Článek
Jižní Korea zruší zákaz veřejného přístupu k severokorejské televizi, novinám a dalším médiím, píše agentura AP. Rozhodnutí je součástí úsilí o podporu vzájemného porozumění mezi sousedy a dlouholetými rivaly, jak uvedli v pátek jihokorejští vládní představitelé.
Obě Koreje, jež rozděluje jedna z nejsilněji opevněných hranic světa, zakazují svým občanům vzájemně navštěvovat sousední území, telefonovat si nebo zasílat e-maily a dopisy. Obě země rovněž blokují přístup na webové stránky a televizní stanice svého souseda.
Jihokorejské ministerstvo pro sjednocení ve své zprávě prezidentovi uvádí, že bude postupně otevírat dveře severokorejskému vysílání, médiím a rovněž publikacím, za účelem posílení vzájemného porozumění, obnovení korejské národní identity a přípravy na případné budoucí sjednocení.
Ministerstvo chce svou politikou mimo jiné povzbudit svého souseda k tomu, aby podnikl podobné kroky, další podrobnosti však nezveřejnilo. Podle profesora Jeon Young-suna z Konkukské university v Soulu však není příliš pravděpodobné, že Severní Korea půjde podobnou cestou, jelikož odkrytí jihokorejské kultury a médií by představovalo pro uzavřený autoritářský režim „opravdovou hrozbu“.
V Severní Koreji vládne již po tři generace rodina Kimů. Od svého založení v roce 1948 panuje v zemi autoritářský režim, který přísně omezuje přístup občanů k informacím zvenčí. V roce 2014 např. zahájili severokorejští vojáci palbu, když jihokorejští aktivisté vypustili na severokorejské území balóny s USB disky obsahujícími informace o vnějším světě a také letáky kritickými vůči vládnoucí rodině Kimů.
Jižní Korea, 10. největší ekonomika světa, je naproti tomu globální kulturní velmocí. Její nominální hrubý domácí produkt v roce 2019 byl podle jihokorejských odhadů 54krát vyšší než v Severní Koreji.
Není jasné, jak protiseverokorejští aktivisté na jihu zareagují na krok vlády. Podle profesora Young-suna však existuje jen malá šance, že by tento krok podpořil proseverokorejské nálady v zemi.
Vztahy mezi oběma zeměmi zůstávají napjaté také kvůli severokorejským raketovým testům, jichž letos proběhlo nebývale mnoho. KLDR letos uskutečnila už 18 testů, včetně startu mezikontinentální balistické střely Hwasong-17, která patří k nejmodernějším zbraním severokorejské armády.
Jihokorejský prezident Jun Sok-jol sice nařídil zavést tvrdší postoj vůči severokorejským provokacím, zároveň však zmínil, že má „odvážný plán“ na zlepšení ekonomiky svého severního souseda, pokud se KLDR vzdá jaderných zbraní.
I přesto, že je v Jižní Koreji oficiálně nezákonné sledovat severokorejská média, úřady jen zřídka zasahují proti odborníkům, novinářům a dalším, kteří používají virtuální privátní sítě (VPN) nebo proxy servery k přístupu na severokorejské weby. Velké množství severokorejských filmů, písní a dalšího obsahu je k dispozici také na YouTube, který je v Jižní Koreji přirozeně dostupný.
