libanonu označil papeže prezident této země Joseph Aún. „Nikdy nezapomeneme na jeho výzvy k ochraně Libanonu a zachování jeho identity a různorodosti,“ uvedl Aún.

Papež za uplynulý rok a půl několikrát nepřímo kritizoval Izrael v souvislosti s válkou v Pásmu Gazy. Situaci na tomto území označil kvůli ničivé válce za ostudnou. Představitelé Izraele i židovských komunit v Itálii mu naopak vyčítali, že dostatečně nevnímá potřebu Izraele zaručit si svou bezpečnost.

Papež František nikdy podle emeritního arcibiskupa Dominika Duky nezapomínal na oblasti, kde je hlad nebo válka. Do Vatikánu přinesl přístup lidové latinskoamerické církve, řekl v České televizi.

„Stále upozorňoval na bídu ve světě a potřebu pomoci. Myslím, že to jeho velký vklad do dějin světa,“ řekl Duka. Církev v Latinské Americe, odkud František pocházel, je podle Duky víc lidová. „Ti lidé se stále cítí součástí církve a očekávají od ní pomoc. Tento postup vnesl František do fungování církve,“ uvedl.

Odkaz papeže podle něj posunula jak levicová, tak výrazně pravicová média, sám ho viděl někde uprostřed. „Mnohokrát musel poměrně razantně vysvětlovat: toto jsem neřekl, tak jsem to nemyslel,“ řekl Duka. Kritizovaná byla některá mediální vyjádření papeže k válce na Ukrajině nebo prezidentským kandidátům před volbami v USA.

Osobně se Duka jako kardinál s Františkem setkával opakovaně, papež údajně nebyl člověkem oficialit. „Do jisté míry ani to oficiální setkání nebylo úplně oficiální, takže ho narušil nějakou průpovídkou nebo vtipem,“ vzpomínal kardinál.

Přínos papeže Františka, který zemřel dnes ráno ve Vatikánu, oceňují ve svých prohlášeních i další světoví náboženští vůdci.

Velký imám mešity Al-Azhar Ahmad Tájib označil Františka za svého bratra. Ocenil, že papež „posílil vztahy s mešitou Al-Azhar a islámským světem skrze své návštěvy v mnohých islámských a arabských zemích“. Ve svých projevech pak podle islámského duchovního papež projevoval lidskost. Poukázal, že František odmítal válku v Pásmu Gazy i nenávist k islámu.

Jeden z hlavních činitelů anglikánské církve arcibiskup z Yorku Stephen Cottrell uvedl, že papež vyjadřoval „své přání vést a budovat církev novými způsoby“. Podle arcibiskupa si papež byl vědom odlišností s anglikány, kteří se odtrhli od římských katolíků v 16. století. Cottrell vzpomněl společnou iniciativu papeže a tehdejšího arcibiskupa z Canterbury Justina Welbyho za mír v Jižním Súdánu.

Svou soustrast katolíkům vyjádřil i hlavní římský rabín Riccardo Di Segni, který se s papežem opakovaně setkal. „Jeho pontifikát byl novou významnou kapitolou ve vztazích mezi judaismem a katolicismem,“ uvedl Di Segni k dvanáctiletému působení Františka v čele katolické církve.

O možném nástupci papeže Františka se v souvislosti s jeho pokročilým věkem i zdravotními problémy, jež ho sužovaly, spekulovalo už delší dobu.

V debatách se v minulosti objevila jména několika vlivných kardinálů, kteří by mohli stanout v čele katolické církve –⁠⁠⁠ mezi nimi zástupci liberálnějšího přístupu, který zastával zesnulý František, i tradicionalisté. O kom se mluví?

Jednou z možných příčin náhlého úmrtí papeže Františka je krvácení do mozku. S odvoláním na své dobře informované zdroje to napsala italská agentura ANSA. Papež skonal v pondělí v 7:35 a smrt přímo nesouvisí s respiračními potížemi, informovala. Vatikán se podle ní má vyjádřit v pondělí večer.

Připomeňme, že papež se zotavoval ze zápalu plic, kvůli němuž byl 38 dní hospitalizován. Nemocnici opustil 23. března a od té doby omezil svá veřejná vystoupení.

„Přiznám se, byl to skutečně vzácný a úctyhodný okamžik, za nějž jsem moc vděčný. A na závěr setkání se odehrálo jedno takové překvapení,“ vzpomíná na setkání s papežem Františkem v polovině července 2022 místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek.

S hlavou katolické církve se nesešel jako politik, ale jako zástupce a člen křesťanské sportovní organizace Orel. Během setkání na Svatopetrském náměstí papeže spolu s ostatními členy výpravy požádali, aby jim požehnal reliéf svaté Ludmily, patronky rodin, matek, babiček, vychovatelů mládeže, ale také patronky právě Orla.

„To setkání bylo velmi milé a radostné. Papež nám řekl, že práci s mládeží velmi fandí. Ostatně sám se velkou etapu svého života mládeži věnoval. A také je o něm známo, že je velkým podporovatelem sportu, a proto jsme mu dovezli jako dar fotbalový míč od Orla z České republiky,“ popsal Seznam Zprávám Jan Bartošek.

Není jediným tuzemským politikem, který se s Františkem setkal. Více v textu Jana Nováka:

Zármutek z úmrtí papeže vyjádřil i argentinský prezident Javier Milei, který Františka před svým zvolením hlavou státu ostře kritizoval, poté se však za některé výroky omluvil.

„Navzdory rozdílům, které se dnes jeví jako menší, bylo pro mě opravdovou ctí, že jsem ho mohl poznat v jeho dobrotě a moudrosti,“ uvedl Milei, který se s papežem setkal loni ve Vatikánu. V souvislosti s úmrtím vyhlásil v zemi sedmidenní státní smutek.

Zesnulý papež pocházel z Buenos Aires, kde byl i mnoho let arcibiskupem. V zemi byl stále populární. Podle médií se v minulosti jednalo o tom, že by provedl cestu do své vlasti, což se nakonec nestalo. Papež mimo jiné uvedl, že se obával, že by jeho návštěva mohla být využita k politickým cílům.

Zesnulého papeže Františka ocenil i dalajlama, duchovní vůdce Tibeťanů.

„Jeho Svatost papež František se věnoval službě druhým a svými činy důsledně odhaloval, jak žít prostý, ale smysluplný život. Nejlepší pocta, kterou mu můžeme vzdát, je být srdečným člověkem a sloužit druhým všude a jakýmkoli způsobem,“ citoval ho server The Guardian.

Prezident Petr Pavel na síti X napsal, že zesnulý papež František po sobě zanechal inspirativní odkaz, který bude nadále přetrvávat. Byl podle něj představitelem lidskosti. „V době nejistot viděl sílu v hodnotách, na které občas zapomínáme,“ uvedl.

Naučil nás, že člověk může být svatý a přitom milovat fotbal. A dobré jídlo, vzpomíná na papeže Františka v rozhovoru pro Seznam Zprávy kněz a etik Marek Orko Vácha. „Udělal na zemi obrovský kus práce,“ říká.

Papež František se ještě v neděli ukázal na veřejnosti. Věřící naposledy krátce pozdravil při nedělním velikonočním kázání Urbi et orbi (Městu a světu). Sešel se také s americkým viceprezidentem J. D. Vancem.

Vatikán až do zvolení nového papeže povede kardinál komoří Kevin Farrell. Sedmasedmdesátiletý kardinál irského původu byl vysvěcen na kněze v roce 1978 a poté působil několik let jako kaplan a univerzitní učitel v Mexiku a v letech 1984–2016 pracoval ve Spojených státech. V letech 2002–2007 byl pomocným biskupem washingtonské arcidiecéze a v letech 2007–2017 byl biskupem dallaské diecéze v Texasu.

Od roku 2016 působí jako prefekt Dikasteria pro laiky, rodinu a život a v roce 2019 byl jmenován kardinálem komořím (camerlengem). Od loňského roku také působí jako předseda Nejvyššího soudu Vatikánu.

Úřad kardinála komořího je důležitý zejména v období takzvané sedisvakance, tedy prázdného Svatého stolce. To nastává po smrti či odstoupení dosavadního papeže. V tomto období kardinál komoří přebírá vedení církve a organizuje konkláve, na němž sbor kardinálů volí dalšího papeže.

Papež František bude uložen do rakve dnes v osm hodin večer. Informoval o tom Vatikán s tím, že pohřeb bude do devíti dnů.

Na náměstí sv. Petra se od oznámení papežova úmrtí shromažďují věřící.

Papež František iritoval některé Evropany výzvami k přijímání migrantů. Budoucnost církve viděl spíše mimo evropský kontinent, píše ve svém komentáři Martin Novák.

Zvony v pařížské katedrále Notre-Dame v neděli na památku papeže Františka zazněly 88krát, informovala francouzská média. V katedrále proběhne mše za zesnulou hlavu katolické církve.

Pařížská radnice informovala, že v noci na úterý potemní Eiffelova věž.