Článek
Rusko oznámilo vstup svých jednotek na území ukrajinské Dněpropetrovské oblasti. Invazní armáda dosud v tomto regionu v žádné fázi války neokupovala ani část území, nejde také o oblast, jejíž dobytí by patřilo mezi oficiální válečné cíle Moskvy.
Ukrajina se k věci zatím nevyjádřila. K administrativní hranici regionu se ale ruské jednotky v posledních týdnech skutečně přibližovaly.
„Jednotky 90. tankové divize Střední skupiny vojsk dosáhly západní hranice Doněcké lidové republiky a pokračují v ofenzivě na území Dněpropetrovské oblasti,“ napsalo v neděli na sociální síti Telegram ruské ministerstvo obrany.
Zmíněná Doněcká oblast je jedním z pěti ukrajinských regionů, které Rusko protiprávně anektovalo. Její dobytí patří na rozdíl od té Dněpropetrovské k deklarovaným cílům války, ale ani postup v místě, kde ruské jednotky pravděpodobně pokročily, neznamená, že by okupanti kontrolovali celý tento region.
Symbolické vítězství
Přese všechno jde pro Kreml o symbolický úspěch. Jak poznamenává agentura AFP, může ho využít také v diplomatických jednáních o ukončení války. Rusko je dlouhodobě zdržuje a odmítá činit ústupky, protože vzhledem k problémům ukrajinské armády (nedostatek vojáků a zbraní) očekává na bojišti další postup.
Mapa ukrajinských regionů nárokovaných Moskvou. Dněpropetrovská oblast leží přímo severně od Záporožské.
Dněpropetrovská oblast je pro Ukrajinu důležitá kvůli průmyslu a těžbě, ale vstup ruských vojsk na okrajovou část jejího území bezprostředně neznamená další ohrožení těchto oborů.
Ukrajina už delší dobu varovala, že ruská propaganda případný postup do Dněpropetrovské oblasti využije. „Jedná se o standardní ruskou taktiku, které se říká „mávání vlajkou“. Tato vítězství si vycucávají z prstu,“ řekl v rozhovoru pro ukrajinské Radio NV vojenský expert Mychajlo Žyrochov.
Podle něj se Moskva dlouhodobě snaží drobným postupem přesvědčit domácí publikum, že na bojišti se vše daří. Žyrochov se domnívá, že cílem nemusí nezbytně být dosažení strategických průlomů.
Ukrajinská média původně psala, že Rusové chtěli překročit hranice Dněpropetrovské oblasti do 9. května, kdy si Moskva připomínala vítězství v druhé světové válce. To se jí ale nepovedlo.
„Z vojenského hlediska to nemá žádné opodstatnění a z politického jen tak, že obsadili dvě vesnice a dosáhli administrativní hranice. Po téměř jedenácti letech války a vzhledem k tomu, že od začátku nebyli tak daleko, je to těžko něco, čím by se mohli chlubit,“ řekl ve vysílání ukrajinské stanice Suspilne Viktor Trehubov, mluvčí jedné ze skupin ukrajinské armády.
Nová ruská ofenziva?
Namísto příměří Rusko zesiluje útoky na Ukrajinu a vše nasvědčuje tomu, že se Vladimir Putin rozhodl pro letní ofenzivu. S vírou, že může získat další území, o které by přišel, pokud by přistoupil na mírovou dohodu a zmrazení současné frontové linie.
Před ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 žily v Dněpropetrovské oblasti přibližně tři miliony lidí, z toho asi milion v regionální metropoli Dnipru, která bývá pravidelně terčem ruský vzdušných úderů. Po začátku invaze tam našlo útočiště mnoho obyvatel Ukrajiny, kteří utekli před boji v Donbasu.
Takzvanou Doněckou lidovou republiku (DNR) na východě Ukrajiny anektovalo Rusko v roce 2022 v rozporu s mezinárodním právem spolu s Luhanskou lidovou republikou (LNR) a Záporožskou a Chersonskou oblastí. Jejich plné ovládnutí patří k deklarovaným cílům ruské invaze do sousední země.
Moskevský plán „Novoruska“
Rusko navzdory oficiálním cílům ale dlouhodobě usiluje i o kontrolu dalších ukrajinských regionů.
Představitelé Kremlu často mluví o konceptu tzv. Novoruska, kam kromě regionů, jež si otevřeně nárokují, zahrnují i další části východní a jižní Ukrajiny, včetně právě Dněpropetrovské, ale i Mykolajivské nebo Oděské oblasti.
Letos v dubnu o požadavku na Donbas a Novorusko mluvil i ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, jak si všimli analytici z amerického think-tanku Institut pro studium války (ISW), který dlouhodobě sleduje vývoj ve válce na Ukrajině.
Lavrov výslovně tvrdil, že ukrajinská vláda nereprezentuje obyvatelstvo Oděsy, klíčového přístavu u Černého moře. Moskva často připomíná historické vazby tohoto města na Rusko.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov pak do „Novoruska“ zahrnul Dněpropetrovskou, Charkovskou, Mykolajivskou i Oděskou oblast. Samotný prezident Vladimir Putin už v roce 2023 prohlásil, že Oděsa, Krym a celý „černomořský region“ nemají s „Ukrajinou nic společného“.
Ani tím ale výčet území, o něž se Rusko snaží, nekončí. V současnosti podle Ukrajiny chystá znovu větší ofenzivu do Sumské oblasti na severu země. Prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno řekl, že Rusko na její hranici shromáždilo 50 tisíc vojáků.
Podle ukrajinských analytiků už v tomto regionu kontroluje asi 190 kilometrů čtverečních území. Moskva tam vstoupila v souvislosti s vytlačováním ukrajinských jednotek z ruské Kurské oblasti, jejíž část Kyjev kontroval od loňského srpna.
Rusko kontroluje také příhraniční části Charkovské oblasti na severu Ukrajiny a malou část Mykolajivské oblasti na jihu. Pod tu totiž administrativně spadá část velmi řídce osídleného Kinburnského poloostrova, který vybíhá z Chersonské oblasti a ohraničuje deltu Dněpru.
