Hlavní obsah

Peking se bojí sankcí ve stylu Ruska. Nařídil „zátěžový test“

Foto: Profimedia.cz

Peking si je vědom toho, že za poskytnutí pomoci Rusku by mohly přijít západní sankce. Na snímku Vladimir Putin a Si Ťin-pching.

Reklama

6. 5. 17:18

Čína je zjevně znepokojená rozsahem sankcí, které na Rusko po napadení Ukrajiny uvalil Západ. Podle zjištění The Guardianu se začala připravovat na potenciální scénář, kdy by obdobný trest potkal i ji.

Článek

Po uvalení sankcí na Rusko západními zeměmi Peking nařídil komplexní „zátěžový test“. Chce tak zjistit, nakolik odolná by v podobné situaci byla čínská ekonomika. Cvičení probíhá už několik týdnů.

Podle zasvěcené osoby přímo obeznámené s plánem Pekingu začalo rozsáhlé cvičení hned koncem února a začátkem března, kdy západní spojenci uvalili na Moskvu bezprecedentní sankce. Modelový scénář pro případ, kdy by Západ uvalil stejná embarga na Čínu, dostalo za úkol připravit několik klíčových čínských vládních agentur, od bankovní regulace po mezinárodní obchod, píše The Guardian.

„Ti, kteří se účastní tohoto cvičení, využívají informací o tom, jak se zacházelo s Ruskem, jako základ pro vlastní politickou reakci Číny, pokud by s ním Západ zacházel stejným způsobem,“ uvedl zdroj pro The Guardian. „Tento zátěžový test zahrnuje řadu metodologií, včetně modelování.“

Peking neupřesnil, proč svůj byrokratický aparát zkouškou zatížil. Zdroj uvedl, že to byla „přirozená reakce“ Pekingu vzhledem k jeho blízkým vztahům s Moskvou. Druhý zdroj, který si taktéž přál zůstat v anonymitě, dodal, že čínští diplomaté se v posledních několika týdnech setkávali s odborníky, aby se seznámili s detailním vývojem války na Ukrajině.

„Peking věří, že když západní spojenci pod vedením USA přijali taková opatření proti Moskvě, mohli by totéž udělat i vůči Číně. Proto potřebuje vědět, jak odolná Čína skutečně je,“ řekl pro The Guardian Tchung Čao, vedoucí pracovník Carnegie Endowment for International Peace se sídlem v Pekingu.

Podle Edwarda Fishmana, bývalého poradce Johna Kerryho pro ekonomické sankce na americkém ministerstvu zahraničí, žádná ekonomika, ani ta čínská, nezvládne být vůči takto rozsáhlým západním sankcím imunní. „Neexistuje žádná dobrá alternativa k západnímu finančnímu systému a pravděpodobně to tak zůstane ještě dlouho,“ řekl.

„Budoucnost ekonomického konfliktu mezi Západem a Čínou bude proto pravděpodobně užšího rozsahu, než jaký jsme v posledních měsících viděli u Ruska. Zaměří se na strategické oblasti, jako jsou hraniční technologie a infrastruktura nové generace, nikoli na pokusy o plošné narušení ekonomiky,“ dodal Fishman.

Čao uvedl, že současné cvičení Pekingu by mohlo být pokusem připravit se na cenu, jakou by pro Čínu mohlo mít poskytnutí materiální podpory Rusku během války. Američtí představitelé tento týden uvedli, že vojenskou a ekonomickou podporu Ruska ze strany Číny navzdory všem předchozím varováním dosud nezaznamenali.

Představitelé čínského ministerstva financí a centrální banky uspořádali 22. dubna setkání se zahraničními bankéři. Projednávali, jak v případě sankcí chránit čínská zámořská aktiva, stojí v nedávném článku Financial Times. Několik čínských analytiků dříve poznamenalo, že byl Peking ruskou invazí na Ukrajinu zpočátku zaskočen. Reakce Západu však byla dle Čaa „pro pekingské vedení ještě překvapivější“.

Čekání na útok

„Posledních několik let v pekingském vedení narůstají obavy, že nemusí být otázkou, jestli dojde ke strategickému konfliktu mezi Čínou a Západem, ale kdy k němu dojde, zejména co se týká Tchaj-wanu,“ uvedl a narazil tak na dlouhodobé spekulace, že by Čína mohla v dohledné době napadnout ostrovní stát, který považuje za svou „vzbouřeneckou provincii“.

Sám Tchaj-wan se na možnost čínské invaze pečlivě připravuje už několik týdnů. V dubnu tchajwanská armáda vydala oficiální příručku, která civilistům radí, jak se na potenciální čínský útok připravit. 28stránkový průvodce obsahuje informace, které „široká veřejnost může použít jako pokyny pro reakci na mimořádné události ve vojenské krizi nebo přírodní katastrofě,“ řekl mluvčí ministerstva obrany Sun Li-fang. Díky příručce tak Tchajwanci zjistí například to, kde najdou nejbližší kryt, jak připravit nouzové zásoby, jak přežít nálety, masivní požáry či zřícení budov.

Ačkoli by bylo dobytí Tchaj-wanu vzhledem k jeho hornatému povrchu pro Čínu oříškem, ostrov pro jistotu minulý rok posílil svůj výcvikový režim pro záložníky a zvýšil nákupy vojenského vybavení, jako jsou tryskáče a protilodní střely.

Ostrov také zvažuje prodloužení povinné vojenské služby na 12 měsíců. V současné době musí všichni způsobilí muži absolvovat čtyřměsíční základní vojenský výcvik. Na rozdíl od Jižní Koreje, Filipín a Japonska není Tchaj-wan smluvním spojencem Spojených států.

Peking dlouhodobě vystupuje proti tomu, aby se dávalo do souvislosti dění na Ukrajině a situace okolo Tchaj-wanu. Minulý týden čínská ambasáda v Londýně znovu tuto paralelu opět zkritizovala s tím, že je „Tchaj-wan klíčovým zájmem Číny“.

Čínské ministerstvo zahraničí v minulém týdnu posílilo svou rétorickou podporu Rusku a prohlásilo, že obě strany se „povznášejí nad model vojenské a politické aliance v éře studené války“ a že se obě země „zavazují vyvinout nový model mezinárodních vztahů“.

Poměrně zarážející však je, že zhruba ve stejnou dobu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba čínské státní tiskové agentuře Sin-chua řekl, že by rád Peking zahrnul jako garanta bezpečnosti Ukrajiny. „Je to znamení našeho respektu a důvěry v Čínskou lidovou republiku,“ řekl v sobotu.

Čína v roce 2013 souhlasila, že Ukrajině poskytne „bezpečnostní záruky“ v případě, že by byla napadena nebo ohrožována jaderným útokem. Kritici ale tvrdí, že Peking v současnosti spíše hraje mrtvého brouka.

Kuleba pro agenturu Sin-chua také prohlásil, že nikdo nemůže s jistotou říct, koho Rusko napadne příště. „Také věříme, že tato válka není v zájmu Číny,“ řekl a dodal: „Pokud Rusko nezastavíme nyní, povede to o několik let později k dalším krizím.“

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované