Superdávka je od října v novém. Žádat mohou znovu i ti odmítnutí

Superdávku pobírá přes 300 tisíc lidí. Nově by se pomoc od státu mohla dostat k více lidem. Od 1. října se změnil zákon o superdávce, tedy o dávce státní sociální pomoci, a díky tomu platí nové parametry výpočtu nároku. V minulosti řada expertů kritizovala podmínky s tím, že právě nízkopříjmové domácnosti, které pomoc potřebují nejvíce, na dávku nedosáhnou.

„Od října platí tři zásadní změny. Tou první je vyšší ochrana samoživitelů s dětmi, tou druhou jsou přesněji nastavené normativy na bydlení. Třetí změnou je nová výše životního minima,“ uvádí Jaroslava Balleková, mluvčí Úřadu práce, který žádosti o dávku posuzuje a vyplácí ji.

Zvýšenou ochranu měli dosud samoživitelé, kteří pečují o dítě do sedmi let věku. Od 1. října se tato věková hranice u dětí zvyšuje na 15 let a pečující samoživitelé budou nově zařazení mezi zranitelné domácnosti.

„Konkrétně to bude znamenat například příznivější zohlednění uznatelných nákladů na bydlení. Rozšíření okruhu zranitelných osob může u části domácností vést k výhodnějšímu posouzení nároku a vyšší podpoře, vždy však záleží na konkrétní příjmové, majetkové a rodinné situaci žadatele,“ upřesňuje Balleková.

U normativů na bydlení dosud systém vycházel ze tří kategorií podle velikosti obce. První byla Praha a Brno, druhou tvořily obce s alespoň 70 tisíci obyvateli a třetí obce do 69 999 obyvatel. Nově budou normativy vycházet z reálných nákladů, které žadatelé o dávku platí podle skutečných nájemních smluv, a to v 77 okresech.

„To umožní výrazně přesněji zohlednit skutečné ceny nájemního bydlení v jednotlivých regionech České republiky. Normativ představuje maximální výši uznatelných nákladů na bydlení, ze které se při výpočtu dávky vychází. Pokud skutečné náklady přesáhnou normativ, při výpočtu dávky se vychází z něj. Čím přesněji normativ odpovídá cenám bydlení v regionu, tím spravedlivější je podpora,“ vysvětluje výhodu další změny mluvčí Balleková.

Třetí změnou, která pomůže žadatelům, je vyšší životní minimum. To se také promítá do výše vyplácené podpory. Ze současných 4860 korun pro jednotlivce se částka zvýší na 5500 korun. Jeho výše se mění u první a dalších osob v domácnosti. U dětí se částky životního minima nemění.

Výše životního minima se promítá do některých složek superdávky, které určují její konečnou výši. Jsou to složky na bydlení a na živobytí, dále bonus na dítě a pracovní bonus.

Nárok na bonus na dítě vzniká při průměrném měsíčním příjmu domácnosti v předchozích třech měsících ve výši do čtyřnásobku životního minima domácnosti. Nárok na složku na živobytí vzniká, je-li příjem domácnosti za předchozí tři měsíce do 1,43násobku životního minima.

Do složky na bydlení se výše životního minima promítá částečně tak, že pokud příjem domácnosti přesahuje dvojnásobek jejího životního minima, zvyšuje se část příjmu, která se při výpočtu částky na pomoc s bydlením zohledňuje. Výši složky ovlivňuje také fakt, zda je domácnost takzvaně zranitelná, protože pak má nárok na vyšší energetický paušál a platí pro ni příznivější normativy na bydlení.

Do superdávky se loni na podzim sloučily čtyři samostatné dávky – přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Za první polovinu letošního roku o novou dávku požádalo zhruba 330 tisíc lidí, kteří už v minulosti jednu ze zrušených dávek pobírali. Z toho ale bylo úspěšných jen zhruba 230 tisíc z nich.

Zbylo tedy skoro sto tisíc odmítnutých „starožadatelů“. A ti by nyní měli znovu zkusit štěstí a žádost o superdávku podat.

„Určitě žádost znovu podám. V minulosti jsem pobírala příspěvek na bydlení ve výši 2200 korun a pomáhalo mi to. Když přišla superdávka, tak jsem podala žádost, jak mi poradili na úřadě. Jenže v červnu mi ji zamítli. Podle původních pravidel jsem dávku pobírala do července, od srpna jsem tedy bez pomoci od státu,“ uvádí osmdesátiletá paní Jana, která žije sama v rodinném domku na jihu Čech.

Šanci uspět s novou žádostí má – je sama, takže pro ni platí nová výše životního minima, je důchodkyně, takže patří mezi zranitelné osoby.

„Pokud byla žádost o superdávku zamítnuta, může si žadatel v říjnu 2026 podat novou žádost, zejména pokud se domnívá, že změny účinné od 1. října mohou mít vliv na posouzení jeho nároku. Úřad práce ČR následně znovu posoudí celkovou situaci domácnosti, včetně příjmů a dalších rozhodných skutečností, a to již podle právní úpravy účinné od října. Pokud budou splněny zákonné podmínky pro přiznání dávky, bude její výše stanovena podle nových pravidel,“ vysvětluje Marek Maleňák, ředitel Odboru Nepojistných sociálních dávek Generálního ředitelství Úřadu práce ČR.

Doplňuje, že změny se promítnou do výpočtu superdávky za měsíc říjen, která bude vyplacena v listopadu 2026. Právě tehdy by klienti měli příznivější nastavení dávky reálně pocítit.

Lidé, kteří už superdávku pobírají, nemusí kvůli říjnové novele podávat novou žádost. Úřad práce je kontaktuje a provede přepočet dávky podle nových pravidel. „U stávajících klientů proběhne v říjnu pravidelné přehodnocení nároku na základě údajů za poslední tři měsíce, tedy za červenec, srpen a září 2026. Do tohoto přepočtu se již promítnou všechny tři změny včetně nové výše životního minima,“ říká Balleková.

Když žádost o superdávku úřad zamítl kvůli nesplnění výzvy či vysokým příjmům, je možné žádost znovu podat nejdříve za měsíc. Jestliže však úřad žádost zamítl kvůli nesplnění majetkového testu, pak mohou lidé podat novou žádost až za tři měsíce.

Příklad: V červenci vám úřad žádost zamítl kvůli nesplnění majetkového testu. V srpnu, září a v říjnu nebudete mít nárok na peněžitou pomoc a novou žádost si můžete podat nejdříve v listopadu.

Žádost se podává přes klientskou zónu Jenda po ověření identitou občana, typicky bankovní identitou. Přehledný návod, co si připravit a jak postupovat při online podání, najdete ve videu ministerstva práce a sociálních věcí.

Je ale možné také dojít na úřad práce, kde vám s podáním žádosti pomohou. Úřad ale doporučuje se raději objednat v rezervačním systému na určitý termín, abyste nemuseli dlouho čekat.

Žadatelé musejí doložit především souhlas s žádostí o dávku od všech zletilých členů domácnosti, s výjimkou jednočlenných domácností. Formulář je k dispozici na webu MPSV.

Podobně dokládáte i další dokumenty:

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka už avizoval další změny u posuzování nároku na superdávku. Podle expertů je problém u výživného a insolvencí.

Výživné se totiž do superdávky započítává ve výši, kterou určil soud nebo na které se rodiče dohodli. Jenže skutečnost může být jiná. Někdy totiž rodič pošle výživné nižší nebo dokonce žádné nepošle. Jenže úředníci pracují s tím, že žadatel výživné obdržel, i když ho ve skutečnosti nedostal.

„Biti“ jsou u superdávky také žadatelé v insolvenci, tedy v oddlužení. Při výpočtu dávky se totiž nezohledňují insolvenční srážky. „V zákoně o dávce státní sociální pomoci od začátku citelně chybí zohlednění reálných disponibilních příjmů domácností, kde jedna osoba nebo pár podstupuje tříleté splácení dluhů na základě soudem schváleného oddlužení, a to pravidelnými splátkami ze svých příjmů z práce, z rodičovského příspěvku nebo z důchodu,“ uvádí Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi a expertka na systém sociální pomoci státu.

Výhledově počítá ministerstvo také s tím, že by podmínky nároku na dávku byly přívětivější pro lidi, kteří pečují o někoho, kdo je na jejich pomoci závislý. A to kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu s nárokem na příspěvek na péči ve třetím nebo čtvrtém stupni. Péče by se jim počítala do pracovního bonusu. V současnosti na ně zákon hledí jako na nepracující.

Podle Aleny Zieglerové by bylo ještě dobré v budoucnu upravit normativy na bydlení. „Od října v superdávce fungují nové normativy na bydlení, které však zohledňují stále jen ceny bydlení u příjemců dávek státní sociální podpory či pomoci, a nevyjadřují tedy reálné náklady na trhu s bydlením,“ říká expertka.

Podle ní přitom není odůvodnitelné ignorovat kontinuálně rostoucí nájemné, které zvyšuje výdaje na bydlení zejména pro ty, kteří nemají to štěstí, že bydlí na základě nájemní smlouvy na dobu neurčitou. „Z nájemního normativu se totiž podle zákona o superdávce odvozují i podstatně nižší částky na bydlení vlastnické a v jiném prostoru k bydlení, které jsou pak ještě více odtrženy od reálných cen,“ dodává Zieglerová.