Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
„Pokud Kamala vyhraje, čeká nás jen smrt a zkáza, protože je kandidátkou nekonečných válek. Já jsem kandidátem míru,“ prohlásil Donald Trump loni 1. listopadu během volebního mítinku v Michiganu na adresu demokratické prezidentské kandidátky Kamaly Harrisové.
Snažil se tehdy zapůsobit na arabské a muslimské voliče, kteří v tomto americkém státu tvoří důležitou volební skupinu.
Téměř o půl roku později ale ruské rakety a drony denně zabíjejí ukrajinské civilisty a ani na Blízkém východě není situace o nic lepší.
Pásmo Gazy po krátkém příměří opět drtí izraelská armáda a denně přicházejí zprávy o dalších útocích, při nichž umírají často ženy a děti.
Posílil spíš konflikt než mír
Mezinárodní renomé USA podle průzkumů klesá, ať už v reakci na zrušení programu USAID, které zkomplikovalo boj s chudobou a nemocemi v chudších částech světa, nebo kvůli vyhrožování spojencům.
Dánsko, jehož vojáci umírali po boku Američanů v Iráku i Afghánistánu, se z Trumpových úst dozvědělo, že není dobrý spojenec a že si USA možná vezmou Grónsko násilím. Další evropští spojenci se pak dočkali uvalení cel i nadbíhání Rusku ve snaze ukončit válku na Ukrajině.
„Trumpových prvních 100 dní spíše posílilo konflikt než mír. Jeho administrativa nabídla bezpodmínečnou podporu agresivní politice Izraele po válce v roce 2024 a odsunula na vedlejší kolej jakékoli věrohodné úsilí o spravedlivé urovnání,“ řekl Seznam Zprávám libanonský analytik Sami Zoughaib, který působí v bejrútském think tanku The Policy Initiative.
„Americká diplomacie je dnes otevřeně transakční a upřednostňuje okupaci a represi před stabilitou nebo spravedlností,“ dodal.
Izraelská armáda také podnikla desítky vpádů do Sýrie, kterou i mnohokrát bombardovala. Tamní prezident Ahmad Šara, který se moci ujal po loňském pádu diktátora Bašára Asada, přitom při návštěvě amerických kongresmanů vyjádřil ochotu normalizovat v budoucnu vztahy s Izraelem, pokud tedy vláda Benjamina Netanjahua splní několik podmínek, jako je konec vměšování se a zastavení bombardování. Šara to řekl v reakci na otázku republikána Coryho Millse.
Klid není ani v Libanonu, navzdory Američany dojednanému příměří mezi Izraelem a hnutím Hizballáh. 28. března Izrael poprvé od vyhlášení příměří bombardoval tamní metropoli Bejrút, v neděli pak přišel další útok, jehož cílem měl být sklad zbraní Hizballáhu.
„Problémy můžete vyřešit po telefonu“
Na Blízkém východě ale bojují i samotní Američané.
Donald Trump dříve kritizoval administrativu Joea Bidena za neúčinné letecké útoky proti Húthíům v Jemenu. „Je to šílené. Problémy můžete vyřešit po telefonu. Oni místo toho začali svrhávat bomby,“ prohlásil během kampaně a vyzýval k jednání s Húthíi. Sám ale v této taktice pokračuje.
Minulý týden americká armáda přiznala, že na Jemen provedla už 800 leteckých úderů. V pondělí její raketa zasáhla věznici v governorátu Saada, kde byli drženi afričtí migranti. Výsledkem je nejméně 68 mrtvých a 47 zraněných, informovala agentura AP.
Přes Jemen se obyvatelé východoafrických států, jako je Etiopie, snaží dostat za prací do Saúdské Arábie.
Právě s útoky v Jemenu je přitom spojeno velké komunikační selhání Pentagonu, kdy ministr obrany Pete Hegseth při komunikaci na síti Signal opakovaně prozradil detaily o amerických náletech. Nejdříve do jedné ze skupin, v níž se řešily podrobnosti vojenských operací, omylem zahrnul novináře, později podle médií citlivé informace sdílel s členy své rodiny.
I proto se nyní armáda k cílům náletů v Jemenu odmítá vyjadřovat. „V našem operačním přístupu jsme velmi rozvážní, ale nebudeme prozrazovat podrobnosti o tom, co jsme udělali nebo co uděláme,“ sdělilo hlavní velitelství.
Specialista na Blízký východ Břetislav Tureček v reakci na Trumpovy předvolební sliby připomíná, že republikánský politik inklinuje k razantním a zjednodušujícím prohlášením. „Teď se ukazuje, že naráží na komplikovanou realitu Blízkého východu. Někteří analytici říkají, že si Trump neuvědomuje, že jsou různá, zdánlivě nesouvisející témata v regionu vzájemně propojená.“
Tureček nicméně není k Trumpovu neortodoxnímu přístupu k řešení problémů jen skeptický. „Pořád si myslím, že jeho tah na branku může mít i nějaký pozitivní přínos. Stejně jako izraelský premiér Netanjahu dostal volnou ruku k bombardování v Gaze, může Trump říci dost a dát Izraeli dva dny na ukončení války,“ nabízí příklad.
Obamova „strašná“ dohoda
Na otázku, zda ho něco na Trumpově druhém mandátu překvapilo, odpovídá libanonský analytik Sami Zoughaib tím, jak rychle se zhroutila „fasáda neutrality“. „Trumpova snaha o normalizaci vztahů Saúdské Arábie s Izraelem, a to i přes obrovské utrpení civilistů v Libanonu a Gaze, ukazuje hlubokou neúctu k lidským právům a dlouhodobé regionální stabilitě,“ myslí si.
Břetislav Tureček mluví v této souvislosti spíše o Trumpově snaze o jednání s Íránem. „Je zajímavé, jak razantně prosazuje dohodu s Íránem, kterou dříve rozmetal (Baracku) Obamovi s tím, že tehdejší dohoda byla strašná. Měl v tom velkou podporu Benjamina Netanjahua, který teď říká to samé, co říkal Bidenovi: tedy že žádná dohoda je lepší než špatná dohoda. Trump se teď evidentně snaží s Íránci dohodnout a Izraelci jsou z toho dost možná rozčarovaní. Výsledkem může být dohoda, která nevezme v potaz jejich ne zájmy, ale představy,“ vysvětluje.
Netanjahu prohlásil, že nejenže Írán nesmí vlastnit jadernou zbraň, ale nesmí ani obohacovat uran. „Je dost možné, že Trump přistoupí na nějaký kompromis, kdy by bylo obohacování uranu striktně omezené a monitorované. Taková dohoda by pak byla podobná, ne-li totožná, té, kterou uzavřel před deseti lety Obama,“ připomíná Tureček. Trump tak podle něj může zaskočit Izrael tím, že už nebude „kopat za jejich zájmy, ale spíše za vlastní ego“.
Dvouměsíční lhůtu, kterou si Trump na jednání s Íránem stanovil, nevidí Břetislav Tureček jako nesplnitelnou. „O JCPOA (smlouva o íránském jaderném programu podepsaná v roce 2015, pozn. red.) se dohadovali dva roky, nicméně tam se začínalo, řekněme, od nuly. Tady je už spousta věcí předjednaná a je na co navazovat. Myslím, že v tom je to jednodušší,“ hodnotí expert.
Libanonský analytik Sami Zoughaib je naopak k dohodě s Íránem skeptický a dvouměsíční lhůta podle něj není „ani realistická, ani seriózní“. Vzhledem k Trumpově politice, která je v souladu s izraelskou agendou, proto považuje smysluplný dialog s Íránem za nemožný.
