Otázky a odpovědi: Plány, výzvy i sliby o míru v Gaze a proč nefungují

Americký prezident Donald Trump představil v týdnu svůj plán na zajištění „trvalého míru“ v Pásmu Gazy, který má podle expertů řadu trhlin. V prvních fázích se ale prozatím podařilo dosáhnout vyřešení jednoho z bodů.

V pátek večer palestinské teroristické hnutí Hamás souhlasilo s tím, že vydá všechny izraelské rukojmí, živé i po smrti, jak navrhuje plán. Dalo ale jasně najevo, že je ještě mnoho věcí k vyjednání.

Trump, který tvrdě tlačil na Hamás a Izrael k přijetí jeho plánu, uvedl, že tento vývoj přiblížil příměří v Gaze více než kdy jindy. „Na základě prohlášení, které Hamás právě vydal, se domnívám, že jsou připraveni na trvalý mír,“ oznámil Trump krátce po zveřejnění prohlášení hnutí.

Vyzval tak Izrael k okamžitému zastavení bombardování Pásma Gazy. Izraelská armáda tam dnes ale podnikla řadu úderů navzdory výzvě amerického prezidenta.

Některá izraelská média uvedla, že izraelské politické vedení nařídilo armádě zastavit dobývání města Gaza a provádět pouze obranné operace. Mluvčí izraelské armády nicméně podle agentury DPA sdělila, že armáda zatím zastavení útoků oficiálně neoznámila.

Na stole tak zůstává mnoho sporných bodů. A není jasné, zda obě strany budou schopny podniknout další kroky potřebné k ukončení téměř dvouleté války, která v Gaze přinesla nesmírné utrpení civilistů.

Přestože hnutí potvrdilo vydání rukojmích, o detailech předání chce ještě jednat skrze zprostředkovatele. Uvedlo to v odpovědi na americký návrh, kterou citovala zahraniční média.

Předpokládá se, že hnutí na palestinském území stále drží 47 rukojmích, z nichž pouze 20 je naživu. Hamás ale požadoval před jejich předáním splnění „terénních podmínek“, které by proces umožnily. Výměnou by měl Izrael propustit stovky zadržovaných Palestinců.

Z prohlášení není jasné, kdy by mohlo k propuštění rukojmích dojít nebo co přesně Hamás myslel pod pojmem „terénní podmínky“, které musí být splněné.

Hamás také podle prohlášení souhlasí s předáním moci v Pásmu Gazy do rukou palestinské technokratické vlády. Ta má být založená na palestinském národním konsenzu a podpoře arabských a islámských zemí.

​​Hnutí uvedlo, že je ochotné „okamžitě zahájit jednání prostřednictvím mediátorů“, konkrétně Kataru, Egypta a USA, „aby projednalo podrobnosti“.

Přestože jde ze strany Hamásu o dosavadně jednu z nejnadějnějších reakcí, stále zůstává řada problémových bodů, které by mohly být překážkami v naplnění dohody.

Hnutí oznámilo, že o ostatních částech Trumpova návrhu chce ještě jednat s ostatními palestinskými silami. Například podmínka o odzbrojení hnutí bude nadále jednou z nejdůležitějších otázek, na kterou upíná pozornost i Izrael.

Vysoce postavený představitel Hamásu televizi Al-Džazíra řekl, že se skupina neodzbrojí, dokud neskončí izraelská okupace enklávy.

Hnutí by se také podle návrhu amerického prezidenta mělo rozpustit, za což by jeho představitelé získali výměnou amnestii.

Stejně tak je ale otázkou, zda se izraelské síly opravdu stáhnou z útoků na Pásmo Gazy. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu to už v úterý rozporoval. „To se nestane,“ prohlásil na svých sociálních sítích.

„Netanjahu bude téměř jistě z Trumpova příspěvku zklamán, protože by mohl signalizovat podporu USA pro obnovení jednání o mírovém návrhu,“ podotkl k současnému vývoji analytik Jonathan Panikoff, který nyní vede Scowcroftovu iniciativu pro bezpečnost na Blízkém východě. Apel návrhu na odzbrojení Hamásu a další podmínky skupina podle něj nikdy nepřijme.

Současný plán přitom hraje do karet více Izraeli, a je tak otázkou, zda by bez vyjednávání hnutí souhlasilo.

Trumpův plán počítal s okamžitým ukončením bojů v Gaze, výměnou rukojmích a palestinských vězňů do 72 hodin od podpisu dohody, postupným stažením izraelských sil z Gazy a odzbrojením Hamásu.

Oblast by pak měl mimo jiné spravovat mezinárodní výbor, v jehož čele by stál sám americký prezident.

Do Gazy by se měla také co nejdříve dostat i humanitární pomoc a zásoby pro řadu lidí, kteří trpí hladomorem. Plán počítá také s rekonstrukcí oblasti, kterou za poslední dva roky zničily izraelské útoky.

Není to poprvé, kdy se objevily naděje na ukončení války v Gaze. Obvykle však skončily zklamáním. Izrael a Hamás se dříve dohodly pouze na dočasném příměří: zhruba na týden v listopadu 2023 a na necelé tři měsíce začátkem letošního roku.

Hamás žádá trvalé příměří, podle kterého by si udržel vliv v poválečné Gaze, zatímco Izrael chce pouze dočasnou dohodu, která by mu umožnila obnovit neúspěšné snahy o porážku Hamásu, jak upozorňuje deník The New York Times.

Nyní se ale opravdu podle expertů i zahraničních lídrů zdá, že jde o krok dopředu, přestože zůstává stále řada problematických témat.

Prohlášení Hamásu je „bezpochyby pozitivním vývojem, i když pravděpodobně odhalí záměry a omezení všech stran do budoucna,“ popsala analytička Jennifer Gavitová z think-tanku Atlantic Council.

„Trumpovo prohlášení, v němž vítá dohodu Hamásu, potvrzuje pozitivní vizi konce konfliktu, ale pravděpodobně nerealistickou,“ dodává s tím, že ve výsledku půjde o to, jak se budou vizi snažit prosadit Izrael i Hamás.

Hamás je pod bezprecedentním politickým tlakem poté, co Trumpův dvacetibodový mírový plán, který byl v pondělí představen, získal podporu řady mezinárodních vlád.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová označila reakci Hamásu na Trumpův plán na ukončení války v Pásmu Gazy za povzbudivou.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém prohlášení na sociálních sítích uvedl: „Propuštění všech rukojmích a příměří v Gaze jsou na dosah!“ Dodal, že prohlášení Hamásu musí být neprodleně přijato, a označil ho za „příležitost k rozhodnému pokroku směrem k míru“.

Také Katar uvedl, že „vítá oznámení Hamásu o přijetí návrhu prezidenta Trumpa na ukončení války v Gaze a potvrzuje zahájení jednání s mediátory s cílem zajistit ukončení války“. Podobně znějící prohlášení přišlo i z Egypta.