Jedna chyba a o superdávku přijdete i na půl roku. Pozor na majetkový test

Do nové superdávky se od od října 2025 spojily čtyři původní dávky – příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí. Každý, kdo o ní žádá, musí projít mimo jiné i takzvaným majetkovým testem. Ten zkoumá, kolik nemovitostí a aut žadatelé mají a jaké jsou jejich úspory na bankovních účtech.

Projít majetkovým testem není jednoduché. Skrývá několik úskalí, které je dobré odhalit před tím, než o dávku požádáte. Například zapomenuté neodhlášené auto může způsobit, že vám pracovníci úřadu práce dávku zamítnou. A žádat o ni znovu je možné až po třech měsících, na peníze od státu pak dosáhnete třeba až za šest i více měsíců.

„Šest měsíců je odhad, jak dlouho zůstane taková domácnost bez prostředků, protože se věc bude vyřizovat. Po podání žádosti má úřad 30 až 60 dní na vydání rozhodnutí. Dalších 30 dní je lhůta na výplatu dávky na účet nebo poštovní poukázkou, a to do konce měsíce následujícího po měsíci, kdy došlo k rozhodnutí,“ říká Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi, která byla v poradním týmu Ministerstva práce a sociálních věcí při modelování nové dávky.

Doplňuje, že samotný rozjezd státní pomoci je výrazně delší, než si žadatelé zpravidla představují.

Uvedeme příklad. O dávku požádáte v lednu, ale neprojdete majetkovým testem, žádost bude zamítnuta. Tím dostáváte zákaz podat novou žádost na tři měsíce - tedy od 1. února do 30. dubna. Další žádost můžete podat nejdříve 1. května na období od května do července. O dávku se totiž žádá vždy na tři měsíce.

Když to dopadne „dobře“, žádost bude schválena. Od května už budete mít nárok na peníze. Dozvíte se to ale až za 30 až 60 dní, tedy v červnu nebo červenci. Peníze obdržíte ještě o měsíc později. „Od ledna do srpna je to osm měsíců, takže šest měsíců je ještě optimistický scénář, kdy úřad práce bude rozhodovat v běžných zákonných lhůtách 30 dnů a ne ve lhůtách mimořádných čili 60 dnů,“ upozorňuje Zieglerová.

Co si musíte ohlídat v majetkovém testu, abyste jím prošli hned napoprvé?

Platí, že členové domácnosti, která žádá o superdávku, mohou dohromady vlastnit nebo spoluvlastnit dvě nemovitosti. První je ta, ve které bydlí. Tu uvedou ve formuláři žádosti jako skutečné bydliště. Druhá ještě tolerovaná nemovitost určená k bydlení může být například chata nebo chalupa, ve které domácnost permanentně nebydlí.

Pokud někdo z členů domácnosti vlastní ještě další, třetí nemovitost určenou k bydlení, nebo třeba jen její část, má například majetkový podíl v domě rodičů, testem neprojde.

K žádosti o dávku se povinně dokládají souhlasy všech členů domácnosti. Na základě jejich identifikačních údajů tak úřad práce snadno ověří v katastru nemovitostí, kolik nemovitostí domácnost dohromady vlastní.

Navíc platí časové omezení u vlastnictví druhé „rekreační“ nemovitosti. Můžete ji totiž vlastnit maximálně tři roky od podání žádosti. Do uplynutí této doby ji musíte buď prodat nebo na někoho přepsat.

Nebo se případně smířit s tím, že už na pomoc od státu nedosáhnete. Jinými slovy: pokud člověk potřebuje dlouhodobě pomoc od státu, musí ukázat, že nemá šanci si pomoci sám. Když vlastní chalupu, prostě není z pohledu státu chudý.

„Zákon obsahuje toleranci tří let, což je doba, za kterou se majitelé a spolumajitelé mohou takové nemovitosti zbavit. Tři roky platí i pro situaci, kdy by někdo z domácnosti v průběhu čerpání dávky nemovitost třeba zdědil, nebo kdyby do domácnosti přibyl někdo, kdo takovou nemovitost vlastní,“ upozorňuje Alena Zieglerová.

Vzhledem k možným průtahům s prodejem či převodem nemovitosti na někoho mimo členy domácnosti doporučuje, aby to žadatelé o dávku i její příjemci začali řešit včas. Zákon totiž zároveň uvádí, že (spolu)vlastnictví bude zjišťováno 12 měsíců zpětně, což tříletý pardon vlastně zkracuje na dva roky.

„Nechce-li domácnost nemovitost prodat, reálně to může vyřešit jen převodem vlastnictví na někoho, kdo spolu se členy domácnosti nežije ani s nimi nehospodaří. Ale pozor - dospělé dítě mezi členy domácnosti stále patří, pokud jde zároveň o studenta ve věku do 26 let, tedy o dítě nezaopatřené. Dítě ve věku 18 a více let je považováno za člena domácnosti i když nestuduje, pokud u svých rodičů stále bydlí, a to do doby, než se stane členem jiné domácnosti,“ upřesňuje expertka.

Komplikace to je hlavně pro studentské spolubydlení, kde se každý student započítává do své původní domácnosti a na dávku na společně hrazené nájemné tudíž nedosáhnou.

Co když má domácnost nemovitost, která sice je určená k bydlení, typicky chata nebo chalupa, ve které se ale bydlet nedá, protože je ve špatném stavu?

„Stav nemovitosti není rozhodující, zjišťuje se jen platná, třeba i desítky let stará kolaudace chaty či chalupy jako stavby vhodné pro bydlení. Nemá tedy cenu úřadu práce dokládat, že se v nemovitosti nedá bydlet. Pokud jde „papírově“ o stavbu určenou k bydlení, patří do majetkového testu,“ uvádí Alena Zieglerová.

Řada lidí také vlastní pozemky, garáže. Jak je to s jejich započítáním do testu? Garáž do majetkového testu nevstupuje, stejně jako jakákoliv jiná stavba, která není zkolaudována jako stavba pro bydlení. „Vlastnictví nebo spoluvlastnictví pozemku do majetkového testu naopak spadá v případě, že je daný pozemek součástí stavby pro bydlení,“ uvádí Zieglerová.

Připomíná, že majetkový test nemá zachytit jen domácnosti, které vlastní dvě nemovitosti určené pro bydlení, ale i ty, které žijí například v Praze v drahém nájmu, ačkoli někde na Moravě vlastní rodinný dům nebo v jižních Čechách objekt pro rodinnou rekreaci zkolaudovaný jako vhodný k bydlení.

Domácnost může vlastnit tolik osobních automobilů, kolik má zletilých členů. Pokud jsou například na jednoho dospělého člena domácnosti v registru vozidel napsána dvě auta, na druhého dospělého žádné, je to v pořádku.

V registru vozidel si úřad práce zjišťuje pouze vlastnictví auta. Pokud jste jen provozovatel auta, které máte například na leasing nebo jde o firemní auto, tak to se do testu nepočítá.

Co se týká typů aut, bez ohledu na jejich velikost nebo vzhled se do limitu započítávají pouze vozidla, která jsou v registru označena jako osobní automobil. Nákladní vozy, karavany, dodávky ani motocykly se do testu nezapočítávají.

Ideální je si vlastnictví auta ověřit v registru vozidel, kam se lze dostat online přes Portál občana. Stačí se přihlásit například bankovní identitou.

Registr rozlišuje auta „aktuální“ a vozy vlastněné v historii, tedy nahlášené jako prodané nebo ekologicky zlikvidované. Do majetkového testu vstupují pouze vozy v sekci „aktuální“, u kterých jste uvedeni jako „vlastník“. Naopak kolonka, kde se uvádí, zda je auto „provozované“, nemá na majetkový test vliv.

Zkontrolovat vlastnictví aut je také možné osobně na některém z obecních úřadů s rozšířenou působností, kde požádáte o výpis. Za ten se platí většinou 100 korun. Provedete tam i případný přepis.

Pozor - auta rozbitá, nepojištěná nebo bez registračních značek, případně auta prodaná bez nahlášení změny majitele nebo i ekologicky nezlikvidované vraky, které budou při rozhodování o nároku na superdávku v registru vozidel vedené jako vlastněné, tak se do majetkového testu započítají.

Někteří lidé tak na dávku nedosáhnout třeba jenom proto, že v minulosti vynechali formalitu přepisu svého starého auta na nového vlastníka nebo se spolehli na to, že to nový vlastník provede sám. „Dalším problémem bude vynechání ekologické likvidace autovraků, kvůli čemuž se v registru mohou objevovat auta, kterými už nikdo nejezdí, ale domácnosti je stále aktuálně vlastní,“ doplňuje Zieglerová a apeluje na kontrolu registru vozidel ještě před podáním žádosti o dávku.

Nadbytečné auto můžete prodat nebo převést na jinou osobu mimo členy domácnosti, případně změnit osobní vlastnictví vozu na firemní, pokud tedy „firmou“ není fyzická podnikající osoba, která je současně členem domácnosti žádající o dávku.

„Hlavním rizikem je čas. Na rozdíl od vlastnictví nemovitosti pro bydlení není v zákoně pro osobní auta nastavena žádná lhůta pro vyřešení jejich případného vyššího počtu,“ doplňuje Zieglerová.

Domácnost může mít na bankovních účtech jen určitou maximální výši úspor. K žádosti přitom nepotřebujete žádné potvrzení ani výpis. „Úřad práce vychází z přibližně udané částky v žádosti o superdávku. Čísla účtů, výpisy ani rozepisování částek na jednotlivé členy domácnosti se nepožadují, pokud si je nevyžádá Úřad práce výzvou prostřednictvím Jendy,“ říká Zieglerová.

To znamená, že úřad žadatelům bude primárně věřit, že prohlášený zůstatek na účtech je pravdivý. Nicméně pokud bude mít pochybnosti, může požádat banku o nahlédnutí na váš účet, ale pouze na zůstatek k datu podání žádosti. Nebo když dojde k nějaké změně u žadatele. Banka musí vyjít úředníkům vstříc.

Pokud máte na účtu následující částku, nemůžete žádat o dávku:

Do limitu se nepočítají peníze získané z nadačních příspěvků, z veřejných sbírek a nepočítají se ani:

Když někdo v domácnosti, která pobírá superdávku, najednou třeba zdědí nebo dostane více peněz, vyhraje v loterii, a peníze na účtu překročí stanovený limit, měl by o tom žadatel úřad práce informovat. A to do osmi dnů. Tato povinnost ale platí u všech změn, které u vás nastanou v době čerpání dávky. Třeba když koupíte nové auto, přestěhujete se nebo změníte zaměstnání, případně se z domácnosti některý z členů odstěhuje nebo naopak přistěhuje. Hned o tom musíte úřad informovat.

Majetkovým testem procházíte při žádosti o dávku. Příjmy a náklady domácnosti, ze kterých se pak dávka vypočítává, dokládáte vždy za tři měsíce zpětně.