Hlavní obsah

Merkelová dostala prestižní řád. Kritici jí nemohou zapomenout příklon k Rusku

Foto: Profimedia.cz

Angela Merkelová byla německou kancléřkou v letech 2005 až 2021. Snímek z předání vyznamenání 17. dubna 2023.

Reklama

aktualizováno •

Objevily se námitky, že bývalá spolková kancléřka nepatří do stejné „ligy“ jako její vážení předchůdci Adenauer, Brandt nebo Kohl.

Článek

Je to nejvyšší stupeň řádu za zásluhy, který se uděluje německým občanům. Takzvaný velkokříž ve zvláštním provedení zatím dostali jenom dva bývalí spolkoví kancléři – Konrad Adenauer v roce 1954 a Helmut Kohl v roce 1998. V pondělí večer k nim přibyla Angela Merkelová.

„Za vaše mimořádně dlouhé funkční období a za vaši mimořádnou politickou cestu, na které jste tak pro posílení demokracie přesvědčivě využila zkušenosti z diktatury,“ řekl při ceremonii německý prezident Frank-Walter Steinmeier a poukázal tak na původ političky, která značnou část života prožila na Východě v někdejší Německé demokratické republice (NDR).

Merkelová si podle něj řád zasloužila jako výjimečná politička, která Německo úspěšně provedla mnoha krizemi.

Někteří politici a známé osobnosti však zpochybňují, že by její zásluhy vyznamenání odpovídaly. Kritické hlasy proti bývalé kancléřce zazněly i zevnitř Křesťanskodemokratické unie (CDU), kterou Merkelová dlouhá léta vedla. Pozornost vyvolal hlavně komentář šéfa hodnotové komise této strany, která je nyní v opozici, profesora historie Andrease Röddera. Ten Merkelové kromě jiného důrazně vytkl, že její politika vůči Rusku byla „největší zahraničněpolitickou chybou od roku 1945“.

Německému prezidentu, který o udělení řádu rozhodl, pak historik Rödder vzkázal, že oceněním Merkelové „poškozuje demokracii a její důvěryhodnost“. Steinmeier byl ministrem zahraničí ve vládách Merkelové a bez její podpory by se v roce 2017 sotva stal poprvé prezidentem.

Udělení vzácného řádu někdejší kancléřce veřejně zpochybnil i jeden z dříve nejvlivnějších ministrů z CDU Wolfgang Schäuble. Podle něj je „ještě příliš brzo“ na to, aby se zásluhy političky mohly posoudit.

Podobně se vyjádřil také generální tajemník vládní liberální strany FDP Bijan Djir-Sarai. Šestnáct let v čele vlády si zaslouží respekt, historická velikost se ale podle něj musí hodnotit s větším odstupem. „Na konci její vlády nebyla naše země v dobrém stavu,“ uvedl Djir-Sarai.

Podle levicového politika Gregora Gysiho je takové ocenění bývalé kancléřky „přemrštěné“. Někdejší předseda postkomunistické strany PDS sice vyzdvihl, že Merkelová je první takto oceněnou ženou a zároveň první osobností pocházející z východního Německa, velkokříž za zásluhy by si však podle něj mnohem více zasloužil někdejší sociálnědemokratický kancléř Willy Brandt, který se před zhruba šedesáti lety zasadil o vstřícnější německou politiku vůči zemím sovětskému bloku.

„Byli pouze tři kancléři, kteří opravdu sledovali politické cíle. Byli to Konrad Adenauer, Helmut Kohl a Willy Brandt,“ prohlásil Gysi. Ostatní kancléři včetně Merkelové se podle něj zpravidla omezovali na prosté vládnutí.

Vyšší řád jen pro prezidenta a návštěvy

Řád Za zásluhy Spolkové republiky, hovorově nazývaný jako Spolkový záslužný kříž, má osm stupňů. Tzv. velkokříž, který před Angelou Merkelovou dostali jenom dva dřívější spolkoví kancléři, představuje sedmý stupeň. Osmý, nejvyšší stupeň náleží automaticky spolkovému prezidentovi při jeho nástupu do funkce. Kromě toho jej německý prezident uděluje zahraničním státníkům.

Foto: Repro foto/Úřad spolkového prezidenta, Seznam Zprávy

Velkokříž Řádu Za zásluhy Spolkové republiky.

Někteří komentátoři bývalé kancléřce vytkli také podfinancovanou armádu, její svéhlavé rozhodnutí o vpuštění statisíců uprchlíků do Německa v roce 2015, které bylo v rozporu s platnými zákony, lpění na dovozu levného plynu z Ruska nebo kvapné rozhodnutí o opuštění jaderné energetiky po havárii v japonské Fukušimě.

Další naopak vyzdvihovali například její neokázalost, rozvahu a zároveň cílevědomost, s jakou Merkelová řešila velké problémy, a schopnost dospět i v těžkých podmínkách ke kompromisům.

Pochybení vůči Rusku odmítá

Po ruské invazi na Ukrajinu se vůči Angele Merkelové zvedla vlna kritiky kvůli jejímu vstřícnému postupu vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Bývalá kancléřka však odmítla, že by v tomto ohledu pochybila.

Bývalou šéfku vlády podpořil také expředseda CDU a neúspěšný kandidát na kancléřství z posledních voleb v roce 2021 Armin Laschet. Zdůraznil, že Merkelová vedla vlády během velkých světových krizí, dbala přitom na sepětí Německa s Evropou a vždy zůstala věrná svým principům. „Myslím si, že to opravňuje k takovému ocenění,“ řekl Laschet.

O tom, kdo patří k příznivcům Merkelové, leccos vypovídá skladba hostů, které bývalá kancléřka pozvala na slavnostní večeři po udělení řádu v prezidentském paláci. Mezi účastníky jsou například současný spolkový kancléř, sociální demokrat Olaf Scholz, bývalá ministryně školství a důvěrnice Merkelové Annette Schavanová, někdejší vedoucí kanceláře šéfky vlády Beate Baumannová, ale i známé osobnosti mimo politiku jako bývalý fotbalový reprezentant Jürgen Klinsmann a herec Ulrich Matthes.

Na seznamu naopak chybí například nynější předseda CDU Friedrich Merz, o kterém je dlouhodobě známo, že nemá s Merkelovou vřelé vztahy.

Reklama

Doporučované