Putin chce změnit strukturu elit. Zabavuje majetek i věrným oligarchům

Byl to působivý příběh podnikatele, který docenil i ruský prezident Vladimir Putin. Konstantin Strukov začínal jako řadový pracovník v dolech na jihu země, ale rychle se vypracoval až mezi elitu ruského průmyslu. Jeho firma Južuralzoloto je jednou z největších společností těžících zlato v zemi a ocitl se i v žebříčku stovky nejbohatších Rusů.

Ruce nedával pryč ani od politiky a patřil mezi největší finanční podporovatele vládní strany Jednotné Rusko. Před čtyřmi lety pak v Kremlu dokonce obdržel od Putina Řád za zásluhy, který měl poukázat na vliv, který v té době Strukov nashromáždil.

Kvůli napojení na režim ho dokonce Evropská unie po invazi zařadila na sankční seznam. Stoupání v ruském společenském žebříčku je ale nyní konec.

Ruská média obletěly záběry ze zadržení Strukova, který se snažil ve svém soukromém letadle odletět z Jekatěrinburgu do Turecka. Policie odebrala podnikateli pas, jehož platnost ministerstvo vnitra mezitím zrušilo.

O dva dny dříve požadovala ruská generální prokuratura prostřednictvím soudu, aby byl majetek Južuralzoloto převeden do vlastnictví státu, informovala agentura TASS s odvoláním na zdroj z ministerstva.

Před třemi dny agenti tajné služby FSB a kriminalisté prohledávali kanceláře Strukovových společností v rámci vyšetřování případů porušení ochrany životního prostředí a pravidel bezpečnosti v průmyslových zařízeních. Z tohoto důvodu nesměl podnikatel opustit zemi.

Problémem je ovšem i vlastnictví majetku, které převedl na své členy rodiny. Ti ale mají cizí občanství a list Kommersant tak poznamenal, že příjmy z majetku tak plynou do „nikoliv přátelských zemí“.

Strukov, který je místopředsedou regionálního sněmu v Čeljabinské oblasti, tehdy prohlašoval, že se nehodlá skrývat. I v současnosti jeho společnost tvrdí, že je podnikatel na svobodě a k žádnému zatčení nedošlo.

Přestože je neobvyklé sahat takto vysoko, snahy o znárodnění v Putinově režimu nejsou vůbec ničím novým. Od začátku války na Ukrajině jsou navíc stále častější, mimo jiné protože příjmy pomáhají ruské ekonomice zatížené sankcemi a přeorientováním na obranný průmysl. Kreml přitom tvrdí, že k ničemu takovému nedochází.

„Žádné znárodňování nebude, to mohu s jistotou prohlásit. Skutečnost, že státní zastupitelství aktivně pracuje v určitých oblastech a soustředí se na určité společnosti, tak orgány činné v trestním řízení mají právo sledovat, co se v ekonomice děje. Ale nesouvisí to s žádnými rozhodnutími o znárodnění,“ řekl Putin na Východním ekonomickém fóru ve Vladivostoku na konci roku 2023.

V polovině března přitom generální prokurátor Igor Krasnov oznámil znárodnění společností v hodnotě 2,4 bilionu rublů (asi 600 miliard českých korun) s tím, že seznam obsahuje „pět strategických podniků“.

Nejčastějším zdůvodněním pro zabavení soukromého majetku v Rusku je dnes zpochybnění jeho privatizace v 90. letech.

Další taktikou, kterou ruské úřady používají k zabavení soukromého majetku, je prohlásit vlastníky za „zahraniční investory“. To se nejčastěji děje, pokud mají podnikatelé i jiný pas než jen ten ruský.

Ruští státní zástupci pak již léta zabavují majetek podnikatelů obviněných z korupce a podvodů, ale generální prokurátor začal tento přístup aktivněji využívat v roce 2023, uvedl pro nezávislý server Meduza anonymně právník z Ruska se zkušenostmi s arbitrážními spory.

V roce 2024 dosáhl objem znárodňování v Ruské federaci svého vrcholu, jak napsal exilový server The Moscow Times. Podle jeho odhadů stát převzal téměř sedm desítek společností s celkovými tržbami více než 807,6 miliardy rublů (asi 218 miliard českých korun).

„V případě soudně nařízeného zabavení majetku nejde o ojedinělé případy, ale součást širší strategie, která má dopad na ropný a plynárenský sektor, infrastrukturní zařízení, podniky související s vojensko-průmyslovým komplexem, chemický průmysl a zemědělství,“ poznamenal ve svém komentáři expert na ruskou ekonomiku Nikolaj Petrov, který působí ve think tanku Chatham House.

Kampaň za znárodnění se může ovšem stát nástrojem pro mnohem radikálnější restrukturalizaci elit, než by se na první pohled mohlo zdát. „Projekt má za cíl přerozdělit bohatství nové generaci méně mocných jedinců – a posílit pozici samotného prezidenta po šoku z Prigožinovy ​​vzpoury a neúspěchu ve válce země proti Ukrajině,“ dodal Petrov.

Současně ale strach ze znárodnění slouží i k udržení přízně oligarchů, kteří v režimu hrají důležitou roli. Podnikatelé, kteří se ozvali proti válce nebo opustili Rusko, a tím ztratili své neformální postavení mezi loajálními elitami, čelí velmi reálné možnosti ztráty svého majetku. A jakmile pak začne soudní řízení, majitelé firem v nich zřídkakdy vyhrávají.

„Vzhledem k tomu, že oligarchové fungují jako neoficiální nástroj Kremlu, je dnes těžké odlišit jejich investice od státních. Jsou nuceni zůstat loajální a plnit to, co Putin právě potřebuje – ať už jde o podporu válečné výroby, financování projektů nebo udržování vztahů v zahraničí,“ popsal už dříve pro Seznam Zprávy vztah mezi oligarchy a státem novinář a autor knih o kleptokracii Casey Michel.

K zastrašení oligarchů může vést už i zmiňované zabavování majetku lidem, kteří mají více občanství. V případě těch, kteří zemi opustili, jde pak o běžnou praxi. Podle Andreje Jakovleva, který působí na Harvardově univerzitě, slouží toto zabavování i jako signál ostatním, že by se měli vrátit, pokud nechtějí o svůj majetek přijít.