Článek
Su už několik měsíců zvažoval možnosti, jak utéct z Číny. Dříve sám sebe označoval za nacionalistu, ale před pár lety díky připojení na VPN našel informace o čínské historii a událostech, jako byly velký čínský hladomor nebo masakr na náměstí Nebeského klidu.
„Uvědomil jsem si, že se Čínská komunistická strana (ČKS) nestará o lidská práva,“ podotkl.
„Nemám v plánu se do Číny v životě vrátit. Mám pocit, že nás tato země podvádí a pronásleduje. Musím něco udělat,“ vysvětlil Su reportérce deníku Guardian Alicii Chenové v kolumbijském Necoclí.
Prostřednictvím sociálních sítí se pak dozvěděl o možnostech, jak utéct do Ameriky. Ve skupinách na Telegramu si tisíce lidí radily s trasami i kontakty. Migranti obvykle letí do Istanbulu a pak do Ekvádoru, který je jednou z mála latinskoamerických zemí nabízejících bezvízový vstup pro čínské občany, popsal deník.
Odtud pak cestují autobusem do Kolumbie a města Necoclí, které je hlavním výchozím bodem pro migranty mířící přes džungli na sever do Panamy. Jde o jedinou pozemní cestu z Jižní do Severní Ameriky.
Z Panamy pokračují přes několik středoamerických zemí až k mexicko-americké hranici. Přechod trasy je nicméně plný nebezpečí, která v sobě skýtá sama příroda i gangy, jež v regionu působí. I přesto cestu prchající Číňané volí stále častěji.
Podle údajů panamské vlády se na tuto trasu v první polovině roku 2022 vydalo asi 400 čínských občanů. Jen v prosinci loňského roku pak šlo o téměř 700 osob, letos v lednu už to bylo rekordních 913 lidí.
Lednové přechody tedy představují více než čtvrtinu celkového počtu čínských migrantů zaznamenaných v Darienské proluce od roku 2010, jak uvedla pro Guardian Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
Frustrace z koronavirových opatření i utahující se šrouby
Peking kvůli přísným koronavirovým opatřením dlouho zakazoval občanům vycestovat ze země bez „nutných a mimořádných“ důvodů. Su si tak zajistil studentské vízum do Itálie, které mu umožnilo ze země odjet.
Ani hrozba smrti je neodradí
Několikadenní cesta pralesem, kde nejsou nebezpečím jen jedovatá zvířata nebo rozvodněné řeky, ale také ozbrojené gangy. Situaci v Darienské proluce popsal pro Seznam Zprávy po návratu z místa Guillermo Gironés z Lékařů bez hranic.
Kombinace striktních koronavirových opatření a stále represivnější vlády čínského prezidenta Si Ťin-pchinga přiměla podle deníku k útěku už tisíce lidí. Po uvolnění kontrol v prosinci a lednu se tak na cestu vydal významně vyšší počet Číňanů.
Přísná protipandemická opatření byla jedním mnoha důvodů k útěku i pro Jin Čcheng-sianga, který čeká na přechod do USA. „Vůbec se jich nebojím. Kdyby Čína zaútočila na Tchaj-wan, šli bychom pomoci Tchaj-wanu,“ řekl pětapadesátiletý kuchař z čínského Nankingu.
Někteří migranti pocházejí z čínské dělnické třídy, kterou nejvíce zasáhly ekonomické potíže způsobené pandemií. Mnozí z prchajících, s nimiž se reportérka Guardianu setkala, však patří ke střední třídě disponující prostředky, které mohou při migraci zachránit život.
Liang C'-süan, čínský imigrační agent se sídlem v Tokiu, zaznamenal zvýšený zájem o přechod do USA. „Ti, kteří viděli skutečnou tvář vlády, odejdou bez ohledu na nebezpečí,“ dodal. Věří, že spousta čínských migrantů se o nebezpečnou cestu pokusí i v příštích měsících.
Přestože čínská vláda nyní znovu otevřela hranice a zmírnila omezení, Su je se svým rozhodnutím odejít spokojen. Poukazuje na vlnu sebevražd a rozdělování rodin v době silných opatření, což státní média ignorovala.
„Udělali by cokoli, aby přehlédli bolest obyčejných lidí. O USA toho moc nevím, ale aspoň by to bylo lepší než žít v Číně,“ řekl.
Čínská nespokojenost s vládní koronavirovou politikou
Nejodvážnější a nejrozsáhlejší protesty v Číně za poslední desetiletí nezůstaly bez odezvy. Bezpečnostní aparát pečlivě budovaný vůdcem komunistické strany Si Ťin-pchingem využívá k potlačení nesouhlasu postupy prověřené časem.
Loni Darienskou proluku přešly statisíce lidí
Darienská proluka, dlouhá 110 kilometrů, vede přes hory a rychle tekoucí řeky. Nebezpečí představují také smrtelně jedovatí pavouci a hadi, včetně zmijí a anakond. Na trase se navíc šíří zprávy o pašerácích lidí a zločineckých skupinách, včetně klanu Gulf, polovojenské skupiny a největšího kolumbijského drogového kartelu.
„Pěší přechod této oblasti může nejzranitelnějším lidem, kteří jsou vystaveni přírodním nebezpečím a také zločineckým skupinám, které se dopouštějí násilí, včetně sexuálního zneužívání nebo loupeží, trvat až 10 dní,“ řekl Guardianu Giuseppe Loprete, vedoucí mise IOM v Panamě.
This photo by my friend @federicorios of a little Venezuelan girl looking at her exhausted father as they desperately try to traverse the Darien Gap between Colombia & Panama to start a new life is the story of the collapse of #Venezuela in a single image. pic.twitter.com/m8eLykMKgt
— Michael Deibert (@michaelcdeibert) October 9, 2022
Podle IOM bylo v letech 2014 až 2022 na této trase nahlášeno nejméně 207 pohřešovaných nebo mrtvých migrantů, z toho 41 úmrtí jen v roce 2022.
V minulém roce trasu překonalo asi 250 tisíc lidí s cílem dostat se k ještě velmi vzdálené americké hranici, napsala stanice Al-Džazíra. Darienskou prolukou utíkají před ekonomickým kolapsem a politickým pronásledováním například také Haiťané, Venezualané i Kubánci.
Cesta je stále oblíbenější kvůli omezením zaváděným na dříve využívaných trasách. Například venezuelští migranti v minulosti cestovali přes Mexiko, po zavedení vízové povinnosti ale tato možnost padla.
Podle aktivistů a výzkumníků migranti čerpají informace o přechodu zejména přes sociální sítě. Vzhledem k minimální přítomnosti státu v průsmyku je totiž oficiálních informací o situaci v Darienské proluce málo, zatímco videí natočených uprchlíky a migranty je mnoho a jsou snadno dostupná, popisuje stanice.
