Článek
Obvinění z extremismu, terorismu, špionáže nebo dokonce zrady. Takové verdikty si většinou vyslechnou ruští občané, kteří se vymezí proti pokračující agresi na sousední Ukrajině nebo provozují jakoukoliv opoziční činnost. Režim vůči oponentům přijal od začátku války řadu opatření, které vedly k omezení svobodného projevu a zpřísnily tresty.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal zákon, který představuje krok k dalšímu utažení šroubů. Po 20 letech se obnoví vazební věznice, nad kterými bude mít plnou kontrolu Federální bezpečnostní služba (FSB), tedy kontrarozvědka a nástupkyně sovětské KGB.
To znamená, že v zařízeních nebudou platit běžné zákony, ale normy bude určovat vedení tajné služby. Pod její kontrolu tak bude spadat jak zatčení podezřelých, tak procesní úkony v průběhu zadržení, včetně přístupu k právníkovi.
Podle nových plánů chce FSB také zřídit nová detenční centra po celé zemi a vytvořit nový interní logistický systém pro přesun zadržených mezi těmito zařízeními.
Podle exilového serveru Meduza zatím není jasné, zda budou dokumenty schválené ředitelem FSB veřejně dostupné. Absence nezávislé kontroly však vyvolává obavy. Už v minulosti měli vyšetřovatelé tajné služby v obdobných případech větší prostor pro nátlak a vnitřní řád těchto zařízení tehdy podléhal režimu utajení.
Jak fungují represe v Rusku
Rusko přitvrdilo represe natolik, že se jakékoliv zpochybnění války na Ukrajině, natož samotného režimu vládnoucího z Kremlu, může stát záminkou pro obvinění z extremismu nebo terorismu.
Zatímco oponenti režimu varují před porušováním lidských práv a posílením represí, Kreml mluví o nutnosti ochrany země.
Autoři zákona uvádí, že v kontextu „speciální vojenské operace“, jak Kreml stále nazývá válku na Ukrajině, je nutné přijmout „dodatečná opatření k ochraně státního tajemství“. A to kvůli ochraně před „zvýšeným zájmem zástupců zahraničních států a organizací“.
„Rusko se vrací do nestydaté diktatury“
Rusko má navíc s podobnými zařízeními mnoho špatných zkušeností. Během sovětských dob provozovaly NKVD a později KGB vazební centra, kde byli drženi lidé obvinění z politických a státních zločinů.
Tato zařízení, jako například obávaná věznice Lubjanka v Moskvě, sloužila k výslechům, které často doprovázelo porušování lidských práv. Podezřelí tak čelili mučení, a to často i kvůli vykonstruovaným obviněním.
Obavy z podobného vývoje nyní sdílí i někteří experti a právníci. Investigativní novináři Andrej Soldatov a Irina Boroganová nazývají tyto věznice pokusem o vytvoření gulagů číslo dva.
„Ruská FSB pracuje na vybudování nového gulagu. Je to jeho rekonstrukce a hlasité ozvěny stalinistické éry mohou představovat okamžik, kdy se země vrátí do stavu nestydaté diktatury (pokud tento ponurý milník již nepřekročila),“ píšou ve svém komentáři pro think tank Center for European Policy Analysis.
Lubjanka je sídlem FSB v Moskvě.
„Proč tyto právní změny? Koneckonců FSB nemá nedostatek zákonných pravomocí. Odpověď je extrémně znepokojivá. FSB očekává prudký nárůst represí,“ dodávají obavy, které zákon přináší.
Posilování FSB
Zrušení vazebních věznic napojených na FSB přitom v minulosti mělo znamenat krok směrem k Západu. V roce 2006 nechal sám Putin zařízení převést pod kontrolu ministerstva spravedlnosti a naplnil tím slib, který Rusko učinilo při vstupu do Rady Evropy. I to ale bylo podle expertů spíše symbolické.
Například Moskevská věznice Lefortovo, nechvalně známá vyšetřovací vazba dlouhodobě spojovaná s ruskými bezpečnostními službami, v níž byly zadržovány významné osobnosti včetně amerického novináře Evana Gerškoviče, zůstala po roce 2006 fakticky pod kontrolou FSB, uvedl exilový zpravodajský web Mediazona.
Na odklon od Evropy se ale nyní odvolávají i autoři zákona. „Po ‚ukončení členství‘ Ruska v Radě Evropy v roce 2022 není země ‚vázaná žádnými závazky vůči ní‘,“ uvedli.
„Na rozdíl od Evropy máme naprosto transparentní soudní a trestní systém. Všechno tedy bude transparentní a kontrolované. Především ze strany zákonodárné moci. A soudů. Takže se nebojte,“ řekl jeden z iniciátorů návrhu zákona, poslanec Státní dumy Andrej Kartapolov serveru Barents Observer na otázku, zda převod vazebních věznic pod jurisdikci FSB v budoucnu povede ke ztrátě veřejného a soudního dohledu.
Zkušenosti z ruského vězení
FSB vznikla v roce 1995 po rozpuštění obávané špionážní agentury KGB ze sovětské éry. Od svého předchůdce ale zdědila mnoho funkcí, včetně shromažďování domácích zpravodajských informací a kontrarozvědných operací.
Nyní v jejím čele stojí Alexandr Bortnikov, někdy označovaný za „mozek a srdce“ režimu, jeden z Putinových nejbližších poradců. Od začátku války se politický systém vytvořený ruským prezidentem stal represivnějším a také více napojeným na FSB.
