Článek
Rychlovlak Allegro, který jezdí na lince Helsinki–Petrohrad a zpět, bývá v posledních dnech skoro plně vytížený. Po přerušení přímého leteckého spojení kvůli ruskému útoku na Ukrajinu je pro Rusy tento spoj jedním z mála komfortnějších způsobů jak se dostat rychle do Evropské unie.
„Odjíždím kvůli válce. Chci žít v míru a pohodlí,“ svěřila se finské veřejnoprávní stanici Yle ruská cestující Olga Borisovna, když se chystala k nástupu na petrohradském nádraží.
Rusové jsou podle ní vystrašení a zmatení. „Nevíte, co je pravda a co lež. To je náš největší problém. Říkají jednu věc, ale pak se pravděpodobně stane něco jiného,“ stěžuje si na informování státních ruských médií, která vykreslují válku na Ukrajině jako pouhou „speciální operaci“ na záchranu dvou separatistických republik na Donbasu.
Do rychlovlaku, který urazí zhruba čtyřistakilometrovou trať do Helsinek asi za tři a půl hodiny, se ale nedostane každý. Z Ruska v něm mohou cestovat pouze Rusové a Finové. Cestující navíc musejí prokázat, že jsou očkovaní proti nemoci covid-19 podle finských standardů, a k tomu prokázat důvod cesty, například zaměstnání nebo setkání s rodinou. Většinou jde tedy o Rusy, kteří už mají nějaké vazby ve Finsku nebo bydlí jinde v Evropě.
Do této kategorie spadal i Alex Perov, který cestoval za rodinou do Paříže a vzhledem k chybějícímu leteckému spojení zvolil trasu přes Finsko. „Vůbec nepodporuji válku a situace se pořád zhoršuje,“ povzdechl si Perov a dodal, že se pravděpodobně do Ruska jen tak nevrátí.
Vedle obav z pokračování války a tvrdších represí proti jejím odpůrcům mohou hrát důležitou roli při rozhodování Rusů o odjezdu ze země také dopady ekonomických sankcí, které postihly zejména ruský finanční sektor.
Russians take trains to Finland, one of few remaining escape routes https://t.co/A2or4trHz7
— Yle News (@ylenews) March 4, 2022
V Rusku se také v uplynulých dnech rozšířily spekulace, že vláda prezidenta Vladimira Putina nechá brzy zavřít hranice, přinejmenším pro muže, na které se vztahuje povinnost sloužit v armádě. Mluví se také o možném vyhlášení stanného práva, ačkoli to Kreml popírá.
Kromě Finska používají Rusové také jiné únikové trasy, například přes Turecko.
„Mám strach, že zítra vyhlásí mobilizaci a nebude možné odletět,“ řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity 29letý muž z Moskvy, který si na víkend koupil letenku do Istanbulu. Do ruské metropole se vrátil ze západní Evropy asi před rokem, tehdy si prý ale ani v nehorším snu nedokázal představit, co se nakonec stane.
Další, 38letý muž si sehnal drahou letenku na Blízký východ. „Nechci v téhle válce bojovat. Hodně se toho povídá a já nevěřím Kremlu, když říká, že něco není pravda,“ uvedl.
V reakci na ruský útok na Ukrajinu uzavřely Evropská unie, Spojené státy, Kanada a další západní země nebe pro ruská civilní i vojenská letadla. Podle stanice RFE/RL se v Evropě k tomuto opatření dosud nepřipojilo pouze Srbsko, Bosna, Moldavsko, Turecko a Bělorusko.
Kromě omezených možností v dopravě narážejí Rusové při cestě do Evropy také na další překážky. Mnoho států jim přestalo vydávat víza. Problémy také mohou nastat s platným očkováním proti covidu, protože EU neuznává ruskou vakcínu Sputnik V.
