Připravte se na roky izolace, varoval Izraelce premiér. V Gaze přitvrdil

Vláda Benjamina Netanjahua navzdory mezinárodnímu tlaku zahájila pozemní ofenzivu do Gazy, největšího města stejnojmenného palestinského území.

„Pokračujeme v úsilí o likvidaci vojenských kapacit Hamásu, ukončení jeho vlády v Gaze, zabránění budoucím útokům na Izrael, zajištění propuštění 48 izraelských rukojmí… To jsou naše cíle,“ informoval izraelský velvyslanec při OSN Daniel Meron.

Samotný Netanjahu, kterého čekalo v úterý ráno další soudní slyšení v případech korupce, mluvil o „intenzivní operaci“. Té předcházelo noční bombardování, které podle lékařských zdrojů z Gazy zabilo 37 lidí. Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády Herci Halevi uvedl, že v Gaze bylo už zraněno nebo zabito na deset procent obyvatel.

„Vojenští velitelé říkají, že v Gaze jsme už dosáhli všeho, co je možné vojenskými prostředky dosáhnout. Po teroristickém útoku (proti Izraeli) ze 7. října (2023) byla tato válka spravedlivá, teď už ne. Ztrácíme racionalitu i lidskost, se zabíjením nevinných dětí je těžké žít,“ řekl při své pondělní návštěvě Prahy Ami Ajalon, bývalý ředitel tajné služby Šin bet, který také velel izraelskému námořnictvu a zasedal v Knesetu i vládě premiéra Ehuda Olmerta.

Podle informací serveru Walla News operuje ve městě Gaza asi 2000-2500 zkušených a ozbrojených teroristů z palestinského hnutí Hamás, proti nimž Izrael povolal 70 tisíc rezervistů, kteří se přidají ke stávajícím 60 tisícům vojáků.

Izraelská armáda vyzvala obyvatele Gazy, aby město opustili a přidali se tak ke 40 procentům lidí, kteří to už udělali. Ve městě žije navzdory pokračující válce zhruba milion obyvatel, v posledních dnech se objevily informace, že po první izraelském evakuačním příkazu jich odešlo na 300 tisíc.

Počty uprchlíků ani těch, kteří zůstali, nelze nijak ověřit, izraelské úřady do oblasti zahraniční novináře nepouštějí.

„Zastavte válku, naši bratři tam stále jsou. Přiveďte je domů,“ skandovali před sídlem izraelské vládní strany Likud demonstranti, kterých se v úterý dopoledne sešlo několik desítek.

Příbuzní unesených Izraelců se obávají, že by rukojmí nemuseli intenzivní boje ve městě přežít. „Byl by zázrak, kdyby to rukojmí přežili,“ řekl stanici CNN vojenský analytik a bývalý plukovník amerického letectva Cedric Leighton.

Civilisté, kteří z různých důvodů nemohou nebo nechtějí opustit své domovy, čelí kromě izraelské střelby systematickému ničení kritické infrastruktury. K ní patří v Gaze i solární panely, nádrže na vodu nebo místa, kde si lze nabít mobilní telefon. Právě díky informacím z mobilů lidé vědí, co se kolem nich děje.

„Rozhodl jsem se zůstat, ať se stane cokoliv,“ řekl serveru Middle East Eye čtyřicátník Imád Sarsáví. „Včera izraelské okupační síly bombardovaly budovu našich sousedů, která měla na střeše solární panely. Tyto panely byly pro mnoho obyvatel v sousedství záchranným lanem. Spoléhali jsme se na ně při čerpání vody a dobíjení našich zařízení,“ řekl s tím, že zničení solárních panelů donutilo několik rodin vydat se na jih Pásma Gazy.

Organizace UNICEF varovala, že ofenziva povede k dalšímu utrpení gazanských dětí, které už tak masově trpí podvýživou v důsledku izraelského blokování humanitární pomoci.

Stále více států i organizací upozorňuje na to, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Naposledy k tomu došla v úterý zveřejněná zpráva nezávislé komise Rady OSN pro lidská práva.

Izrael nicméně obvinění z genocidy, která přicházejí i od tamních lidskoprávních skupin, rezolutně odmítá a označuje za antisemitismus.

Varování před rozšířením vojenských operací přicházelo v posledních dnech a týdnech z mnoha zemí a organizací, Netanjahuova vláda je ale ignorovala.

V pondělí premiér přiznal, že jeho země čelí rostoucí izolaci, která může trvat celé roky. Netanjahu, na něhož vydal Mezinárodní trestní soud (ICC) zatykač, vyzval k vytvoření „super spartánského“ režimu, který by se měl více spoléhat na soběstačnost a ne tolik na mezinárodní obchod.

„Musíme rozvinout náš zbrojní průmysl - budeme jako Athény a supersparta najednou. Nemáme jinou možnost, přinejmenším pro další roky, kdy se budeme muset vyrovnat s těmito pokusy o izolaci,“ prohlásil Netanjahu.

Zejména ze strany západních zemí v posledních týdnech roste kritika vůči Izraeli. Francie, Nizozemsko, Velká Británie, Španělsko nebo Itálie vyhlásily částečná zbrojní embarga. Většina izraelských zbraní nicméně pochází ze Spojených států, na jejichž podporu se ale Netanjahu zatím může spolehnout.

Některé státy - v čele se Španělskem - ale volají také po bojkotu Izraele v jiných odvětvích, včetně sportu. Odkazují přitom na uplatňování stejného přístupu vůči Rusku.

Izraelská opozice Netanjahuův projev odsoudila s tím, že vláda vede národ dobrovolně k chudobě. „Izolace není osud, je to výsledek Netanjahuovy chybné a neúspěšné politiky,“ vzkázal šéf opoziční strany Budoucnost existuje a bývalý premiér Jair Lapid.

Někteří komentátoři hodnotí Netanjahuova slova i jako přípravu na pokračování války a možné odložení parlamentních voleb - k urnám by měli Izraelci jít už v příštím roce.