Hlavní obsah

Pandemie nepandemie. Svět zbrojí ve velkém

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační snímek.

Reklama

6. 12. 2021 11:50
aktualizováno • 6. 12. 2021 12:28

Zbrojní průmysl odolává ekonomickému poklesu spojenému s pandemií covidu-19. Světovými lídry jsou nadále Spojené státy, Čína nebo Velká Británie. Do zbrojařství mají nakročeno i někteří technologičtí giganti, tvrdí think-tank.

Článek

Stovka největších zbrojních společností prodala v loňském roce obranné vybavení a vojenské služby za 531 miliard amerických dolarů (12 bilionů korun), což po očištění o měnové vlivy představuje meziroční nárůst o 1,3 procenta, informuje v publikované zprávě Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).

„Přestože celosvětový hrubý domácí produkt v roce 2020 klesl o 3,1 procenta, zbrojní průmysl dokázal o 1,3 procenta vzrůst,“ řekla agentuře DPA výzkumnice SIPRI Alexandra Marksteinerová.

Prodeje zbrojařům rostou již šestý rok v řadě, přesto byly tržby za minulý rok nižší než za roky předchozí. „Stále to ale považujeme za známku toho, že světová výroba zbraní je poměrně odolná vůči šoku způsobenému pandemií covidu-19 a následnému hospodářskému poklesu,“ dodává.

Přední pozici na mezinárodním trhu se zbraněmi si opět udržely firmy ze Spojených států, které se od roku 2018 v žebříčku SIPRI stabilně umísťují na prvních pěti místech. Loni prodalo 41 amerických firem, jež patří mezi stovku největších zbrojovek světa, zbraně za 285 miliard dolarů. Meziročně se jejich tržby zvýšily o 1,9 procenta a na celkových tržbách se podílely 54 procenty.

Jen společnost Lockheed Martin prodala za uplynulý rok zboží v hodnotě 58 miliard dolarů, což představuje vyšší sumu než HDP pobaltského státu Litva, uvádí německý server Deutsche Welle. Na druhém místě skončila Čína s podílem přibližně 13 procent. Třetí Británie měla na celkových tržbách podíl 7,1 procenta.

Naopak meziroční pokles o 6,5 procenta eviduje čtvrté Rusko. Pokračovalo tak v klesajícím trendu, který začal v roce 2017. Tehdy byl prodej ruských zbraní na vrcholu. Podle SIPRI jsou důvody posledního poklesu dva. Na jedné straně skončil ruský státní zbrojní program, na straně druhé zasáhla pandemie.

Některé ruské firmy musely kvůli pandemii odložit dodávky zbraní, a když nic nedodaly, nedostaly zaplaceno. Pokles tržeb zaznamenaly také francouzské firmy, a to o 7,7 procenta.

Součástí žebříčku je i 26 evropských společností. Jejich tržby loni činily 109 miliard dolarů a na celkovém objemu se podílely 21 procenty. Do první desítky se dostala pouze jedna evropská firma, a sice britská BAE Systems.

Vysoké prodeje navzdory pandemii a aktuální ekonomické situaci vidí pozorovatelé v míře provázání zbrojařského průmyslu s politikou. „Společnosti zaměřené na obranu utratí ročně miliony za lobbování u politiků a dary na jejich kampaně. V posledních dvou desetiletích rozsáhlá síť lobbistů a dárců nasměrovala 285 milionů dolarů na příspěvky na kampaň a 2,5 miliardy dolarů na lobbování s cílem ovlivnit obrannou politiku,“ uvedl v kontextu amerického prostředí pro server Al-Džazíra politolog Markus Bayer z Mezinárodního centra pro studium konfliktů v Bonnu (BICC).

Podobného názoru je i Marksteinerová. „Obří průmysloví giganti byli z velké části chráněni trvalou vládní poptávkou po vojenském zboží a službách. Ve velké části světa vojenské výdaje rostly a některé vlády dokonce zrychlily platby zbrojnímu průmyslu, aby zmírnily dopad krize okolo covidu-19,“ vysvětluje.

Stockholmský ústav se ve zprávě zaměřil také na rostoucí roli technologických společností ve zbrojařském byznysu. Podle něj se tato dvě odvětví do budoucna dále sblíží. Uvádí, že o vojenský průmysl mají zájem kvůli lukrativním ziskům i zásadní aktéři ze Silicon Valley jako Google, Microsoft nebo Oracle.

„(Americké zbrojařské firmy) si uvědomují, že v těchto nových technologiích, ať už jde o umělou inteligenci, strojové učení, nebo cloudová řešení, je odbornost společností ze Silicon Valley daleko napřed oproti tomu, co můžete vidět u tradičních hráčů zbrojního průmyslu. Existuje šance, že některé z nich skutečně skončí v Top 100 našeho žebříčku,“ dodává Marksteinerová.

SIPRI mezi 100 největších zbrojních společností zahrnuje firmy, které prodávají těžké zbraně a vojenské služby armádním zákazníkům doma i v zahraničí. Od roku 2015 poprvé zahrnuje do údajů také čínské společnosti. Od té doby se prodej zbraní zvýšil o 17 procent.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované