Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jižní Korea ve středu ukončila hlasité vysílání propagandy a hudby z reproduktorů, které se nacházejí na hranicích s KLDR. Informovala o tom agentura Jonhap. Krok osobně nařídil nový jihokorejský prezident I Če-mjong, který v inauguračním projevu minulý týden slíbil snahu o zlepšení vztahů mezi oběma Korejemi.
„Zastavení vysílání odráží odhodlání vlády obnovit důvěru v mezikorejských vztazích a nastolit mír na Korejském poloostrově,“ řekla prezidentova mluvčí Kang Ju-čung.
Rozhodnutí, které I vydal osobně ve 14:00 místního času (7:00 SELČ), má podle mluvčí ulevit obyvatelům žijícím v pohraničí, „snížit vojenskou konfrontaci mezi oběma státy a otevřít dveře k obnovení vzájemné důvěry“.
Soul svůj záměr omezit vysílání oznámil v pondělí, kdy také mluvil o zastavení letákové kampaně vůči KLDR. Podmiňoval to ale budoucími kroky představitelů severokorejské diktatury.
Napětí mezi zeměmi jsme popsali zde:
Obnovení dialogu mezi oběma Korejemi slíbil I Če-mjong minulou středu, den po předčasných prezidentských volbách, v nichž zvítězil. Změnil tak kurz zavedený jeho předchůdcem Jun Sok-jolem, který byl od zvolení v roce 2022 zastáncem tvrdého přístupu vůči KLDR.
Prezident I minulou středu uvedl, že chce prostřednictvím vzájemných rozhovorů a spolupráce usilovat o mír na poloostrově a v kooperaci s Čínou, Ruskem a Spojenými státy také dosáhnout jaderného odzbrojení severního souseda.
Rok plný naschválů
Jižní Korea loni v červnu zahájila a pak v červenci posílila vysílání propagandy ve formě zpravodajství a populárních písní hudebního stylu K-pop. Jihokorejští představitelé tehdy uvedli, že vysílání z reproduktorů může být slyšitelné až do vzdálenosti 10 kilometrů a v noci do 24 kilometrů.
Reagovali tak na Severní Koreu, která na jih přes hranice podle agentury AP od května do listopadu poslala na 7000 balonů s odpadky, propagandistickými letáky nebo hnojem. Diktatura vůdce Kim Čong-una také instalovala vlastní reproduktory, ze kterých zněla vyjící zvířata, bušení gongů a další rušivé zvuky.
Vypouštění balonů a vysílání z reproduktorů patřilo mezi prostředky psychologické války, na které se obě Koreje specializovaly v době studené války. Země jsou od roku 1953 v de facto válečném stavu, protože jejich konflikt skončil jen příměřím, nikoliv podpisem mírové smlouvy.
Není jasné, jak se nyní zachová Severní Korea. Pchjongjang totiž loni v lednu vyzval ke změně ústavy tak, aby neobsahovala jako cíl ve vztazích s Jižní Koreou znovusjednocení. V říjnu nechal vyhodit do povětří silnici poblíž Kesongu, která spojovala oba státy, a vyhloubit příkopy přetínající silnice a železnice. Severní Korea nakonec 17. října do ústavy zanesla, že považuje Jižní Koreu za nepřátelský stát.
