„Tady je pro vás zavřeno!“ Ruští diplomaté museli obletět celý kontinent

Vzdušný prostor nad evropskými státy se pro ruská letadla uzavřel krátce po zahájení invaze na Ukrajinu, přičemž Moskva reagovala recipročním opatřením a zavřela nebe pro evropské aerolinky.

Působí to rozsáhlé komplikace aerolinkám, ale nevyhnou se jim ani státní speciály. To se ukázalo naposledy tento týden ve středu při vyzvednutí ruských diplomatů ze Švýcarska.

Diplomaté původně zastupovali Rusko v Radě Evropy, což je organizace pro lidská práva s celkem 46 členskými státy a sídlem ve francouzském Štrasburku. Ruští diplomaté tam přišli o práci už v březnu, když byla Moskva kvůli invazi na Ukrajinu z organizace vyloučena.

Ve snaze dostat své lidi zpět na vlastní území muselo Rusko překonat celou řadu překážek. Nakonec zvolilo okružní let přes Gruzii, Turecko a sever Afriky. Na vzdálenost byla cesta sice dlouhá, ale co do počtu zemí, které ji musely schválit výjimkou z uzavřeného vzdušného prostoru nejkratší – stačilo cílové Švýcarsko a Francie.

Trasu zachytil server Flightradar, který monitoruje lety po celém světě:

Cesta, která by za normálních okolností trvala kolem tří hodin, trvala hodin devět. Pak se letoun Iljušin Il-96, který se využívá i na dálkové lety, vydal stejnou cestou zpět do Ruska.

Podobné problémy s vyzvednutím diplomatů Rusko neřešilo poprvé. Podobně například v dubnu muselo obletět celou Skandinávii při cestě do Dánska.

Okružní cesta kolem Evropy ale zaujala pozornost médií včetně například Bussines Insideru.

Všimla si jí i ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová, které se nelíbilo, že Francie svůj vzdušný prostor ruskému letadlu otevřela. „Říkáte protiputinovská koalice? Proč sakra Francie povolila ruské vládě přeletět letadlem přes své území? Chci, aby ruští politici jezdili domů vlakem a autem a strávili na cestě několik dní, stejně jako Ukrajinci včetně mě, jezdí do Bruselu, Štrasburku a Berlína,“ napsala poslankyně na twitter.

Kromě diplomatů také v letadlech musí trávit hodiny navíc i lidé cestující běžnými aerolinkami. A to platí samozřejmě i pro západní aerolinky. Z Tokia do Londýna se například létá přes Aljašku a Grónsko, finské aerolinky zase do Tokia začaly vypravovat letadla kolem severního pólu, postižené jsou dále třeba i dálkové lety z Austrálie do Evropy a mnoho dalších.

Pro aerolinky to pochopitelně znamená náklady navíc. Spotřebuje se víc paliva a zaměstnancům se proplácí delší pracovní doba.