Článek
Bývalý belgický premiér a šéf rozvojového programu Organizace spojených národů (OSN) Alexander de Croo během své návštěvy na Ukrajině řekl, že napadená země „bojuje s časem“, aby obnovila poškozenou energetickou infrastrukturu ještě před nástupem zimy.
De Croo pro britský server BBC uvedl, že letošní zima bude pro napadenou zemi podle něj nejtěžší od začátku války a vstupuje do ní z „velmi slabé pozice“. Dodal, že OSN znepokojují následky, jaké by zima mohla mít na ukrajinské obyvatele.
Zároveň obvinil Rusko, které Ukrajinu vojensky napadlo v únoru 2022 a od té doby proti ní vede válku, systematicky cílí právě na ty oblasti, kde se nachází ukrajinská energetická infrastruktura. „Jde o čerpací stanice, nákupní centra, obchodní centra, ale především o energetickou infrastrukturu, přenosové sítě a podobně. Pro to neexistuje absolutně žádné ospravedlnění,“ řekl de Croo, který je třetím nejvýše postaveným představitelem OSN.
To by podle něj mohlo vést k „nejhoršímu možnému scénáři“, kdy by lidé měli potíže se zajištěním energie pro vytápění a kdyby přestaly fungovat vodovodní a kanalizační systémy. Zimní teploty na Ukrajině totiž mohou klesnout až pod dvacet stupňů Celsia.
De Croo je šéfem Rozvojového programu OSN, který pomáhá Ukrajině s obnovou části energetické infrastruktury, která byla minulou zimu ruskými útoky poškozena. Zároveň pomáhá zemi i s přípravou na nadcházející zimní období a buduje udržitelnější a decentralizovanější energetická zařízení, která jsou méně zranitelná vůči útokům.
Dokončení náročné a nebezpečné práce je podle něj „téměř nemožný úkol“. „Tyto objekty se opravují za neustálých poplachů kvůli leteckému ohrožení. A lidé vědí, že pracují na místě, které je terčem útoků,“ vysvětlil. „Snažíte se tedy opravovat, ale část dne nemůžete pracovat, protože je to prostě příliš nebezpečné.“
Obnovení útoků na hlavní města
Obě země v posledních měsících zintenzivnily vzájemné vzdušné útoky. Moskva i Kyjev ale odmítají, že by záměrně cílily na civilní infrastrukturu.
Rusko začalo při nedávných útocích, mířených zejména na ukrajinskou metropoli, nasazovat rychlejší bezpilotní letouny s proudovým pohonem, které je obtížnější zaměřit. Většina těchto útoků vedla proti ukrajinské infrastruktuře, včetně podniků, skladů, továren, čerpacích stanic i energetické sítě.
Ukrajina pokračuje v útocích prováděných hluboko na ruském území, a to především proti plynovým, ropným a distribučním zařízením. Obě strany konfliktu vyloučily, že by útočily na civilisty.
