Ruské banky jsou v izolaci. Až na tu nejdůležitější

Zvláštní zmocněnec Evropské unie pro sankce David O’Sullivan jedná v pondělí ve Washingtonu a sedmadvacítka připravuje nové sankce proti ruským bankám. Informovaly o tom agentury Bloomberg a Reuters.

Restrikce se mají kromě jiného dotknout možností Rusů používat platební karty, ve hře je znovu i odstřižení zbývajících ruských bank od mezinárodního systému SWIFT.

Ten banky i jiné instituce používají pro komunikaci mezi sebou a výměnu dat. A finanční ústavy, které k němu ztratí přístup, mají velmi omezenou možnost přijímat a odesílat peníze.

Vyloučení ze SWIFT bylo v minulosti označováno za jakousi ekonomickou zbraň hromadného ničení. V letech 2012 až 2016 byl takto postižen Írán a donutilo ho to obnovit rozhovory o svém jaderném programu. Po začátku občanské války v roce 2011 nemohla SWIFT využívat Sýrie, vrátila se až letos po svržení režimu Bašára Asada.

Co se týče ruských bank, některé o SWIFT přišly po plošné invazi na Ukrajinu na jaře 2022. Analytik České spořitelny a předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa ale míní, že Rusko zatím touto „zbraní“ příliš zasaženo nebylo. Odstřižené banky, jako jsou Sberbank nebo VTB, naopak hlásí i letos zisky.

„Ke skutečnému odstřižení nedošlo, protože se netýkalo Gazprombank,“ připomíná Skořepa. „Jedna z největších ruských bank získala ze sankcí výjimku, tím pádem měly do systému nadále přístup i všechny ostatní ruské banky, a to právě přes své vztahy s Gazprombank. Používání systému takto nepřímo je o něco složitější, ale nikoliv nemožné,“ vysvětluje.

Ruské finanční domy navíc k zahraničním transakcím používají banky ve středoasijských republikách, hlavně v Tádžikistánu, Uzbekistánu a Kyrgyzstánu.

Moskva také zavedla vlastní alternativní systém nazvaný System for Transfer of Financial Messages (SPFS). Firmy, banky a jakékoliv instituce z Evropské unie do něj mají zakázaný přístup. Nikoliv Moskvou, ale rozhodnutím členských zemí EU.

SWIFT společně spravují centrální banky USA, Kanady, Japonska, Švýcarska a šesti členských zemí Evropské unie. A s vyřazením konkrétních bank musí souhlasit všechny.

Když v roce 2015 navrhla Velká Británie odstřižení všech ruských bank v reakci na anexi Krymu a válku na Donbase, proti se postavila tehdejší německá kancléřka Angela Merkelová.

Dnes by měly problémy země, které stále dovážejí ruskou ropu a plyn. „Odpojení kompletně celého ruského bankovního systému by velmi výrazně poškodilo tu část ruského zahraničního obchodu, která je z hlediska plateb založena na systému SWIFT,“ uvádí Michal Skořepa.

„Výrazně by se zkomplikovala situace těch evropských zemí, které dosud kupují ruskou ropu a plyn. Je politickou otázkou, jestli jsou tyto země ochotny dát na oltář porážky Ruska takovou oběť, notabene pokud víme, že i tak bude Rusko schopno prodávat ropu a plyn do zemí, jako jsou Čína nebo Indie,“ dodává.

Americký prezident Donald Trump minulý týden evropské země vyzval, aby přestaly úplně dovážet ropu z Ruska. Nejvíce závislí jsou na ní v současnosti Maďaři a Slováci.

Navzdory apelu z Bílého domu však není jasné, zda by Trump případně vyřazení ruských bank z mezinárodního systému podpořil. Od své inaugurace letos v lednu zatím žádné sankce proti Rusku nepodepsal.

Když se jednalo o odstřižení ruských finančních ústavů od mezinárodního systému poprvé před deseti lety, tehdejší ruský vicepremiér Igor Šuvalov hrozil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu, že to nebude mít žádný vliv. „Když Rus cítí cizí tlak, nikdy neobětuje svého vůdce. Rusové klidně budou méně jíst a méně svítit,“ prohlásil.