Článek
Ruská armáda dočasné příměří v ukrajinském městě Olešky, které okupuje, využila k rotaci vojáků, opevnění pozic, zlepšení ochrany proti dronům a vylepšení logistiky. Oznámil to ukrajinský generální štáb. Podle mluvčího Kremlu je to běžný postup a předpokládá, že ukrajinská strana postupovala stejně. Klid zbraní platil od noci na úterý do nedělního večera.
Ukrajinské ozbrojené síly zajišťovaly dodržování příměří a jednaly podle dohody, tvrdí ukrajinský generální štáb. „Díky tomu byly humanitární zásilky doručeny na místo určení a Ukrajinci a Ukrajinky, kteří si přáli opustit Olešky, se vrátili na území pod kontrolou Ukrajiny,“ uvedlo také vedení ukrajinské armády.
Ukrajinská strana ale během uplynulých dnů zaznamenala, že Rusové během klidu zbraní vystřídali jednotky nasazené v tomto úseku fronty, opevňovali své pozice, zlepšovali ochranu před dronovými útoky na silnicích a doplnili si zásoby munice.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že „s velkou mírou jistoty lze předpokládat, že také ukrajinské ozbrojené síly toto období využily k přeskupení sil a tak dále“. V takových situacích jde podle něho o zcela běžnou praxi. Podotkl ale, že podrobnosti o aktivitách armády nezná.
Olešky leží v Rusy okupované části ukrajinské Chersonské oblasti a od oblastní metropole Chersonu ovládané Ukrajinou je dělí jen řeka Dněpr. Rusko dříve 24tisícové město ovládá od prvních dnů invaze na Ukrajinu. Letos na jaře se tam prudce zhoršila humanitární situace, když neustálá hrozba dronových útoků přerušila zásobovací trasy. V podmínkách nedostatku těch nejzákladnějších potřeb tam podle OSN žilo asi 1700 lidí, včetně několika desítek dětí.
Časově i místně omezené příměří, zatím jediné od ruského vpádu na Ukrajinu v únoru 2022, pomohla dojednat americká první dáma Melania Trumpová. O pomoc pro civilisty ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a šéfa Kremlu Vladimira Putina žádal i papež Lev XIV.
Trumpová v noci na dnešek na sociální síti X napsala, že „mise byla úspěšná a podařilo se dopravit kriticky potřebnou pomoc do regionu a umožnit evakuaci skoro 800 lidem“. Vyjádřila uznání Rusku a Ukrajině za jejich spolupráci při příměří v Oleškách. „Doufám, že Olešky poslouží jako základ pro trvalý mír mezi oběma národy,“ napsala také americká první dáma.
Ruská ombudsmanka Jana Lantratovová později podle agentury Reuters oznámila, že se s Trumpovou dohodly na tom, že humanitární pomoc bude do Olešek dovážena každý měsíc, protože „tam stále jsou lidé, kteří potřebují pomoc“.
Francouzský list Le Monde s odvoláním na nejmenované zdroje napsal, že na příměří v Oleškách se dohodly ukrajinská a ruská vojenská rozvědka, které jsou spolu v kontaktu kvůli výměnám zajatců a těl padlých. Jednání trvala několik měsíců a humanitární operaci zorganizovali ombudsmani obou znepřátelených zemí. Uskutečnila se pod záštitou Bílého domu a byla prezentována jako výsledek zprostředkování Trumpové.
Podle Le Monde nelze vyloučit, že se Kyjev a Moskva mezi sebou domluvily a „chtěly udělat radost (americkému prezidentovi) Donaldu Trumpovi, který se vždy snaží působit jako hlavní hybatel událostí“.
Agentura AP napsala, že ačkoliv se pozornost světa upřela na Olešky, civilisté živoří i v jiných obcích ležících na obou stranách frontové linie. Ukrajinské úřady v Chersonské oblasti, policie, zástupci Červeného kříže a dobrovolníci příměří využili k tomu, aby se dostali k lidem na ukrajinské straně Dněpru, z nichž někteří byli od světa odříznutí skoro dva roky. Z obcí na břehu řeky a ze samotného Chersonu se podařilo odvézt na bezpečnější místa 180 lidí, včetně 23 dětí.
Před začátkem ruské invaze žil v celé Chersonské oblasti asi milion lidí. Rusko nyní okupuje skoro 70 procent území regionu, v části pod kontrolou Kyjeva žije asi 140.000 lidí. Břehy Dněpru jsou označovány za takzvanou červenou zónu, ve které lidem hrozí největší nebezpečí kvůli bojovým operacím.
Po skončení příměří se obyvatelé těchto míst budou muset znovu snažit přežívat dronové útoky, dělostřeleckou palbu, bombardování a letecké minování. Navzdory těmto podmínkách mnoho odmítá odejít. Některým chybí peníze na to, aby někde jinde začali znovu, jiní odmítají opustit místa, kde vyrostli.
