Srazíme islámskou republiku do kolen. Kdo je muž, který chce vést Írán

Režim vypnul internet, přesto se do světa dostávají fotografie a videa z demonstrací, na nichž Íránci požadují konec teokratického systému.

Stovky lidí podle dostupných zpráv zahynuly. Například agentura Reuters publikovala snímek ze dvora teheránské nemocnice, na němž je řada černých pytlů, v nichž jsou těla obětí střelby.

Lidé vyšli do ulic nejdříve kvůli vysoké inflaci a katastrofální hospodářské situaci. Později se přidaly výzvy k pádu režimu. Hnutí odporu nemá žádné organizované vedení, ale jeden muž se mu z exilu snaží vtisknout svoji tvář - Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha Muhammada Rezá Pahlavího.

Pětašedesátiletý nástupce trůnu žije nedaleko Washingtonu, vystudoval politologii a absolvoval výcvik jako pilot vojenské stíhačky.

Na sociálních sítích nabádá Íránce k protestům a ke svržení režimu, který monarchii a vládu jeho otce nahradil v roce 1979. „Srazíme Islámskou republiku a její uhnilý, křehký represivní aparát na kolena,“ uvedl například na síti X.

Fotografie Rezá Pahlavího je vidět na demonstracích, které pořádají Íránci v exilu. O víkendu tomu tak bylo v Londýně, Berlíně, Paříži, Sydney nebo New Yorku.

Někteří protestující jeho jméno vyvolávali i přímo v Íránu. Jak velkou má v zemi podporu, nelze ověřit, protože žádné průzkumy veřejného mínění samozřejmě nejsou.

Pahlaví tvrdí, že si nenárokuje íránský trůn a jeho aktivity neznamenají, že chce být šáhem. Že netouží po žádné osobní pomstě za rok 1979, ale pouze si přeje pád diktátorské teokratické vlády.

„Existuje jen jedna cesta k dosažení míru: sekulární a demokratický Írán. Jsem k dispozici svým krajanům, abych je po této cestě k míru a demokratické transformaci vedl,“ napsal také na sociálních sítích.

Americký prezident Donald Trump ovšem naznačil, že dědice íránského trůnu nepovažuje za důležitou postavu. Byť tvrdí, že je v kontaktu s íránskou opozicí, s Pahlavím se odmítl sejít. „Bylo by to nepatřičné,“ prohlásil.

Seznam Zprávy oslovily íránskou novinářku, která v USA pracuje pro rozhlasovou stanici. K osobě Rezá Pahlavího řekla, že se raději nechce vyjadřovat.

Paradoxní je, že vláda jeho otce, šáha Muhammada Rezá Pahlavího, čelila v 70. letech stejným problémům jako dnes islámská republika. Inflace, nedostatek pracovních míst, odliv kvalifikovaných pracovníků do zahraničí, tvrdé represe proti kritikům a opozici.

Šáh zemi opustil v roce 1979 a zamířil do USA. Tam se neúspěšně léčil s rakovinou a poslední měsíce života strávil v Egyptě. Zemřel v červenci 1980 a jeho hrob je uvnitř káhirské mešity Al-Rifáj. Na náhrobku je vlajka Íránu z dob monarchie, hrob je symbolicky íránským územím.

Rezá Pahlaví na sebe poprvé upoutal pozornost v roce 1967, když mu bylo sedm let. Jeho rodiče uspořádali monumentální korunovaci, na které projížděli městem ve zlatém kočáře.

„Chlapec Rezá Pahlaví se objevil na korunovaci ve vojenské uniformě s medailemi na hrudi. Byl to směšný pohled,“ napsal ve svých pamětech Manúčehr Farmanfarmájan, bývalý šáhův blízký spolupracovník a dlouholetý šéf státní íránské ropné společnosti NIOC.

Návrat do Teheránu v roli politika by byl pro Rézu Pahlavího velkou životní satisfakcí, ale zatím se k tomu zdá být daleko.

„V tuhle chvíli je stále ještě pravděpodobnější, že se systém udrží, protože na změnu systému nebo revoluci je potřeba masivnější účasti lidí. Až budou v ulicích velkých měst miliony a ne desetitisíce jako nyní, potom změna systému bude možná,“ řekl pro Seznam Zprávy politolog Masarykovy univerzity Josef Kraus, který se Íránu věnuje, jezdí tam a je autorem knihy Íránský státní terorismus - Od Chomejního po Ahmadínežáda.