Hlavní obsah

Rusko nám před ústupem dalo bezpečnostní záruky, tvrdí obránce Azovstalu

Foto: Twitter / A3OB

Jeden z obránců Azovstalu na snímku z května 2022.

Reklama

Důstojník ukrajinského pluku Azov prozradil, co předcházelo vzdání se posledních obránců města Mariupol. Rusové prý slibovali rychlé propuštění zajatců.

Článek

Než se vzdali a opustili měsíce obléhané ocelárny Azovstal, slibovalo Rusko obráncům Mariupolu bezpečnostní záruky a rychlé propuštění ze zajetí. V rozhovoru pro ukrajinskou odnož BBC to prohlásil důstojník pluku Azov Konstantyn Kožekin.

„Náš velitel (Denys Prokopenko) měl v době našeho zajetí dopis podepsaný Vladimirem Alexejevem,“ vypověděl Kožekin.

Generálporučík Alexejev, první náměstek šéfa ruské vojenské rozvědky GRU, podle něj v dopisu sliboval, že zajatce propustí do tří až čtyř měsíců. Hned při prvním výslechu ovšem Rusové ukrajinskému veliteli dopis sebrali.

Sám Kožekin prý slibům od počátku nevěřil. „Nebyla to žádná záruka, jelikož ruská strana snadno porušuje jakékoliv dohody,“ nechal se slyšet.

Z Azovstalu do Olenivky

Pluk Azov a další ukrajinské jednotky rozsáhlý průmyslový komplex opustily v květnu 2022, když jim po dvou měsících tuhých bojů začaly docházet zásoby léků, jídla, pitné vody i munice.

Po dohodě mezi válčícími stranami padly do ruského zajetí. Zástupkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová řekla, že jiná možnost, jak zachránit hrdinné obránce Azovstalu, nebyla.

Evakuaci z Azovstalu zprostředkovaly Mezinárodní výbor Červeného kříže a OSN. Vojáci byli převezeni do zdravotnických zařízení v okupovaném Novoazovsku i na území trestanecké kolonie v okupované Olenivce, kde skončil i Kožekin.

Věznice se stala jedním ze symbolů ruského útlaku a civilisté i váleční zajatci popsali brutální podmínky, kterým v zařízení čelili.

Nejméně 54 obránců Mariupolu na místě zemřelo poté, co sklad sloužící jako cela zachvátila exploze a následný požár.

Kožekin přežil a loni v září se při výměně vězňů dostal na svobodu. Spolu s ním se tehdy domů vrátilo přes 200 lidí, většinou obránců Mariupolu.

Kdo měl masakr v Olenivce na svědomí, zůstává nadále nevyjasněné, jelikož Rusko do věznice odmítá pustit nezávislé vyšetřovatele. Obě válčící strany z exploze nadále viní protivníka.

Jak připomíná server Yahoo News, Rusko drží nadále v zajetí celkem 3574 ukrajinských vojáků, včetně více než 700 příslušníků pluku Azov. Více než čtyři měsíce nedošlo k žádné větší výměně zajatců.

Masakr v Olenivce zůstává bez vysvětlení

Masakr desítek ukrajinských válečných zajatců ve věznici v Olenivce na okupovaném Donbase se stal jedním ze symbolů brutality války. Viník zůstává neznámý. Hlavně proto, že Moskva blokuje nezávislé vyšetřování.

Reklama

Doporučované