Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Gene Seroka, výkonný ředitel Port of Los Angeles, největšího přístavu na západní polokouli, snad během 11 let ve funkci nezažil tak divoké časy jako v posledních měsících.
Zatímco v květnu přístav působil opuštěně, v červnu a červenci zaznamenal rekordní počet dovozu za svou dlouhou historii.
„Je to tady jako na houpačce,“ říká Seroka v rozhovoru pro Seznam Zprávy.
Očekává přitom, že se počet lodí bude od tohoto měsíce snižovat, a to možná až v dvouciferných číslech.
Jaká je momentální situace v přístavu Los Angeles? Jak intenzivní je „dopravní špička“? Máte již k dispozici nejnovější údaje za červenec?
Za červenec překročíme hranici jednoho milionu TEU (Twenty-foot Equivalent Unit, tedy kontejner o délce šesti metrů a šířce a výšce 2,5 metru). Ačkoli ještě provádíme konečné vyúčtování, myslím, že to bude náš nejlepší měsíc za 117 let existence přístavu.
A to jste přitom už letos zlomili rekord i za červen, že?
Pokud byste v lednu usnuli a dnes se probudili, viděli byste, že obchod v přístavu se rozrostl. Viděli byste spoustu lidí, kteří jdou do práce, a velké lodě všude kolem. Ale celý rok to bylo jako na houpačce.
Ostatně prezident vydal více než 80 oznámení o obchodu a clech. Dovozci se snažili udělat si zásoby do budoucna a nám se tady hromadil náklad. Když Bílý dům oznámil tvrdá opatření, došlo k prudkému poklesu. Když se politika zmírnila a lhůty na uvalení cel se prodloužily, náklad se opět zvýšil. To je situace, kterou letos zažíváme.
Port of Los Angeles
Největší přístav na západní polokouli se rozkládá v jižní Kalifornii u města Los Angeles. Má rozlohu 3100 hektarů a dosahuje délky 70 kilometrů. V průměru zde pracuje na 100 tisíc lidí, přístav tak v oblasti vytváří jedno z devíti pracovních míst.
Největším obchodním partnerem je Čína. Z celkového objemu dovezeného zboží z této země pochází 45 procent produktů.
Přístav má 25 nákladních terminálů, 82 kontejnerových jeřábů, osm kontejnerových terminálů, a dokonce i svou vlastní železnici o celkové délce 182 kilometrů.
Zdroj: Port of Los Angeles, Gene Seroka
Bude to zřejmě stále jako na houpačce. Národní federace maloobchodníků předpokládá, že mezi srpnem a listopadem dojde naopak k výraznému poklesu dovozu. A to dokonce ve dvouciferných číslech…
To je pravděpodobný vývoj, ale jistě to samozřejmě nevíme. V současné době USA podepsaly se svými obchodními partnery pouze sedm rámcových dohod. Více než 60 dalších zemí žádné dohody neuzavřelo. Obdržely (od americké vlády) pouze dopisy s velmi vysokými celními sazbami.
Vzhledem k těmto různým oznámením a prohlášením tedy nevíme, zda cla klesnou, vzrostou, nebo zda budou stanoveny nové termíny. S jistotou lze ale říci, že mnoho amerických dovozců si dostatečně doplnilo zásoby, takže objem nákladu po tomto kroku s největší pravděpodobností poklesne.
Ve skutečnosti máme dnes v přístavu pouze osm lodí. Ještě minulý měsíc jich tu kotvilo v průměru 12 až 14 denně.
Výkonný ředitel přístavu Los Angeles Gene Seroka.
Jak se díváte na komunikaci Bílého domu, která může působit dost zmateně? Dohody jsou uzavřeny, pak zrušeny. Něco se odloží, pak někdo dostane trest a druhý den je to naopak. Co na to říkáte jako člověk zběhlý v mezinárodním obchodu?
Pro nás je to situace, ve které musíme zůstat velmi flexibilní. Musíme mít uši nastražené, abychom všem těmto oznámením porozuměli. Snažíme se s našimi partnery v dodavatelském řetězci sdílet informace a spoléháme na to, že se s námi podělí o své názory.
Pokud se něco stane, přizpůsobíme se a změníme kurz. Nejlépe však fungujeme, když máme určitou představu o pravidlech hry a můžeme se jim přizpůsobit. To se teď ale neděje.
Několik dovozců mi v Kalifornii řeklo, že jejich byznys teď kvůli clům trpí. Myslíte si, že jim Trumpova administrativa měla poskytnout více času na přizpůsobení se nové situaci, nebo jim měla snad poskytnout nějakou úlevu pro, řekněme, jakési překlenovací období?
Existuje mnoho názorů na to, jak by měla být obchodní politika uplatňována. Přes přístav v Los Angeles každoročně dováží do USA své produkty přibližně 125 tisíc společností. Většina z nich jsou malé a střední podniky a ty jsou teď nezměrně poškozeny.
V některých případech musí sáhnout do úspor, aby si mohly dovolit nové ceny zboží pocházejícího z Číny a dalších asijských zemí. V mnoha případech přitom nemohou tady v USA zvýšit maloobchodní ceny, protože by pak nebyly konkurenceschopné. Pokud ceny zvýší, vědí, že riskují.
Zástupci společnosti mi také říkají, že tolik nenajímají, a statistiky to nyní potvrzují. Firmy neinvestují do kapitálového vybavení a nákupů. Lidé tedy čekají na (Trumpova) konečná prohlášení, aby pochopili, jaká je jeho politika, a mohli své podnikání přizpůsobit do budoucna.
V červenci jste byl v Japonsku, kde jste mluvil se spoustou lidí z oboru. Jaké pocity jste si odtamtud odvezl?
Letos jsem již podnikl cesty do Asie a také do Evropy, a když vstoupím do místnosti, lidé zmlknou. Chtějí vědět, zda je přístav v Los Angeles ochoten s nimi obchodovat. Zda jsme s nimi ochotni udržovat silné vztahy a spolupracovat. Musel jsem se tam vrátit a obnovit své přátelství a vztahy, abych lidi ujistil, že chceme obchodovat a že zde v Los Angeles si těchto vztahů vážíme.
O Číně
„Čína je továrnou Ameriky a americká spotřebitelská základna je nejsilnější na světě. Sedmdesát procent naší ekonomiky je založeno na tom, jak americké rodiny utrácejí své peníze v maloobchodě a za služby.
Žádná země by ale neměla mít výraznou výhodu nad ostatními. Nalezení obchodních dohod založených na pravidlech, jež posílí americkou ekonomiku, je dobré, a pokud můžeme pomoci podpořit více obchodu, bude to pro americkou ekonomiku ještě lepší.“
Často také navštěvujete Kapitol, kde mluvíte se zákonodárci, ministry a lobbisty. To samé dělají i někteří dovozci. Jejich společnou zkušeností je, že se vlivní většinou odvolají na prezidenta, který má podle nich první i poslední slovo. Jak pak tedy můžete komunikovat?
Není mým úkolem kritizovat prezidenta. Mou prací je nadále poskytovat voleným zástupcům reálný obraz o tom, co se děje, protože to může mít dopad na jejich jednotlivé volební obvody a jejich voliče.
Naše zásilky směřují do všech volebních obvodů v zemi. Byl bych tak velmi rád, pokud budeme více exportovat. Víte, práce v exportu je obvykle lépe placená než v jiných odvětvích, navíc vytváříme pracovní místa. Každé čtyři kontejnery, které přepravíme přes přístav, vytvoří jedno pracovní místo.
Je prostě třeba komunikovat, vést dialog.
Nešlo mi o to, abyste kritizoval prezidenta. Chtěl jsem spíše říct, že je nutné mluvit přímo s ním, což zřejmě není snadné.
Chápu. Chci ale také, aby bylo zcela jasné, že ačkoli v americké politice dnes panuje velký rozkol, není mou úlohou kritizovat lidi. Tou je lidi spojovat, mluvit o tom, co se děje, abychom byli lépe připraveni na budoucnost.
O Trumpově celní strategii
„Prezident Trump chce přilákat zpět do USA více továren. V současné době máme v tomto sektoru stále přes 400 tisíc volných pracovních míst. Pojďme tedy sestavit plán pro hodnocení talentů. Co bude zapotřebí, aby se do výrobního sektoru dostalo více lidí?
Dalším aspektem je, že musíme provést přezkum toho, jak by mohla výroba vypadat dnes. A co plánujeme vyrábět v USA v příštích letech? Co je důležité pro strategický růst ekonomiky, co je důležité pro národní bezpečnost? A všechny tyto studie musí být provedeny za účasti odborníků ze soukromého i veřejného sektoru.“
Vláda teď vydělává na tarifech velké peníze. Co udělá s těmito penězi navíc? Vrátí je zpět do ekonomiky, nebo pomůže dovozcům?
Ve skutečnosti jde o daň z prodeje dováženého zboží, kterou opravdu platí dovozci, tedy americké společnosti.
Tyto peníze putují na účet ministerstva financí a podle některých zveřejněných zpráv pomáhají s daňovými úlevami, které byly poskytnuty. Pomáhají vyrovnat federální deficit výdajů oproti příjmům. Mohou tedy být využity různými způsoby. Zatím jsem neviděl nic definitivního ohledně dlouhodobějšího výhledu využití těchto prostředků.
Co mohou udělat samotné firmy?
Můžete udělat tři věci, ale všechny pro danou společnost znamenají vyšší náklady. Někteří lidé říkají, že se můžete vrátit a vyjednávat se svým dodavatelem, ale to nepřináší příliš úspěchu.
Jiné společnosti říkají, že je možné tyto náklady absorbovat a snažit se najít úspory. A zatřetí, můžete tyto dodatečné náklady přenést na spotřebitele, což by bylo pro průměrnou americkou rodinu velmi obtížné. Nemyslím si, že je tento příběh už zcela uzavřen, ale první výsledky jsou pro mnohé znepokojivé.
Minulý týden jsme se například dozvěděli, že společnost General Motors oznámila, že ji cla ve třetím čtvrtletí stála 1,3 miliardy amerických dolarů. Generální ředitel Ford Motor Company oznámil, že společnost utrpěla ztrátu ve výši dvou miliard amerických dolarů.
