Článek
Když torpédoborec USS Spruance v neděli zahájil palbu na íránskou nákladní loď Touska, šlo o první případ za téměř 40 let, kdy americké námořnictvo k palbě na jiné plavidlo využilo palubní dělo. Upozornil na to odborný server The War Zone (TWZ).
Americké regionální velitelství CENTCOM už dříve zveřejnilo na sociální síti X záběry, které podle něj zachycují zadržení plavidla. Je na nich vidět, jak směrem k lodi míří několik střel.
Zajímavostí je, že předchozí výstřel z palubního děla se odehrál téměř na den přesně před 38 lety, ve stejné oblasti a proti stejnému protivníkovi.
„Podle našich záznamů byl poslední doložený případ, kdy loď amerického námořnictva použila své dělo proti jiné lodi, zaznamenán 18. dubna 1988 během operace Kudlanka nábožná, která byla součastí větší operace Ernest Will,“ uvedl pro TWZ představitel amerického námořnictva s odkazem na střet mezi americkým a íránským námořnictvem v Perském zálivu.
Tehdy americký křižník, torpédoborec a fregata zahájily palbu na íránské rychlé útočné plavidlo. Mezi oběma případy přesto podle TWZ existuje více rozdílů než podobností. Touska je neozbrojené civilní nákladní plavidlo, které se pokusilo vyhnout americké námořní blokádě a neútočilo na jinou loď.
Ilustrační snímek: Výstřel z lodi USS Princeton při rutinní operaci amerického námořnictva v roce 2025.
Co bude s lodí
Zadržená Touska bude po střetu pravděpodobně převezena do kotevní oblasti nebo přístavu k inspekci a ocenění, uvedl pro CNN bývalý kapitán amerického námořnictva a analytik Carl Schuster.
Po dokončení těchto kroků a určení nákladu by se mohla stát majetkem americké vlády jako tzv. kořist, uvádějí experti.
„Podle práva námořní války lze za těchto okolností, kdy se plavidlo pokusilo prolomit blokádu, loď zabavit,“ uvedla pro CNN expertka a bývalá důstojnice Královského australského námořnictva Jennifer Parkerová.
„Může být považována za válečnou kořist,“ doplnil Schuster s tím, že jde o obdobu nepřátelského materiálu zabaveného v ozbrojeném konfliktu.
Osud posádky Tousky by se podle Parkerové odvíjel od její státní příslušnosti: „Pokud by šlo o indické nebo filipínské námořníky, předpokládala bych, že by byli z lodi pouze odvedeni a repatriováni.“
Pokud by byla posádka íránská, mohla by být zadržena, případně pokud by mezi členy byli příslušníci ozbrojených složek (například Íránských revolučních gard), mohli by být drženi jako váleční zajatci, dodala Parkerová.
Zároveň upozornila, že pokud by si Spojené státy chtěly loď ponechat, musela by projít tzv. kořistním soudem, který by pro tento účel musel být zřízen.
