Hlavní obsah

Tchaj-wan se bojí útoku. Čína by mohla využít ukrajinské krize

Foto: Profimedia.cz

Prezidentka Cchaj Jing-wen na návštěvě vojenské základny na východě ostrova.

Reklama

24. 2. 12:15

Uprostřed ukrajinsko-ruské krize se mají na pozoru i regiony na opačném konci světa. Tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen pro případ neočekávaného napadení Čínou nařídila ozbrojeným silám ostrova, aby byly ve střehu.

Článek

Článek si můžete pustit také v audioverzi.

Povrchní paralely mezi Ukrajinou a Tchaj-wanem existují na první pohled. Obě země jsou demokratickými přáteli Západu, jež ohrožuje mocnější autoritářský režim.

Podobných osudů si v minulých týdnech všímali i světoví lídři. Například britský premiér Boris Johnson v sobotu prohlásil, že se „ozvěny“ toho, co se děje na Ukrajině, „ponesou až na Tchaj-wan“. „Lidé by mohli dospět k závěru, že se agrese vyplácí,“ řekl na bezpečnostní konferenci v Mnichově.

A toho si je vláda asijského ostrova dobře vědoma. Zatímco se pozornost celého světa soustředí na dění v Evropě, prezidentka Tchaj-wanu v úzkém kruhu poradců ve středu řešila, na co se připravit a jak by ukrajinsko-ruská krize, teď už válka, mohla zasáhnout až do Jihočínského moře.

„Měli bychom pokračovat v posilování bojové připravenosti našich sil v Tchajwanském průlivu, abychom zajistili naši bezpečnost,“ řekla Cchaj s tím, že jedině zvýšená ostražitost je receptem na zvládnutí nepředvídatelných událostí kolem Tchaj-wanu a v indicko-pacifické oblasti.

Peking ostrov považuje za odtrženou provincii a nevylučuje, že se ji pokusí uzmout zpět i za použití síly. Během posledních dvou let Čína poblíž samosprávného ostrova zintenzivnila vojenskou aktivitu. Tchaj-wan však neohlásil, že by se od začátku napětí spojeného s Ukrajinou v jeho okolí děly neobvyklé čínské manévry.

Cchaj přesto vyzvala úřady, aby byly ostražitější vůči takzvané kognitivní válce, udělaly vše pro to, aby se vypořádaly s dezinformacemi a zmařily pokusy „vnějších sil“ využít situaci na Ukrajině k vystresování veřejnosti a narušení sociální stability. Také požádala vládní agentury, aby udržovaly stabilní finanční trh a stálé ceny tak, aby ukrajinská krize neovlivnila ekonomiku ostrova.

Tchaj-wan Rusko za porušení suverenity Ukrajiny odsoudil a vyzval obě strany, aby své spory vyřešily mírovým a racionálním způsobem.

„Tchaj-wan není Ukrajina“

Vytváření paralel mezi Ukrajinou a Tchaj-wanem se však nelíbí Číně, která tchajwanskou prezidentku obvinila z podněcování k protipekingským náladám.

Mluvčí ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing ve svém projevu v Pekingu jakoukoli souvislost mezi otázkami Ukrajiny a Tchaj-wanu odmítla. „Tchaj-wan není Ukrajina,“ řekla. „Tchaj-wan byl vždy nezcizitelnou součástí Číny. To je nesporný právní a historický fakt.“

V tomto momentě by se však dala udělat paralela další – Chua stejně jako Vladimir Putin v pondělním projevu ohnula historii k obrazu svému.

Čína vs. Tchaj-wan

V Číně a Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Peking však ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. Oba soupeří o vliv v tichomořské oblasti.

Napětí v posledních letech znovu eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k opětovnému získání ostrova. Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon však nad ostrovem udržuje dohled a poskytuje prostředky k jeho obraně.

Sami obyvatelé Tchaj-wanu podle průzkumu Tchajwanské nadace pro veřejné mínění zůstávají více méně v klidu. 63 procent dotazovaných uvedlo, že věří, že ruská agrese vůči Ukrajině k útoku na Tchaj-wan nepovede. Pouze 27 procent naopak věří, že se tak stane.

„Na jedné straně průzkumy ukazují, že se většina Tchajwanců neobává scénáře simultánního čínského vojenského dobrodružství v Tchajwanském průlivu během ukrajinské krize. Na druhé straně mu další vojenská eskalace ukrajinské krize může připravit další dvě hrozby,“ uvedl pro SCMP Wen-ti Sung, odborník na mezinárodní vztahy na Australské národní univerzitě.

„Zaprvé to může odčerpat zdroje a pozornost Spojených států od Indo-Pacifiku, zejména Tchajwanského průlivu. Zadruhé může dojít k oslabení jednoty Západu tím, že odhalí odlišné geopolitické zaměření USA a jejich evropských spojenců,“ řekl Sung.

Obavy Tchaj-wanu nezmírňuje ani vřelost vztahů mezi Čínou a Ruskem. „Myslím, že v případném konfliktu o Tchaj-wan by se Rusko postavilo na stranu Číny, ale z vlastních zájmů. Čína Tchaj-wan definuje odlišně a úplně nestojí o to, aby byl spojovaný s Ukrajinou a představou, že by se vůči němu chovala jako teď Rusko vůči Ukrajině,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy vztah mezi Ruskem a Čínou analytik Asociace pro mezinárodní otázky Filip Šebok.

„Rusko deklarativně podporuje Čínu v otázce Tchaj-wanu, ale nad rámec běžných vyjádření nejde. Bude tak zajímavé sledovat, jestli například v kontextu izolace Ruska Čína nebude tlačit na Putina, aby ji podpořil o to víc třeba zrovna v případě Jihočínského moře nebo vztahů s Indií. Myslím, že teď je prostor, aby Čína recipročně vyžadovala větší podporu. A pokud to Rusko udělá, stane se ještě izolovanějším, protože by obětovalo například vztahy s Indií,“ dodává Šebok.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované