Článek
Rusko oficiálně uznalo vládu Tálibánu v Afghánistánu, informovaly dnes večer světové i ruské tiskové agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Náměstek šéfa ruské diplomacie dnes přijal pověřovací listiny od nového afghánského velvyslance v Moskvě. Podle agentur Reuters a AP je Rusko prvním státem, který uznal současnou vládu Tálibánu v Afghánistánu. Islamistické hnutí se vrátilo k moci v asijské zemi v srpnu 2021 během stažení amerických a dalších zahraničních vojsk ze země.
„Věříme, že akt oficiálního uznání vlády Islámského emirátu Afghánistán dá impuls rozvoji produktivní bilaterální spolupráce mezi našimi zeměmi v různých oblastech,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí na svém webu. „Vážíme si tohoto odvážného kroku Ruska a dá-li Bůh, bude sloužit jako příklad i pro ostatní,“ řekl podle Reuters ministr zahraničí ve vládě Tálibánu Amir Chán Muttakí ve svém prohlášení.
Ruský krok představuje významný milník pro administrativu Tálibánu, která se snaží zmírnit svou mezinárodní izolaci, poznamenal Reuters. Žádná jiná země zatím formálně vládu Tálibánu podle agentury neuznala. Čína, Spojené arabské emiráty, Uzbekistán a Pákistán nicméně jmenovaly velvyslance v Kábulu, což je podle Reuters krok k uznání vlády Tálibánu.
Rusko má s Afghánistánem komplikovanou historii. V roce 1979 tehdejší Sovětský svaz podnikl do země invazi, jejím cílem bylo udržet v zemi nastolený spřátelený režim, nicméně v boji s mudžáhidy SSSR utrpěl těžké ztráty a po téměř deseti letech se vojska vyslaná Moskvou stáhla.
V poslední době Moskva buduje vztahy s Tálibánem. Ruští představitelé s ním v posledních letech udržují kontakty a přijímají jeho delegace v Moskvě. Dělo se to ještě v době před zrušením zákazu činnosti hnutí na ruském území. V květnu vstoupilo v platnost rozhodnutí ruského nejvyššího soudu, podle kterého přestalo být toto hnutí zakázanou teroristickou organizací. Zákaz činnosti Tálibánu v Rusku platil od roku 2003.
Rusko je připravené spolupracovat s afghánským vládnoucím islamistickým hnutím Tálibán v boji proti terorismu, uvedl na počátku května pověřenec ruského prezidenta Vladimira Putina pro Afghánistán Zamir Kabulov. Moskva a Tálibán podle Kabulova považují za společného nepřítele afghánskou odnož teroristické organizace Islámský stát.Ta se přihlásila k útoku na koncertní síň v Krasnogorsku na okraji Moskvy, který si loni v březnu podle úřadů vyžádal 145 mrtvých a 550 zraněných.
Islamistické hnutí Tálibán se vrátilo k moci v Afghánistánu v srpnu 2021 během stažení amerických a dalších zahraničních vojsk ze země. Původně slibovalo, že bude jednat umírněněji než za své předchozí vlády v 90. letech, ale opět omezuje práva občanů, především žen.
Kromě Ruska žádná další země vládu Tálibánu oficiálně neuznala, některé státy však mají na svém území vyslance současné afghánské vlády, se kterými jednají. Podle agentury AFP to jsou například Čína a Pákistán. První vládu Tálibánu v letech 1996 až 2001 uznávaly oficiálně jen tři státy - Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Pákistán.
