Článek
August Hanning měl coby ředitel Spolkové zpravodajské služby (BND) dobrou profesní pověst a německá strategie boje proti terorismu nese převážně jeho rukopis. Proto jeho zatčení a obvinění ze špionáže pro jinou zemi působí jako výbuch atomové bomby pod německými výzvědnými službami.
Právě tak popisuje šok, který události posledních dní vyvolaly, bývalý zástupce ředitele BND Arndt Freytag von Loringhoven, který v rozvědce působil po Hanningově odchodu.
„Bylo by naivní myslet si, že to zůstane bez následků ve vztazích s našimi spojenci. Musíme vést transparentní vyšetřování a zaručit, že se něco podobného nebude opakovat,“ řekl v rozhovoru pro časopis Der Spiegel zkušený diplomat, který byl v letech 2014 až 2016 německým velvyslancem v Praze.
Nyní osmdesátiletého Augusta Hanninga policie zadržela v úterý v jeho domě ve spolkové zemi Severní Porýní-Vestfálsko.
Policisté v Bavorsku zároveň zatkli bývalého vedoucího Hanningovy kanceláře v BND. Německá média muže identifikovala jako Manfreda D., který v rozvědce pracoval až do letošního března, což z případu dělá ještě větší katastrofu, než kdyby šlo jen o Hanninga.
Práce pro Ázerbájdžán?
Der Spiegel uvádí, že Hanning po svém odchodu z čela rozvědky v roce 2005 pracoval v soukromých bezpečnostních firmách. Využíval při tom informací, které získal v BND a které mu později nelegálně předával již zmíněný Manfred D.
Hanning podle Der Spiegel pracoval pro Čínu a hlavně Ázerbájdžán: Podílel se na tréninku policistů v této kavkazské zemi, pomáhal s reformou tajných služeb a byl také v dozorčí radě společnosti Německo-ázerbájdžánské fórum.
Ázerbájdžán se stal mezinárodně významným státem díky svým zdrojům ropy a zemního plynu. V uplynulých letech zvýšil dodávky do zemí Evropské unie, které se naopak odstříhávaly od Ruska.
Spekuluje se, že Hanning měl velké dluhy. V roce 2017 se stal členem dozorčí rady lotyšské PNB Banky, která ale o dva roky později zkrachovala. Evropská centrální banka jí odebrala licenci kvůli podezřelým transakcím a obcházení sankcí uvalených na Severní Koreu.
Lotyšské úřady vymáhaly po členech dozorčí rady 32 milionů eur. Soud kvůli tomu Hanningovi obstavil majetek. Exšéf BND žádal v roce 2022 tehdejšího kancléře Olafa Scholze, aby zatlačil na Lotyšsko v jeho prospěch. Ten ale zřejmě odmítl, napsal Der Spiegel.
Největší skandál od 70. let
Hanning po odchodu z rozvědky pracoval pro soukromé subjekty. Mezi jeho klientky patřila Christina Blocková, dědička sítě restaurací a hotelů Block Gruppe.
Německá podnikatelka na konci roku 2023 zorganizovala únos svých dvou dětí od jejich otce, jemuž je do péče svěřil soud.
A právě vyšetřování únosu, do kterého měl být Hanning zapleten, vedlo k jeho odhalení coby podezřelého špiona pro jinou zemi. Vyšetřovatelé mu prohledali byt a našli tam přísně tajné dokumenty z BND.
Případ Hanning je největším selháním německých výzvědných služeb od poloviny 70. let, tehdy ovšem šlo do jisté míry o rivalitu dvou německých států.
Na jaře 1974 BND odhalila Güntera Guillauma – dlouholetého osobního tajemníka a blízkého spolupracovníka západoněmeckého kancléře Willyho Brandta – jako důstojníka německé tajné policie Stasi. Do východního Berlína předával informace o jednáních NATO a Brandtových rozhovorech s německými i zahraničními politiky. Kancléř musel po skandálu odstoupit z funkce.
V roce 2023 stanul před soudem analytik BND Carsten L., který přes prostředníka předával za peníze informace ruské Federální službě bezpečnosti (FSB). Týkaly se podpory Ukrajiny a německého shromažďování zpráv o ruské žoldnéřské Vagnerově skupině. Soudní proces zatím neskončil.
Sídlo německé rozvědky BND v Berlíně.
