Článek
Od začátku plošné ruské války odešlo do Spojených států zhruba 240 tisíc Ukrajinců. Cestu jim vláda Joea Bidena otevřela speciálním programem Uniting for Ukraine (U4U).
Ten lidem prchajícím před válkou umožnil v zemi legálně pobývat a pracovat – vždy na dvouleté období, pokud si našli místního sponzora ochotného je podpořit.
S návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se situace zásadně změnila. Nová administrativa zmrazila humanitární programy z Bidenovy éry, a to včetně podpory pro Ukrajince, což zastavilo nové žádosti i sponzorství a znemožnilo prodlužování stávajících víz. Dočasné ochranné postavení bylo prodlouženo do října 2026 pouze pro ty, kdo jej už mají.
Na klidu mnoha z nich nepřidal ani e-mail, který začátkem dubna rozeslalo ministerstvo vnitřní bezpečnosti. Stálo v něm, že jejich humanitární pobyt byl zrušen, a pokud neopustí USA, „federální vláda je najde“.
Administrativa sice posléze uvedla, že e-mail byl rozeslán nedopatřením, strach ale mnohé přiměl odjet dobrovolně.
Statisíce Ukrajinců se nyní ocitají v limbu: jejich pracovní povolení se přestávají obnovovat, a i když si už vybudovali nový život, hrozí jim ztráta všeho - domova, zaměstnání i budoucnosti.
„Jsme v procesu stěhování. Nebudeme riskovat, že nás odsud jednou vyvedou federální agenti,“ říká Seznam Zprávám sedmadvacetiletá právnička Lisa (své pravé jméno si nepřála zveřejnit, redakce ho ale zná), která kvůli válce utekla za Atlantik se svou dcerou a matkou v dubnu 2022.
V Iowě rodina našla nový život. Lisa chodí do práce, její dcera do školy. Právě stát v centrální části USA ukazuje, jak se Ukrajinci v menších městech dokážou úspěšně integrovat: místní dobrovolníci pořádají svátky a setkání, rodiny pracují, podporují blízké doma a aktivně se zapojují do života komunity.
Lisa dostala dopis vyzývající ji k odjezdu, protože jí neprodloužili pracovní povolení. „Nevíme, co bude dál. Cítíme se tady doma, ale právně už jsme jen hosté, kteří mohou být kdykoli vykázáni,“ popisuje. Jde jen o jeden příběh z tisíců.
Trump a dočasná právní ochrana
O zvažovaném zrušení ochrany ukrajinských uprchlíků před válkou informovala média začátkem března. Má jít o součást širší snahy administrativy Donalda Trumpa odebrat více než 1,8 milionu migrantům legální status, který jim byl udělen v rámci dočasných humanitárních programů spuštěných za vlády Joea Bidena.
Uprostřed nejistoty
Cukrářka a bývalá modelka Lada Sadovnyková si po příjezdu do Spojených států našla s manželem nový domov v Kalifornii. Dočasné vízum na ochranu jim vyprší už za měsíc, v době, kdy jsou uprostřed rekonstrukce prostoru, do něhož vložili všechny úspory i naděje.
„Opouštíme USA,“ oznámila na svém instagramovém profilu. „Náš program se neprodlužuje a náš legální pobyt končí za měsíc.“
Manželé se stále snaží využít všechny možnosti, jak v Americe zůstat. Vyplnili například žádost o investorské vízum, které by jim umožnilo legálně podnikat. Jde ale o proces nákladný a složitý, navíc s nejistým výsledkem. Pro většinu ukrajinských rodin je taková cesta prakticky nedostupná.
„Neměli jsme v plánu se sem stěhovat. Na Ukrajině jsme po začátku války chvíli zůstali, ale když ruská armáda začala cíleně ničit infrastrukturu, zůstali jsme bez elektřiny, vody a topení. A samozřejmě i bez byznysu. O všechno jsme přišli. Museli jsme rychle vymyslet, co dál,“ popisuje Lada.
Také Danyil nemohl požádat o jiný dočasný legální status. Jeho povolení v rámci programu U4U vypršelo začátkem roku, a přestože požádal o prodloužení, odpovědi od imigračního úřadu se stále nedočkal. „Nechci tady zůstat ilegálně, ale nechci se ani vracet na Ukrajinu. Bojím se. Jsem mladý a chci žít.“
Dalším příkladem je příběh Denyse, který s rodinou přišel do Spojených států v roce 2023 poté, co Rusové zaútočili na nemocnici, kde se narodila jeho nejmladší dcera. Muž z Charkova, jen 20 kilometrů od ruské hranice, chtěl utéct před neustálým nebezpečím.
Ve Spokane ve státu Washington si rychle našel práci v kovovýrobě a snažil se vybudovat nový život. V červnu ale přišel o práci – ne kvůli své vině, ale protože federální vláda nedokončila prodloužení jeho pracovního povolení. „Mám velké obavy o svou rodinu,“ říká. „Musím nakupovat jídlo a mám tři děti.“
Frustrovaní jsou ze situace nejen samotní Ukrajinci, ale v mnoha případech i jejich zaměstnavatelé, kteří uprchlíkům nabídli práci.
Podle viceprezidentky firmy, kde pracoval, Denys svými cennými zkušenostmi rychle zaplnil důležitou díru ve výrobě. „Byl spolehlivý, ochotný pracovat přesčasy a ztráta ho výrazně zasáhla,“ řekla Sara Weaver-Lundbergová investigativnímu deníku InvestigateWest.
Denysovi se prý snažila pomoci přes právníka i kongresmana, ale zatím bez výsledku. „Nemohu si představit, že bych musela opustit svou zemi, protože už pro mě a rodinu není bezpečná,“ uvedla. „Denys to udělal legálně a teď tu žije bez práce kvůli pozastavení programu nebo byrokratickému zpoždění.“
Nepředvídatelná politika
Mnozí Ukrajinci se snaží najít alternativní cesty, jak zůstat. Podávají například žádosti o azyl s odůvodněním, že v zemi původu čelí pronásledování. Zpracování sice může trvat roky, ale během té doby je možné získat pracovní povolení.
Problém nicméně je, že i po podání takové žádosti trvá zhruba půl roku, než je právo na práci uděleno. „V současnosti je federální politika natolik nepředvídatelná, že nelze dávat žádné dlouhodobé záruky,“ vysvětlil imigrační právník Sam Smith. Federální vláda totiž o změnách v imigrační politice často vůbec neinformuje.
V Kongresu se nicméně objevují omezené pokusy, jak Ukrajincům v USA situaci ulehčit. Senát například navrhl zákon, který by jim umožnil pokračovat v práci v rámci humanitárního pobytu, zatímco návrh ve Sněmovně reprezentantů by poskytl cestu k trvalému pobytu.
Přesto ani jeden z návrhů zatím nezískal výraznější podporu. Většinoví republikáni je v otázce Ukrajiny rozděleni: tradiční protiruské křídlo je v konfliktu s narůstající izolacionistickou frakcí.
