Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Švédsko se po dlouhá léta pyšnilo svou neutralitou, teď usiluje o vstup do Severoatlantické aliance a učí své obyvatele žít s pocitem, že se válka kdykoliv může přelít přes jejich hranice, jak čím dál hlasitěji varují tamní politici.
„Je to velmi zvláštní období ve švédské historii, jak pro národ, tak pro ozbrojené složky, které se od neutrality a neangažovanosti posouvají směrem ke kolektivní obraně v rámci NATO. Je to velký krok,“ uvedl pro server Al-Džazíra plukovník Dan Rasmussen, který velí pluku na Gotlandu, strategickém ostrově v Baltském moři ležícím na dostřel ruských zbraní.
Podle něj došlo v posledních letech k postupnému probuzení švédské společnosti. Nejprve s ruskou invazí do Gruzie v roce 2008, pak s anexí Krymu a naposledy s válkou, kterou Rusko rozpoutalo na Ukrajině.
„Potřebovali jsme ten poslední impulz, abychom si uvědomili, že situace se nelepší, a teď se připravujeme na nejhorší,“ dodal Rasmussen.
Příběh jeho pluku dobře ilustruje, jak v posledních letech postoj Švédska proměnila sílící ruská hrozba. V roce 2005, v době relativního klidu, byl pluk rozpuštěn. Dnes se urychleně přezbrojuje a ztrojnásobuje počet branců.
Ruská hrozba děsí i Pobaltí
Deportace tisíců lidí nebo obranná linie na hranicích. Pobaltí počítá s možným přelitím války, říká pro SZ analytik Māris Andžāns z Rigy. Region totiž vnímá, že Kreml k němu směřuje stejnou rétoriku jako kdysi vůči Ukrajině.
Švédsko v roce 2010 zrušilo brannou povinnost, která zemi zůstala z dob studené války, a výrazně zredukovalo své ozbrojené složky. Už v roce 2018 ovšem došlo k jejímu částečnému znovuzavedení. Celý proces pak významně urychlila válka na Ukrajině a švédské snahy o vstup do NATO.
Spolu s ruskou invazí na Ukrajinu také výrazně vzrostl počet lidí, kteří se chtějí dobrovolně zapojit do obrany země. Do švédské domobrany, vojenských záložních sil, které podporují tamní stálou armádu, se v roce 2022 přihlásilo zhruba 29 101 Švédů, o 619 procent více než v předchozím roce.
O vstup do sdružení Lottas, jež poskytuje logistickou podporu armádě, pak v prvních dvou týdnech války požádalo tolik lidí, kolik běžně zájem projeví ze celý rok. Švédská federace pro dobrovolnou obrannou výchovu a výcvik přijala v roce 2022 asi 3795 nových členů – oproti pouhým 46 v předchozím roce.
Spolu s ruskou invazí na Ukrajinu se výrazně proměnila i skladba lidí, kteří se do dobrovolných jednotek hlásí. Zatímco před lety švédské domobraně dominovali podle serveru Politico „muži středního věku, z nichž mnozí nebrali své povinnosti příliš vážně“ a mluvilo se o ní jako o reliktu studené války, dnes jde o seriózní bojovou jednotku, která láká řadu mladých Švédů.
„Před patnácti lety vnímalo mnoho lidí domobranu jako koníček, stejně jako třeba turistiku nebo lov. Teď si uvědomují, že je to klíčová součást naší bezpečnosti,“ uvedl Alexander Raaum, který vstoupil do domobrany v roce 2009.
Tvrdší přístup vůči Rusku přijímá i Finsko
Ve finských prezidentských volbách zvítězil Alexander Stubb. Zemi, která sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici s Ruskem, pod jeho vedením čeká těsnější spolupráce se Západem, říká finský politolog Markus Kröger.
Ani po téměř dvou letech od začátku války na Ukrajině zájem o vstup do dobrovolných jednotek neklesá. Naopak. Švédská domobrana zaznamenala začátkem letošního roku výrazný nárůst přihlášek. V prvních dvou týdnech ledna jich přijala zhruba 1200 – čtyřikrát více než za stejnou dobu v loňském roce.
Jak ovšem přiznávají její členové, domobrana není na takový nápor připravená, a část zájemců tak musí odmítat. „Nemáme dostatek volných míst, abychom mohli ubytovat tolik lidí,“ uvedl pro Politico Konrad Lindblad, který se k domobraně přidal před sedmi lety.
Řada Švédů nyní cítí potřebu bránit svou zemi, a proto se hlásí ke službě ve vojenských zálohách nebo jde k odvodům. Ne všichni tak ovšem činí dobrovolně. Zhruba 10 % lidí, kteří dostanou povolávací rozkaz, vojenský výcvik absolvuje proti své vůli, upozorňuje Al-Džazíra.
Varování sílí
Švédští politici a vojenští představitelé čím dál otevřeněji varují před možností ozbrojeného konfliktu.
„Švédsko může zažít válku,“ uvedl začátkem roku na konferenci ve švédském Sälenu tamní ministr pro civilní obranu Carl Oscar Bohlin. „Ozbrojený útok proti Švédsku nelze vyloučit. Válka může dojít až k nám,“ doplnil ho tamní ministr obrany Pål Jonson. Vrchní velitel Michael Byden pak Švédům doporučil, aby se „psychicky připravili na válku“.
Varování před válkou zaznívají i v Německu
Německý ministr obrany Boris Pistorius varuje před eskalací války. Evropa by podle něj měla investovat do vlastní bezpečnosti a neměla by spoléhat na to, že Rusko není momentálně nebezpečné pro NATO.
Jejich výroky si mezi obyvateli země vysloužily rozporuplné reakce. Některé Švédy vyděsily. Návštěvnost stránky Švédské agentury pro nepředvídatelné události, kde je vidět mapa protiatomových krytů, se zvednul o 3500 %. Mnozí z nich vyrazili do obchodů, aby si udělali zásoby věcí nutných pro přežití.
Jiní si stěžovali na to, že politici společnost, zejména děti, zbytečně straší. Opoziční politici pak vládu nařkli z toho, že účelově vyvolává strach z války v rámci předvolební kampaně.
Varování před válkou se ovšem ve švédském veřejném prostoru šíří delší dobu. Komise pro obranu při švédském parlamentu v červnu uvedla, že vojenský útok nelze vyloučit a obrana země se musí připravit na hrozbu, kterou pro ni představuje Rusko.
Navzdory znepokojivému vyznění zprávy ovšem ministr obrany Jonson ubezpečil, že Švédsko je schopno se bránit lépe než před deseti lety, jelikož armáda prošla rozsáhlou modernizací a v omezené míře znovu zavedla brannou povinnosti.
