Článek
Ruský vojenský soud odsoudil k devíti letům vězení čtyřicetiletého Arťoma Prorešného z Voroněže za to, že vyzýval k atentátu na prezidenta Vladimira Putina a pokoušel se vstoupit do legie Svoboda Rusku, bojující na straně Ukrajiny. Informoval o tom ve čtvrtek server Mediazona s odvoláním na oficiální oznámení soudu.
Podle vyšetřovatelů Prorešnyj, který měl „negativní postoj“ k válce Ruska proti Ukrajině, se v květnu 2023 rozhodl vstoupit do zmíněné legie Svoboda Rusku, kterou ruské úřady pokládají za teroristickou organizaci. Prorešnyj přes sociální sítě opakovaně žádal, aby byl přijat do legie, a zajímal se o stav své žádosti. V květnu a prosinci 2024 také zveřejnil příspěvky na sociálních sítích, které vyšetřovatelé označili za důkaz, že schvaloval ideologii legie, výpad ukrajinské armády do Kurské a Belgorodské oblasti na západě Ruska a také vybízel k násilí vůči Putinovi.
Prorešnyj podle soudu přiznal, že je vinen, a také aktivně spolupracoval s vyšetřovateli. Kromě devíti let za mřížemi mu soud také uložil pokutu ve výši 300 000 rublů (asi 87 500 Kč).
Vojenský soud v Moskvě předloni v listopadu odsoudil k osmi letům vězení Anastasiji Berežinskou za kritiku války Ruska proti Ukrajině, za komentáře k válečným zločinům za výzvy k zabití prezidenta Putina. Právě na jeho rozkaz ruská vojska v únoru 2022 vpadla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
„Ctihodnosti, nemám co říci, nemám co dodat. Přijmu jakékoliv rozhodnutí,“ uvedla podle médií před vynesením rozsudku třiačtyřicetiletá moskevská divadelní režisérka a matka dvou malých dětí.
Berežinská na počátku války zveřejnila na sociální síti desítky příspěvků proti válce. Obviňovala ruskou armádu, ministerstva a Putina osobně z „genocidy“ Ukrajinců. Zveřejňovala také urážky na adresu Putina, protože podle ní nese osobní odpovědnost za smrt mužů, žen a dětí, jejichž těla záchranáři vyprošťují z trosek zničených domů a bytů. V psaní pokračovala a začala vyzývat k zabití Putina: „Zastřelte toho pitomého parchanta Putina, kolik dalších vražd civilistů ještě musíme snést? Vymažte ho z povrchu zemského!“ psala podle agentury Reuters.
Zákony hrozící vysokými tresty za diskreditace armády a za šíření lživých informací přijali ruští zákonodárci krátce po invazi na Ukrajinu. Podle kritiků ruských poměrů mají umlčet veškerou kritiku a protesty proti válce.
Za lživé pokládají úřady veškeré informace lišící se od oficiální interpretace války jako „speciální vojenské operace“, která má ochránit ruskojazyčné obyvatelstvo východní Ukrajiny, „denacifikovat“ a „demilitarizovat“ kyjevský režim.
Po ústupu ruských vojsk od Kyjeva na jaře 2022 vyšly najevo masové vraždy a další zvěrstva, kterých se za krátké okupace ruští vojáci v okolí ukrajinské metropole podle tvrzení Kyjeva dopustili. Symbolem těchto válečných zločinů se stalo město Buča, kde zastřelení civilisté leželi na ulicích a kde byly nalezeny hromadné hroby. Moskva popírá jakékoliv útoky na civilisty, natož válečné zločiny, a za zmínku o těchto podezřeních hrozí v Rusku mnohaleté vězení.
