Hlavní obsah

Sjednocení s KLDR je naší ústavní povinností, řekl jihokorejský prezident

Foto: Reuters

Jihokorejský prezident I Če-mjong na summitu G20, listopad 2025

Soul je ochoten upustit od společných cvičení se Spojenými státy, pokud by došlo ke sjednocení KLDR s Jižní Koreou. V pondělí to prohlásil jihokorejský prezident I Če-mjong. Země se bude snažit navázat se severním sousedem dialog.

Článek

Severní a Jižní Korea se nachází ve velmi nebezpečné situaci, kdy může kdykoli dojít k náhodnému střetu, a pro Soul je proto zásadní navázat dialog s Pchjongjangem. Sjednocení s KLDR je pro Jižní Koreu cílem a ústavní povinností a pokud by se tak stalo, Soul je ochoten upustit od společných cvičení se Spojenými státy, řekl podle tiskových agentur jihokorejský prezident I Če-mjong.

„Vztahy mezi Severní a Jižní Koreou se staly velmi nepřátelskými a konfrontačními. Vzhledem k tomu, že neexistuje ani základní úroveň důvěry, Severní Korea vykazuje velmi extrémní chování,“ citovala v pondělí jihokorejského prezidenta agentura Reuters.

Jeho prohlášení přichází den poté, co řekl, že sjednocení se Severní Koreou zůstává konečným cílem Jižní Koreje a její ústavní povinností. Zároveň slíbil, že o to bude usilovat prostřednictvím dialogu, a nikoli jednostranných kroků. „Naše vláda usiluje o pozvolné a postupné znovusjednocení prostřednictvím mírového soužití a vzájemného rozvoje, které odráží demokratickou vůli všech lidí na Korejském poloostrově,“ řekl podle agentury Jonhap.

I podle Reuters také uvedl, že dosažení míru s KLDR bude vyžadovat dlouhodobé úsilí, ale jakmile bude zaveden stabilní mírový režim, bylo by podle něj lepší, aby Jižní Korea a USA ukončily společná vojenská cvičení. Pchjongjang tyto manévry v minulosti odsuzoval a označoval je za zkoušku na jadernou válku proti KLDR. V Jižní Koreji je rozmístěno přibližně 28 500 amerických vojáků.

Jihokorejská armáda Pchjongjangu minulé pondělí navrhla jednání o vytyčení jasné hranice podél demilitarizované zóny mezi oběma zeměmi. Chce tím snížit napětí a zabránit ozbrojenému konfliktu u hranic, kterou severokorejští vojáci letos překročili asi desetkrát a Jihokorejci museli vydat varovné výstřely. KLDR nicméně dosud nereagovala a podle Reuters naopak staví podél hranice ostnaté ploty, což je poprvé od uzavření příměří v roce 1953.

Vztahy obou Korejí se zhoršují od roku 2023. Pchjongjang loni v lednu vyzval ke změně ústavy tak, aby neobsahovala jako cíl ve vztazích s Jižní Koreou znovusjednocení. V říjnu nechal vyhodit do povětří silnici poblíž Kesongu, která spojovala oba státy, a vyhloubit příkopy přetínající silnice a železnice. Severní Korea pak 17. října do ústavy zařadila formulaci, že považuje Jižní Koreu za nepřátelský stát.

Prezident I po červnovém nástupu do úřadu zaujal vstřícný postoj ke snížení napětí a otevření dialogu s KLDR. Nechal například odstranit propagandistické reproduktory na společných hranicích nebo zakázat posílání protirežimních letáků na Sever. Pchjongjang však na výzvy ke zlepšení vztahů nereagoval a naopak se sbližuje s Ruskem, které v únoru 2022 zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu a které využívá severokorejskou munici i vojáky.

Doporučované