Článek
/Od zvláštního zpravodaje v Los Angeles/
Ve vlnách Pacifiku se prohánějí desítky surfařů s padáky, které je ženou přes rozbouřené moře. Kousek od nich loví letka pelikánů, scenérii na vzdáleném obzoru dokresluje jakoby nehybná „fronta“ obrovských nákladních lodí.
Směřují do přístavu Los Angeles, aby tam zakotvily a vyložily miliony tun zboží, a to převážně z Japonska, Vietnamu a z Číny.
Port of Los Angeles, největší přístav na západní polokouli, je svou rozlehlostí, objemem obchodu a počtem doků opravdu městem ve městě, nebo přesněji řečeno megapolí v megapoli.
Celý článek si můžete přečíst po přihlášení
Pokud nemáte účet na Seznamu, zaregistrujte se
Má dokonce vlastní železnici, která dosahuje délky 180 kilometrů, tedy jako kdyby některé kontejnery musely po příjezdu z Asie a vyložení ještě urazit vzdálenost mezi Prahou a Českým Krumlovem.
Na přístav je v současnosti upřena pozornost celé Ameriky. Právě přes něj se totiž do USA dostává celá řada zboží - nábytek, automobilové díly, oděvy, obuv či elektronika.
Američané se ptají, zdali budou v obchodech určité produkty chybět a pochopitelně také sledují pohyb cen. To vše v závislosti na clech ohlášených prezidentem Donaldem Trumpem. Výrobky zdražily už teď, dovozci se jednoduše snaží zůstat ziskoví a část nových nákladů, tak jak se čekalo, přenesli na spotřebitele.
„U některých produktů jsem zvedl cenu zhruba o deset procent, u jiných si to nemohu dovolit, protože bych nedokázal na trhu konkurovat. A pak tu jsou věci, jako třeba horkovzdušné fritézy, které přestanu dovážet, protože se mi to nevyplatí,“ líčí novinářům Bobby Djavaheri, prezident rodinné firmy Yedi Houseware se sídlem v Los Angeles, která dováží a prodává kuchyňské potřeby.
„Lidé čekají“
Přístav Los Angeles využívá ke svému podnikání na 125 tisíc dovozců. Většinou jde o malé a střední firmy, jakou je třeba právě Yedi Houseware. Tato společnost přitom své zboží dováží v drtivé většině z Číny, která je stále nově zatížena cly ve výši 55 procent.
„Malé a střední podniky jsou teď nezměrně poškozeny. V některých případech musí sáhnout do svých úspor, aby si mohly dovolit zaplatit nové ceny zboží pocházejícího z Číny a dalších asijských zemí. V mnoha případech přitom nemohou tady v USA zvýšit maloobchodní ceny, protože by pak nebyly konkurenceschopné. Pokud ceny zvýší, vědí, že riskují,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy výkonný ředitel přístavu Gene Seroka.

Výkonný ředitel přístavu Los Angeles Gene Seroka.
Dalším problémem podle něj je, že firmy v současné nejistotě s ohledem na výši tarifů tolik nenajímají na práci. „Neinvestují do kapitálového vybavení a nákupů. Lidé tedy obecně čekají na konečná prohlášení (Trumpa), aby pochopili, jaká je jeho politika, a mohli přizpůsobit své podnikání do budoucna,“ pokračuje Seroka, který přístav vede už jedenáct let.
Port of Los Angeles přitom v červnu a červenci vykázal rekordní počty celkového dovozu. Minulý měsíc do přístavu dorazil zhruba milion kontejnerů. Seroka ale podobně jako zástupci Národní asociace maloobchodníků předpovídá, že mezi srpnem a listopadem se import výrazně sníží, a to řádově o dvojciferná čísla.
Je to logické. Kvůli obavám z vyšších tarifů se celá řada obchodníků pokusila do Ameriky dostat co nejvíce zboží tak, aby se jich nová cla pokud možno nedotkla.
Port of Los Angeles
Největší přístav na západní polokouli se rozkládá v jižní Kalifornii u města Los Angeles. Má rozlohu 3100 hektarů a dosahuje délky 70 kilometrů. V průměru zde pracuje na 100 tisíc lidí, přístav tak v oblasti vytváří jedno z devíti pracovních míst.
Největším obchodním partnerem je Čína. Z celkovému objemu dovezeného zboží z této země pochází 45 procent produktů.
Přístav má 25 nákladních terminálů, 82 kontejnerových jeřábů, osm kontejnerových terminálů a dokonce i svou vlastní železnici o celkové délce 182 kilometrů.
Zdroj: Port of Los Angeles, Gene Seroka
Zaměstnanci přístavu, jako například dokaři či řidiči kamionů, tak možná nebudou mezi srpnem a listopadem mít tolik práce. „V květnu jsme tak trochu seděli na zadku, neměli jsme co rozvážet. Zato teď nestíháme,“ vypráví mi řidič nákladního vozu, který právě vyjel z bran přístavu.
Bavíme se spolu jen krátce, přesto se u nás zastaví patrola přístavu. Žena v uniformě vykoukne z okénka a zpoza volantu se ptá, jestli je všechno v pořádku. Chce vědět, zda jsem se neztratil. Řidič na dotaz reaguje s úsměvem a přizná, že on sám v bludišti přístavu také už několikrát nedokázal najít správnou cestu. Je ale znát, že má teď práce dost.

Přístavem Los Angeles každoročně projdou miliony kontejnerů.
Leden jako listopad
Řada firem vzhledem k výše uvedenému přistoupila k navýšení zásob, k takzvanému front load. Leden tak v mnoha skladech nepřipomínal leden, ale spíše listopad, tedy měsíc, kdy se firmy chystají nakoupené a dovezené zboží nabídnout na vánočních trzích.
Importéři tušili, že Trump začne s tarify hýbat, ostatně o tomto tématu mluvil už během prezidentské kampaně s tím, že svět Ameriku „oškubává“.
Málokdo ale čekal, že prezident bude svá oznámení tak často měnit a zaseje v komunitě dovozců chaos.
„Už jsem dávno ztratil ponětí o datech, druzích cel. Co mohu ale říci, je, že původní sto padesáti procentní clo na Čínu, bylo de facto embargem,“ popisuje Bobby Djavaheri.
Cla jsou dnes o poznání nižší, přesto stále vysoká. „Čekal jsem navýšení o deset, patnáct procent. Jít za tuto hranici mi přišlo téměř nemožné,“ svěřuje se podnikatel, který svou firmu převzal po svém otci, imigrantovi z Íránu.
Některé jím dovážené zboží je navíc vyrobené z oceli, na které stále platí dvaceti procentní clo, jiné produkty ale v sobě ocel nemají, což jen vytváří další velké zmatky.

Přístav, kde pracuje na 100 tisíc lidí, je závislý na dovozu z Číny.
„Budeme mít špatný rok, určitě budeme vykazovat ztrátu, to je jasné. Stovky tisíc dolarů (z tarifů) jdou do státní kasy z mé vlastní kapsy, nebudou to platit Číňané, jak to prezident tolikrát naznačil. No, slyšíte frustraci v mém hlase,“ shrnul své pocity Djavaheri.
Donald Trump sliboval podepsání nových obchodních smluv, neboli v devadesáti dnech devadesát kontraktů. Dosud ale prezident uzavřel jen sedm rámcových smluv. Desítky zemí jsou tak nadále zatíženy vysokými cly a nejistota v přístavu i za jeho hranicemi trvá.