Pomoc jen od „přátel“. Maroko nevpustilo letoun s pomocí po zemětřesení

Šance, že se v sutinách po zemětřesení v Maroku podaří najít přeživší, pomalu mizí. Někteří obyvatelé odlehlých horských oblastí však stále čekají na pomoc. Stěžují si na pomalou reakci marockých úřadů a vzkazují, že pomoc přijmou od kohokoli, kdo ji poskytne.

Rabat však se schválením zahraniční pomoci stále otálí. Z desítek nabídek přijal dosud pouze čtyři. Zdá se, že zablokoval dokonce i záchranné aktivity, které zemi nabídla organizace Červený kříž.

Do zemětřesením postiženého Maroka měla ve čtvrtek na žádost Marockého červeného půlměsíce vyrazit humanitární pomoc z Německa. Let plný stanů a spacích rohoží byl ale na poslední chvíli pozdržen kvůli „novým pravidlům a předpisům“, informovala stanice Deutsche Welle.

Německý červený kříž v oficiálním prohlášení oznámil, že let, který měl ve čtvrtek vzlétnout z německého Lipska a zamířit k Maroku, musel být zrušen „z důvodů mimo naši kontrolu a kontrolu našich partnerů z hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce“.

Letadlo mělo do země, kde si zemětřesení už vyžádalo téměř tři tisíce obětí, dopravit 36,6 tuny humanitární pomoci, včetně tří tisíců spacích rohoží a 550 stanů, informovala německá agentura DPA.

„Hluboce litujeme tohoto vývoje, protože lidé na místě naléhavě potřebují pomoc po silných zemětřeseních,“ stojí v prohlášení Německého červeného kříže, jímž byly koordinované dodávky humanitární pomoci na poslední chvíli pozastaveny.

„Je důležité, aby v době, jako je tato, byla pomoc poskytována výhradně podle míry potřeby a aby humanitární práce byla podporována ze všech stran,“ dodal Německý červený kříž a slíbil, že se zasadí o vyřešení problému.

Maroko dosud přijalo pomoc pouze od čtyř zemí, které označilo za „přátelské“ - Španělska, Velké Británie, Spojených arabských emirátů a Kataru. Převážení pomoci povolilo také nevládním organizacím.

Maroko tvrdí, že tím chtělo předejít potenciálně chaotické situaci, kdy by na místo dorazili záchranáři z desítek zemí. „Nedostatek koordinace by v takovém případě byl kontraproduktivní,“ citovala dříve BBC z vyjádření tamních úřadů.

Řada Maročanů ovšem namítá, že rozhodnutí je politického rázu, jelikož Rabat odmítl pomoc například ze Spojených států či Francie.

Nepřijetí pomoci z Francie, coby bývalého kolonizátora Maroka, vzbudilo řadu otázek. Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová je však smetla ze stolu s tím, že jde o „nemístnou kontroverzi“.

„Maroko neodmítlo žádnou pomoc, takto bychom věc neměli prezentovat. Maroko je suverénní a ono samo může určit to, jaké jsou jeho potřeby, a tempo, jakým chce, aby se na ně reagovalo,“ uvedla.

Nepřijetí pomoci od bývalé koloniální mocnosti nicméně není náhodné, spíše jde o výsledek diplomatického napětí mezi oběma zeměmi. Vztahy se zhoršily poté, co prezident Emmanuel Macron začal usilovat o sblížení s Alžírskem, s nímž má Maroko vyhrocené vztahy – Alžírsko podporuje povstaleckou Frontu Polisario, jež usiluje o nezávislost Západní Sahary, regionu z velké části okupovaného Marokem.

Francouzský historik Pierre Vermeren, kterého cituje deník Le Figaro, tvrdí, že „nepřijetím pomoci z Francie, Maroko zaujímá politické stanovisko“.

Marocká média si mezitím stěžují na přístup Francie k zemětřesení. Server Morocco World News píše, že zatímco španělská, britská a americká média píší o situaci v zemi se soucitem, francouzský tisk zaujímá „odporný postoj plný pohrdání a paternalistické lhostejnosti“.

„Zdá se, že francouzská média se zlomyslně vyžívají v diskreditaci marockého státu, když karikují krále Mohameda VI. a naznačují, že marocké úřady odmítly humanitární pomoc z některých zemí, samozřejmě včetně Francie,“ uvádí server. Podle něj lze očekávat, že vztahy mezi oběma zeměmi se nyní ještě více vyostří.