Článek
Saddám Husajn si nechal během své více než dvacetileté vlády nad Irákem postavit desítky paláců a nejrůznějších památníků. Ač Irák čelil v 80. a 90. let přísným ekonomickým sankcím, z ropného bohatství zbudoval pomníky megalomanství plné luxusního vybavení a mramoru. Na snímku jeden z paláců, který nyní slouží jako muzeum starožitností v Basře na jihu země.
Další z paláců Saddáma Husajna se nachází v guvernorátu Bábil (někdy také guvernorát Babylón), zde na snímku ze 17. ledna 2022.
Většina jeho paláců byla vydrancována během chaotického období po svržení diktátora v roce 2003. Zloději ukradli vše, co dokázali unést, dokonce vytrhali i elektrické kabely ze zdí.
Od té doby dostala jen hrstka palácových rezidencí šanci na „druhý život“, často slouží jako vojenské základny nebo objekty veřejné správy, vzácněji jako muzea.
Na snímku muzeum starožitností v Basře, další dva paláce v tomto městě využívají Lidové mobilizační síly.
Většina objektů však zůstává prázdná, částečně z důvodů neúnosných nákladů na jejich renovaci a provoz.
V Iráku, jehož infrastruktura je stále poznamenaná válkou, se navzdory ohromným ropným zásobám ekonomika vzpamatovává s obtížemi. Na snímku palác v guvernorátu Bábil.
Palác s výhledem na tamní památku světového dědictví UNESCO v Babylóně plánují úřady přeměnit na muzeum.
Basreliéf v Saddámově babylónské rezidenci odkazuje k jeho oblíbenému mezopotamskému císaři Nabukadnezarovi II.
Impozantní palác stojí na kopci nad městem, jehož historie sahá 4000 let zpět.
Irák má ze Saddámovy éry celkem 166 rezidencí, vil a dalších komplexů.
