Hlas hladové Gazy: „Jsme obklíčeni pomocí, ale nic z toho se sem nedostane“

Obyvatelé Pásma Gazy trpí už řadu měsíců hladem. Kvůli operaci izraelské armády proti radikálnímu islamistickému hnutí Hamás, které palestinskou enklávu roky ovládalo, se humanitární pomoc ke Gazanům dostává ve velmi omezené míře, pokud vůbec. Jak to na území zdevastovaném válkou a svíraném blokádou vypadá, popisuje v podcastu 5:59 humanitární pracovnice, která žije přímo v Pásmu Gazy.

„Má to spoustu aspektů, které ale spojuje to, že všichni hladovějí,“ odpovídá na otázku, jak vypadá momentálně distribuce jídla v Pásmu Gazy, pracovnice mezinárodní charitativní organizace Oxfam Fidá Al-Arádž.

Společně s manželem a šesti dětmi žije v Gaze, hlavním městě enklávy, kam se vrátila v lednu během krátkého příměří mezi Hamásem a izraelskou vládou. Předtím působila mj. v Rafahu na jihu Pásma Gazy, kde se s ní podcast 5:59 poprvé spojil loni v dubnu. Ať už ale byla kdekoli, vždy aktivně pomáhala s koordinací humanitární pomoci neziskové nevládní organizace, ve které pracuje, aktuálně jako poradkyně v oblasti genderu.

Popisuje, že v hlavním městě enklávy chybí snad všechny základní potraviny - mouka na chléb, mléko a mléčné výrobky, vejce i zelenina nebo dřevo na otop. Maso prý už neviděla měsíce. Přesto se považuje za „šťastlivce“. „Alespoň pobírám plat a znám spoustu lidí díky tomu, kde pracuju, takže můžu jít na trh a shánět jídlo. Ale ani tak se mi to nedaří,“ vysvětluje v podcastu 5:59.

„Bojím se, že zapomenu vařit. Považuju se přitom za dobrou kuchařku, jestli to sama o sobě můžu říct. Ale teď jednoduše musíte vařit z toho, co vám přijde pod ruku, a to jakýmkoli způsobem, i když třeba nemáte olej,“ dodává.

Humanitární situace v Pásmu Gazy se výrazně zhoršila poté, co izraelská armáda během března znemožnila konvojům s humanitární pomocí přejezd přes hranice Pásma Gazy. Od kroku ustoupila po tvrdé mezinárodní kritice až v předminulém týdnu. Přesto do Gazy proudí jen zlomek potřebné pomoci, úřady OSN označují množství potravin, které dosud do Pásma izraelská vláda pustila, za „kapku v moři“.

„Gaza je obklíčena pomocí, ale nic z toho se dovnitř nedostane,“ popisuje Fidá Al-Arádž s tím, že jenom organizace Oxfam vypravila tisíce nákladních vozů s potřebným materiálem, které čekají na vpuštění do Gazy. „Jsou plné potravin, hygienických potřeb, vody, a všechno to tvrdne na hranicích, ať už v Egyptě, v Izraeli nebo v Jordánsku,“ dodává.

Pomoc má nyní nově v palestinské enklávě distribuovat Humanitární nadace pro Pásmo Gazy, kterou podporují i Spojené státy. Proti této nové entitě s nejasným pozadím a bez předchozích zkušeností s rozdělováním pomoci ale vystoupila OSN i většina humanitárních organizací, které v Gaze dlouhodobě působí.

Kvůli novému mechanismu, který nadace zavedla, je - alespoň podle humanitární pracovnice z Oxfamu - pro lidi daleko náročnější se k pomoci dostat. Zatímco dříve byly po Pásmu Gazy rozmístěné desítky distribučních center, do kterých si Gazané mohli dojít pro potraviny nebo léky, teď údajně fungují jen čtyři, přičemž žádné se podle Fidy Al-Arádž nenachází na severu Gazy. Lidé tak musejí pro základní věci putovat i desítky kilometrů daleko a mnohdy nakonec odejdou s prázdnou.

„S humanitou to nemá nic společného,“ říká Fidá Al-Arádž.

V poslední době se navíc množí případy střelby do davu zoufalých Gazanů, kteří se snaží dostat k tomu málu, co distribuční centra mají. Před třemi dny například podle agentury Reuters zemřelo 27 Palestinců u distribučního centra v oblasti Rafahu na jihu Pásma Gazy.

„Není to bezpečné. Není to lidské. Postrádá to důstojnost. A neslouží to žádnému jinému účelu než snaze vyvolat dojem, že se humanitární pomoc distribuuje, a že tudíž nehrozí hladomor,“ myslí si pracovnice Oxfamu.

Izraelské úřady se ale odvolávají na to, že v davu tisíců příchozích jsou bojovníci Hamásu. A zpochybňují i popis událostí v médiích. Např. v případě krvavého incidentu u centra pomoci v Rafahu z 1. června se podle počátečního šetření izraelské armády její jednotky střelby na civilisty nedopustily.

„Jakékoli bombardování civilních budov nebo útok na kryt, kde se schovávají stovky rodin, každá krutost, které se izraelská armáda dopustí, je hned přímo spojována s tím, že se na daném místě nacházel Hamás. Takže zjevně je to záminka k páchání všech těch činů,“ myslí si humanitární pracovnice, podle které není nic, co by ospravedlnilo střelbu do davu hladovějících.

Je tak podle ní naprosto zásadní, aby se izraelská vláda a Hamás, který svým brutálním vpádem na izraelské území 7. října 2023 rozpoutal další fázi letitého izraelsko-palestinského konfliktu, dohodli na příměří. Naposledy se o něj obě strany pokoušely koncem května, kdy Hamás odpověděl na americký návrh. Nabídl propuštění deseti živých rukojmích a vrácení 18 těl výměnou za vězněné Palestince. Zároveň požadoval úplný konec války a stažení izraelských sil z Pásma Gazy. To ale Izraelci odmítají.

„Je to složité. Ale bez ohledu na všechny politické otřesy si myslím, že ta situace je jasná. Izrael musí s tím, co dělá, přestat, okamžitě musí být vyhlášeno příměří, lidé musí dostat jídlo. Humanitární potřeby by se neměly používat jako zbraň, pomoc by neměla být militarizována,“ říká Fidá Al-Arádž.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak se Fidě Al-Arádž daří zajišťovat stravu a bezpečí pro jejích šest dětí nebo jak se projevují izraelské údery proti Hamásu na fungování oficiální správy Pásma Gazy. Poslechněte si v přehrávači na začátku článku.