Hlavní obsah

„Peníze už vojáky nelákají. Chtějí domů,“ říká ukrajinský velitel

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Na každý nový článek vám budeme posílat upozornění do emailu.

Foto: Facebook Romana Kulyka

Roman Kulyk (vlevo) říká, že jeho vojáci už ztrácejí zápal, se kterým vstupovali do války.

Reklama

Velitel jedné z ukrajinských jednotek Roman Kulyk přiznává i problémy s vojenskou morálkou: jeho muži prý nejvíc chtějí zpátky k rodinám. V rozhovoru pro server Novynarnyja říká, že má potíže s tím je motivovat.

Článek

Svou jednotku vedl nadporučík Roman Kulyk v bojích u Chersonu, Bachmutu nebo Vovčansku v Charkovské oblasti. V bojích přišel o šest mužů, sám se dvakrát zranil. Únava podle něj narůstá exponenciálně: a u mnohých ukrajinských vojáků lze už v tuto chvíli vidět, že mají dost.

„Když jsme táhli na Vovčansk a Bachmut, bylo vidět, že velká část jednotky už dosáhla určité hranice a že už vzhledem ke svým fyzickým i mentálním kapacitám nejsou schopni pokračovat,“ popisuje v rozhovoru s ukrajinským serverem Novynarnyja Kulyk, vystudovaný právník.

„Během toho roku a půl, co sloužíme, to vypadá, že chceme pokračovat v boji. Ale stále víc jde o jakousi setrvačnost, zautomatizovanou reakci. Přicházíme o zápal, s jakým začal odpor proti rozsáhlé ruské invazi,“ přiznává s tím, že i jeho vojáci stále více mluví o demobilizaci nebo výměně personálu, to jim ale dovolit nemůže.

Nedávno sice zaregistroval návrh zákona, který by stanovil, že po roce nebo roce a půl mají mobilizovaní vojáci právo na demobilizaci, považuje jej ale za hloupou iniciativu. „Tohle když řeknete v jakémkoli praporu, všichni hned poběží psát prohlášení. Jen 10, 15 procent lidí bude dál sloužit a bojovat,“ myslí si.

„Pokud se tedy takový zákon přijme, přijdeme o celé jednotky. I když najdeme nové muže, které zmobilizujeme, nepomůže to. Začátečníky je potřeba učit, potřebujete velitele, kteří v rotě udrží pořádek,“ vysvětluje Kulyk.

Ukrajinská zranění

Válka mezi dvěma podobně silnými armádami je pro lékaře mnohem horší zkušeností než „válka proti teroru“ posledních desetiletí. Většina zranění však pochází od stejné zbraně – od granátů, výbušnin nebo minometné střelby.

Dodává, že bojovníky už do války nemotivuje ani dovolená nebo peníze, stejně tak nefunguje pohrůžka výpovědí. Vojáci jsou podle něj neteční, což má vliv na efektivitu boje i ztráty na životech.

„Pro většinu z nich už peníze dávno nemají hodnotu. Mělo by pro ně smysl se sejít s přáteli a rodinou. Chtějí se cítit alespoň trochu svobodně,“ popisuje pocity svých vojáků velitel.

Jeho jednotka má sice stále pevné jádro – vojáky, kteří neztratili odhodlání bojovat – není si ale jistý, jak dlouho ještě vydrží. Tvrdí, že vliv na morálku bude mít nejen nejvyšší velení, ale i on sám. „Je nezbytné muže správně řídit, nechat je odpočinout a tak trochu žonglovat s nástroji, kterými je můžete ovlivnit,“ konstatuje.

„Vovčansk byl hrozně intenzivní, Rusové tam mají výhodu“

Roman Kulyk v rozhovoru pro server Novynarnyja vzpomínal také na to, jak s rotou drželi pozice u Vovčansku, města v Charkovské oblasti u hranic s Ruskou federací. Válka je tam podle něj ještě o několik řádů intenzivnější.

„Ruské dělostřelectvo tam funguje nepřetržitě. I pro nás to bylo překvapení. Mají hromadu připravených pozic, mohou dovážet munici z vlastního území,“ vyjmenovává velitel výhody, které Rusové na místě mají. Za dobu, kdy tam Kulykova jednotka pobývala, rozdrtily ruské střely desítky domů, budov i průmyslových zařízení.

Kam směřuje ukrajinská protiofenziva

ANALÝZA. Ukrajinci se po dvou měsících útoků dostali zhruba na úroveň první ruské obranné linie. Původní plán, tedy prolomit ruskou obranu takzvaným vševojskovým bojem, zjevně nevyšel. Kyjev se proto zřejmě vrací k tomu, co umí.

Veškeré území v okruhu pěti až 10 kilometrů od hranice pak popisuje jako spálenou zem. „Nedá se tam normálně žít, chybí elektřina, lidé nemají světlo. Hranice se mění v pás smrti, kde žijí jen vojáci, kteří čekají, aby zničili nepřítele,“ říká muž, kterému kamarádi taky přezdívají Viking.

Jak ukončit válku, Kulyk neví, podle něj by ale pomohlo, kdyby Ukrajina získala rakety dlouhého doletu: řízenou munici, která doletí alespoň 40 kilometrů. A aby byl Kyjev schopný čelit Rusům, potřeboval by podle Kulyka taky další systémy protiraketové obrany Patriot.

„Potřebujeme raketový potenciál, který nám umožní zničit vše, co potřebujeme, v dostatečné vzdálenosti od hranic. Myslím, že to je jediné řešení, které nám umožní vyhnout se nejhoršímu scénáři a čelit ruskému teroru,“ uzavírá.

Reklama

Doporučované