Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tim Wood musel kvůli nedostatku zaměstnanců rozprodat na sto dojnic, aby jeho po několik generací fungující farma v pensylvánském okresu Tioga nezanikla.
Farmář se tak prý rozhodl poté, co se vrátil od lékaře, k němuž zamířil kvůli bolestem na hrudi. Když se ho doktor zeptal, co ho v životě nejvíce tíží a způsobuje mu úzkostné stavy, farmář odpověděl: „To, jestli zítra seženu lidi na práci.“
„Lidé nechápou, že pokud nezískáme více pracovních sil, naše krávy nikdo nepodojí a naši úrodu nikdo nesklidí,“ posteskl si Wood.
Není sám, kdo se potýká s problémy. Podobné příběhy nedávno ve své reportáži zaznamenal časopis Politico, který vyzpovídal farmáře i v dalších částech rurální Pensylvánie a sousedního státu New York.
Podle údajů vládního Úřadu pro statistiku práce klesl počet pracovníků v zemědělství v USA mezi letošním březnem a červencem o 155 tisíc, což představuje asi sedm procent z jejich celkového počtu.
Tyto statistiky, píše Politico, odpovídají údajům sociologického výzkumného ústavu Pew Research Center, který zjistil, že počet pracovníků z řad přistěhovalců klesl mezi lednem a červencem o 750 tisíc.
„Celá věc je v háji,“ neskrýval skepsi další zpovídaný farmář, John Painter z okresu Westfield. „Potřebujeme lidi, kteří budou dělat práci, na kterou jsou Američané příliš rozmazlení.“
Jednou z tváří Trumpových deportací se stala jeho ministryně pro vnitřní bezpečnost Kristi Noemová (vpravo). Ta se často objevuje v terénu při zátahu agentů ICE.
Oba muži jsou loajálními voliči Donalda Trumpa, Painter ho dokonce volil třikrát za sebou. Teď sleduje prezidentovy masové deportace a s nimi spojenou atmosféru strachu mezi imigranty. Ti se tak do práce zrovna nehrnou, aby je náhodou nechytli agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE).
Painter tímto způsobem přišel o své dva mexické pracanty. Muže zatkly imigrační úřady a po roce ve vazbě ho vyhostily. Jeho žena se k němu přidala.
Zemědělec nikoho jiného nesehnal a teď se musí sám starat o své stádo 450 krav. Imigrační politikou prezidenta je proto „zklamán“. Tvrdí, že lidé, co pro něj pracovali, nikdy nedělali problémy. Žili jen svým americkým snem.
Negativní imigrace
Donald Trump před časem připustil, že některá ze svých tvrdých imigračních nařízení možná zmírní v sektoru zemědělství a pohostinství, kde imigranti - včetně těch v zemi načerno - většinou pracují.
Zatím se ale nezdá, že by svou politiku změnil. Američané nadále deportují, případně přihlížejí tomu, jak někteří přistěhovalci dobrovolně odcházejí, aby se vyhnuli zatčení.
Trump a jeho deportace
Donald Trump během kampaně opakovaně prohlašoval, že se masové deportace zaměří na imigranty, kteří spáchali trestný čin.
Migrační agenti (ICE) ale zatýkají všechny v USA nelegálně žijící osoby. Trump má za to, že je oprávněn i takové lidi ze země vyhostit. Podle něj totiž porušili zákon nelegálním překročením jižní hranice s Mexikem.
Spojené státy se „vyprazdňují“ a podle některých expertů se letošek zřejmě stane rokem, kdy tato země imigrantů zaznamená poprvé za nejméně padesát let úbytek lidí. Experti v této souvislosti připomínají také velkou ekonomickou krizi z 30. let minulého století.
Před bezmála stoletím USA podle odhadů opustilo mezi 400 tisíci až milionem Mexičanů a mexických Američanů, z nichž mnozí byli nuceni k repatriaci v rámci donucovacích programů.
V době vysoké nezaměstnanosti, jež dosahovala až 25 procent, tato skupina čelila protiimigrantským náladám. Řada Američanů prostě měla pocit, že jim Mexičané berou práci.
Současná Amerika ale žádnou dramatickou ekonomickou situace nezažívá, nezaměstnanost se pohybuje jen kolem čtyř procent.
Podle Pew Research Center nicméně mezi lednem a červnem počet obyvatel Spojených států narozených v zahraničí – legálních i nelegálních – klesl o téměř 1,5 milionu. Neboli: v lednu žilo v zemi 53,3 milionu přistěhovalců, v červnu 51,9 milionu.
Prezidentovi zastánci tento trend kvitují. „Odliv“ přistěhovalců podle nich zmírnil zatížení vládních služeb a programů a rovněž zvýšil pracovní příležitosti pro Američany. Odlehčila se i infrastruktura v pohraniční oblasti, argumentují.
Kritici naopak poukazují na to, že imigranti jsou v mnoha odvětvích nepostradatelnou pracovní silou a závislost země na nich roste s tím, jak stále více lidí z generace baby boomers (lidé narození mezi lety 1946 až 1964) odchází do důchodu.
Takový trend může způsobit velké ekonomické škody, míní Tara Watsonová, ekonomka z Brookings Institution, která nedávno na toto téma poskytla rozhovor deníku The New York Times.
Expertka hovořila o „spirále úpadku“, pokud bude vláda v zatýkání přistěhovalců a jejich následných deportacích pokračovat.
A to se dá očekávat, jelikož Kongres nedávno schválil Trumpův „velký, krásný zákon“, který pro ICE a další bezpečnostní složky vyčlenil ze státního rozpočtu rekordních 190 miliard dolarů.
Ztráta talentů
„Pokud se situace opravdu zhorší, přestaneme být místem, kam lidé chodí studovat vědu nebo techniku, a to by mohlo mít dopady na celou generaci,“ varovala Watsová s tím, že USA nebudou ve světě konkurenceschopné.
Pro jiné experty se každopádně Donald Trump právě v souvislosti s imigrací stává skutečně transformativním prezidentem, jak ho ostatně vidí většina republikánských voličů.
„Nenapadá mě žádný vlivnější (americký) prezident v tomto století,“ řekl před časem datový guru stanice CNN Harry Enten s odkazem na dramatické migrační změny v USA. Stejně jako experti z Pew Research Center předpovídá, že Amerika letos „přijde o lidi“.
Analytik CNN upozornil i na jiný „historický“ aspekt Trumpova prezidentství, a to jeho tarify. Enten poznamenal, že nejvyšší průměrná celní sazba uvalená USA vůči zahraničním zemím vzrostla z loňských dvou procent na letošních přibližně 18 %, což je nejvíce od 30. let minulého století.
Cla ostatně některým farmářům přidělávají další vrásky na čele.
Jak napsala stanice BBC, američtí zemědělci jsou ekonomicky „zmáčknutí“, což prověřuje jejich hlubokou oddanost Trumpovi. Nejsou totiž schopni prodávat své plodiny na mezinárodních trzích, jak tomu bylo v předchozích letech, částečně právě kvůli dopadům celních opatření prezidenta.
Opět se to odráží ve statistikách. Počet bankrotů malých zemědělských podniků dosáhl podle údajů sestavených agenturou Bloomberg letos v červenci pětiletého maxima.
Trumpova popularita na venkově
Vzhledem k popsaným ekonomickým potížím by se tak venkovské oblasti mohly proti Trumpovi obrátit, podle BBC se to však zdá být nepravděpodobné.
Lidé na venkově byli jedním z nejvěrnějších volebních bloků prezidenta v loňských volbách, kdy podle analýzy Pew Research Center zvítězil v této skupině nad demokratkou Kamalou Harrisovou v průměru o 40 procentních bodů, čímž překonal své vlastní výsledky z let 2016 a 2020.
Odborníci na průzkumy veřejného mínění mají za to, že na venkově je Donald Trump i přes chybějící pracovní sílu a vyšší náklady díky tarifům stále velmi populární.
