Článek
Při protestech v Íránu zemřelo od středy již nejméně deset lidí, píše agentura Reuters s odvoláním na státní média a lidskoprávní organizace. Násilné střety mezi protestujícími a bezpečnostními složkami byly v pátek hlášeny z různých částí země. Mezi mrtvými jsou podle úřadů i dva příslušníci milic basídž, jež jsou součástí Íránských revolučních gard.
Demonstrace začaly v Teheránu v neděli, kdy do ulic vyšli obchodníci rozhořčení poklesem hodnoty íránské měny, a postupně se rozrostly do více měst a mezi další společenské skupiny.
Ve čtvrti Nármak v Teheránu zapálili protestující policejní automobil a motocykl. Ve městě Záhedán na jihovýchodě země, kde dominuje menšina etnických Balúčů, demonstranti provolávali protirežimní hesla včetně „Smrt diktátorovi“, které se vztahuje na íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Podle kurdské lidskoprávní organizace Hengau sídlící v Norsku bylo v západních provinciích zatčeno nejméně 133 osob.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, ve své sobotní první veřejné reakci na masové protesty v zemi připustil jejich oprávněnost. Proti demonstrantům, které označil za výtržníky, chce ale zakročit, informovaly agentury.
Současné protesty, které byly zprvu vedeny ekonomickými požadavky, jsou největšími za poslední tři roky.
Íránská ekonomika se s ochromujícími mezinárodními sankcemi uvalenými kvůli jadernému programu potýká již několik let. Obchodníci si mimo jiné stěžují na to, že propadající se měna jim komplikuje či znemožňuje dovoz zboží ze zahraničí. Íránský rijál loni ztratil přibližně polovinu své hodnoty vůči dolaru a inflace v prosinci dosáhla 42,5 procenta.
„Vláda si toho je vědoma, prezident a další vysocí představitelé se snaží tento problém vyřešit,“ řekl Chameneí podle agentury AFP s odkazem na ekonomické potíže země. Protest proti hospodářským těžkostem označil za „naprosto spravedlivý“. „Ale s výtržníky není účelné jednat. Tito musí být postaveni na své místo,“ dodal.
Úřady v posledních letech potlačovaly protesty proti vysokým cenám, suchu, omezení práv žen a politických svobod. Často kvůli tomu sáhly k tvrdým bezpečnostním opatřením a rozsáhlému zatýkání.
Washington přijde demonstrantům na pomoc, varoval Trump
Americký prezident Donald Trump ve svém příspěvku na sociálních sítích varoval íránské úřady před násilím vůči demonstrantům a uvedl, že USA jsou připraveny zasáhnout, napsala BBC. Zároveň prohlásil, že pokud íránské úřady budou nadále zabíjet poklidné demonstranty, „Washington jim přijde na pomoc“. Bližší podrobnosti nesdělil.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí označil Trumpova slova za „nezodpovědná a nebezpečná“ a v reakci napsal: „S ohledem na nasazení Národní gardy v rámci území USA by si prezident Trump ze všech lidí měl být vědom toho, že trestné útoky na veřejný majetek nelze tolerovat.“ Zároveň zdůraznil, že Írán „důrazně odmítá jakékoli vměšování do svých vnitřních záležitostí“.
Ve zjevné reakci na Trumpovu vyhrůžku Chameneí uvedl, že se Írán „nebude přizpůsobovat nepříteli“ a naopak nepřítele „přivede na kolena“.
Íránský velvyslanec při OSN Amír-Saeid Iravání podle Reuters vyzval Radu bezpečnosti OSN, aby Trumpovy výroky odsoudila. V dopise adresovaném generálnímu tajemníkovi a předsedovi Rady bezpečnosti uvedl, že „Spojené státy nesou plnou odpovědnost za jakékoli důsledky plynoucí z těchto nezákonných výhrůžek a případné eskalace“. Írán podle něj bude „uplatňovat svá práva rozhodně a přiměřeně“.
Policie v Íránu uvedla, že nedovolí „nepřátelům“ proměnit nepokoje v chaos.
