Srbsko čeká souboj o budoucnost. Vučiće mohou po 12 letech sesadit studenti

Jsou to volby, na které demonstranti čekali poslední dva roky. Nepokoje v srbských ulicích se dlouhodobě neuklidňovaly a jedním z hlavních požadavků protestujících bylo odstoupení prezidenta Aleksandara Vučiće. Ten nakonec rezignoval, ale má to háček.

Dlouholetá hlavní postava politiky se totiž v nedělních volbách v čele své Srbské pokrokové strany (SNS) uchází o premiérské křeslo. Jeho vyzyvateli jsou studenti, kteří po tragédii v Novém Sadu, při níž v listopadu 2024 zemřelo 16 lidí, rozpoutali rozsáhlé protesty.

Původní volání po odpovědnosti za oběti, jejichž smrt demonstranti spojovali s bující korupcí, se setkalo s širokou podporou veřejnosti. Protesty se tak postupně proměnily v širší požadavek na změnu poměrů v zemi. A v neděli se ukáže, zda se vyplní.

„Tyto volby se staly jakýmsi referendem o směřování země: zda Srbsko zůstane v systému, který se stále více vyznačuje koncentrací moci, korupcí a rozkladem institucí, nebo zda se otevře důvěryhodná cesta k politické obnově,“ přibližuje pro Seznam Zprávy srbský politolog Branislav Radeljić.

Atmosféra je před hlasováním vyhrocená. Řada expertů považuje hlasování za zásadní okamžik pro další směřování Srbska. Pokud by se opozičním silám podařilo zvítězit a sestavit vládu, pro Vučiće by šlo o vážnou porážku.

„Vučić si uvědomuje, že pokud přijde o moc, velmi pravděpodobně bude čelit různým soudním řízením a potenciálně i vězení,“ vysvětluje.

Jestliže by se ale misky vah naopak přiklonily k Vučićovi, mohl by podle expertů výsledek využít k dalšímu upevnění své moci.

Jak volby dopadnou, se předpovídá jen těžko. Podle jednoho z posledních průzkumů veřejného mínění by studentskou kandidátku podpořilo přes 44 procent voličů, zatímco Vučićovu stranu necelých 42 procent. Nikdo další by podle průzkumu tříprocentní hranici pro vstup do parlamentu nepřekonal.

Průzkumy zároveň naznačují nezvykle vysokou mobilizaci voličů. Svůj hlas by mohlo přijít odevzdat až 80 procent oprávněných voličů, tedy výrazně více než při předchozích parlamentních volbách, kdy hlasovalo zhruba 59 procent Srbů.

Mezinárodní volební pozorovatelé i Evropská unie vyjádřili obavy ohledně bezpečnosti a férovosti nadcházejícího hlasování. Analytici se obávají, že obě strany mohou v noci po volbách vyhlásit vítězství a že Vučić případnou porážku neuzná.

„I pokud by studentská kandidátka získala většinu křesel, volební stížnosti, spory o výsledky a institucionální odpor by zpozdily sestavení vlády. To může vyvolat protesty a násilné potlačování těchto protestů ze strany státu,“ upozorňuje ve své analýze think tank Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR).

Stejný případ by ale mohl nastat i v případě, že těsně zvítězí SNS, zatímco budou přetrvávat pochybnosti o férovosti voleb.

Aleksandar Vučić používá vůči svým vyzyvatelům ostrou rétoriku. Označuje je za „teroristy“ či „fašisty“ a obviňuje je z napojení na západní struktury. Své voliče se naopak snaží přesvědčit, že za jeho působení ve vrcholných funkcích si země zachovala mír a stabilitu. Kritici ho viní z kontroly médií, rozprodávání přírodních zdrojů i vazeb na organizovaný zločin.

V kampani navíc těží z výrazného vlivu na mediální prostředí. Ten posílil i díky změnám ve vlastnictví donedávna nejvýznamnější nezávislé mediální skupiny United Media. Minulý víkend rezignovalo deset prominentních novinářů její klíčové stanice N1, a to na protest proti jmenování lidí do vysokých redakčních pozic, u nichž panovaly obavy, že budou zvýhodňovat Vučiće a jeho SNS.

N1 přitom sehrála klíčovou roli při informování o rychlém nárůstu podpory studentského protestního hnutí, které spontánně vzniklo v listopadu 2024.

Dalším signálem, jak vážně Vučić studentskou výzvu bere, bylo jeho rozhodnutí povolit nedávný nacionalistický státní pohřeb Ratka Mladiće, odsouzeného válečného zločince. Takový krok totiž mohl pomoci upevnit jeho podporu mezi nacionalisticky orientovanými voliči.

SNS byla v minulosti opakovaně obviňována také z volebních nesrovnalostí, včetně nátlaku na voliče, podplácení a nafukování voličských seznamů. Tato obvinění odmítla.

Na kandidátce studentského hnutí se přitom neobjevují jen mladí lidé. Jsou na ní profesoři, aktivisté, inženýři, dělníci i známé osobnosti z kulturního prostředí. Chybí naopak profesionální politici. Právě to je jeden z rozdílů oproti tradičním opozičním stranám, které Vučićovi v minulosti nedokázaly nabídnout dostatečně silnou konkurenci.

Demonstrace v posledních dvou letech nejevily žádné známky polevování. Velkou výzvou pro studenty ale bylo, jak nasměrovat nezvykle velkou energii, kterou hnutí generovalo, do soudržné politické síly, schopné postavit se hegemonovi srbské politiky. Staré opoziční strany byly rozdělené a chybělo jim dynamické vedení.

Letos v létě studenti oznámili, že vybrali kandidáty pro svou stranu. Jejich přímočarým sloganem je „Srbsko, nebo mafie“.

Snímky z protivládních protestů v srpnu 2025:

Hnutí přitom funguje jinak než tradiční politické strany. Nemá jednoho vůdce, dokonce ani oficiálního mluvčího.

Studenti tvrdí, že jsou si všichni rovni bez ohledu na to, ze které části Srbska pocházejí či na jaké fakultě studují. Důležitá rozhodnutí a plány projednávají a odhlasovávají na takzvaných plénech, tedy shromážděních pořádaných na fakultách po celé zemi.

Je to ostrý kontrast k Vučićovu stylu vládnutí, který je postavený na dominantní roli jediné politické osobnosti. Studenti fungující jako decentralizované hnutí se ukázali jako obtížný protivník pro zkušeného politika.

Přesto není jisté, zda se jim podaří proměnit podporu z ulic ve volební vítězství. Demonstrace přilákaly statisíce lidí a jejich požadavky dávno přesáhly samotnou studentskou obec. To ale ještě neznamená, že se stejná mobilizace projeví i u volebních uren.

Předčasné parlamentní volby se v Srbsku konají tak často, že se o nich někdy mluví jako o národní tradici. Od roku 1992 země zažila pouze troje řádné parlamentní volby, zatímco těch předčasných bylo deset.

Vučićovi už v minulosti pomohly překonat politické potíže. V roce 2016 mu umožnily upevnit pozici navzdory nepopulárním reformám, v roce 2022 využil volební situace po bojkotu části opozice a v roce 2023 následovaly volby po protestech proti reakci vlády na dvě masové střelby z května téhož roku.

Tentokrát ale proti němu stojí jiný typ soupeře, který se opírá o již zmíněnou širokou mobilizaci společnosti, odmítá tradiční stranickou hierarchii a staví svou kampaň na odporu ke korupci a dosavadnímu způsobu vládnutí.

Případné vítězství studentské kandidátky by mohlo mít dopad i za hranicemi, zejména pokud by otevřelo cestu k rychlejší integraci Srbska do Evropské unie.

Ani to ale nebude jednoduché. Studentští aktivisté a jejich příznivci byli zklamaní zjevnou lhostejností EU k jejich politickému boji i tím, že okolní svět často považuje srbskou demokracii za ztracený případ. Ve volbách se pokoušejí ukázat, že změna je stále možná.

Aleksandar Vučić dlouhodobě manévruje mezi Evropskou unií, Ruskem a Čínou. Veřejně podporuje vstup Srbska do EU, zároveň udržuje úzké vztahy s Moskvou a otevírá zemi čínským investicím. Před volbami mu navíc vyjádřil podporu ruský prezident Vladimir Putin, kromě něj pak i slovenský premiér Robert Fico.

„Současné srbské vedení, bývalý prezident a doufám, že i budoucí premiér Aleksandar Vučić, prosazuje zdrženlivou politiku a projevuje ochotu spolupracovat s Ruskem. To jistě vítáme a oplatíme to,“ prohlásil Putin.

Vztahy obou politiků přitom nejsou bez komplikací, jelikož Srbsko dodává Ukrajině značné množství munice. Vučićova schopnost manévrovat mezi různými mocenskými centry je ale jedním z charakteristických rysů jeho politiky.

Případná změna vlády by tak nemusela znamenat jen konec jedné politické éry v Srbsku. Mohla by také otevřít otázku, zda země změní dosavadní způsob balancování mezi Bruselem, Moskvou a Pekingem.