Článek
Nová superdávka spojila čtyři dávky do jedné – příspěvek na bydlení, přídavek na dítě, doplatek na bydlení a příspěvek na živobytí. Protože jde o zcela novou dávku, jsou nové i podmínky, které musí žadatelé splnit a co musí v žádosti o dávku doložit. Jinak než dosud se posuzuje i výživné, které se započítává do příjmů žadatele. Pro některé nevýhodně.
V minulosti – v žádostech o již zrušené dávky, se výživné do příjmů posuzovalo podle toho, zda a v jaké výši rodič výživné skutečně obdržel. Nově u žádostí o superdávku bude úřad práce zajímat pouze výše výživného, které je stanovené soudem nebo dohodnuté mezi rodiči. Tedy výživné, které je „na papíře“, ale ne to skutečně vyplacené, tedy „na účtu“.
„Výši výživného určuje soud, nebo se na ní mohou rodiče dohodnout. K žádosti o superdávku se tedy přiloží rozhodnutí soudu, nebo písemná dohoda rodičů. Dohodu mohou rodiče uzavřít, tedy sepsat sami, bez zásahu soudu, a není nutné ji úředně ověřovat,“ uvádí František Bikár z Úřadu práce.
Doplňuje, že z dohody o výživném musí být zřejmé, jaká částka byla dohodnuta, na které dítě či děti se vztahuje a kdo dohodu uzavřel. Rozhodnutí soudu nebo písemnou dohodu rodičů si žadatel o superdávku vyfotí mobilem, nahraje do Jendy, případně dokument o stanovení výživného přinese na úřad práce, kde mu s nahráním pomohou. Nedokládá se už výpis z účtu ani příjmový doklad se skutečnou výší obdrženého výživného.
Zneužití má zabránit fikce výživného
Pro rodiče, kteří jsou schopni se mezi sebou dohodnout a výživné je hrazené tak, jak se stanovilo, jde o celkem jednoduchý postup. Jenže v mnoha případech takový ideální stav nefunguje. Někdy totiž rodič pošle výživné nižší nebo dokonce žádné. A v takovém případě nastává pro žadatele o superdávku problém.
Úředníci budou totiž pracovat s tím, že žadatel výživné obdržel, i když ho ve skutečnosti nedostal. Při posuzování tak pro úředníky bude mít žadatel o výživné vyšší příjem, a tím pádem dosáhne na nižší superdávku. V horším případě na ni nedosáhne vůbec.
„Rodiny mohou dokonce i přijít o nárok na dávku, aniž by se jejich skutečná finanční situace jakkoli zlepšila. To je extrémně nebezpečná situace,“ varuje Iveta Novotná, ředitelka Asociace neúplných rodin a šéfka projektu VašeVýživné.cz.
Pokud si rodiče dohodnou nižší výživné, než stanoví zákon, uplatní se takzvaná fikce výživného, tedy minimální měsíční částka ve výši 2500 korun na první dítě a 1000 korun na každé další dítě. Jde o opatření proti zneužití státní sociální pomoci spekulativně nízko nastaveným výživným. Pokud ale o nižší částce výživného rozhodne soud, bude se započítávat to soudem stanovené.
„Částky stanoveného výživného, ať už soudem, dohodou mezi rodiči nebo fikcí, se budou automaticky považovat za obdržené a započítají se do příjmu domácnosti, i když povinný rodič nepošle výživné vůbec nebo pošle nižší částku,“ potvrzuje Alena Zieglerová z Institutu pro sociální inkluzi, která byla v poradním týmu Ministerstva práce a sociálních věcí při modelování nové dávky.
Náhradní výživné - alespoň něco
Podle Aleny Zieglerové samoživitele nepříjemně zaskočí, že pokud přijdou o dávku kvůli tomu, že druhý rodič neplatí stanovené alimenty, musí se soudit. To znamená obrátit se na soud s žádostí o zahájení soudního vymáhání dlužného výživného nebo podat návrh na exekuci na neplatícího rodiče. Tento krok je nezbytný také k tomu, aby požádali alespoň o náhradní výživné placené státem.
„Tedy nic rychlého, snadného ani příjemného,“ dodává Zieglerová, podle níž tak může být změna ohledně posuzování výživného v řízení o superdávce dalším z pověstných balvanů na již tak dost složité cestě samoživitelů.
Náhradní výživné
- Náhradní výživné vyplácí úřad práce, a to samoživitelkám či samoživitelům, kteří marně vymáhají peníze od bývalých partnerů. Vyplácí se až šest let.
- Podmínkou pro vyplácení náhradního výživného je probíhající exekuce nebo soudní výkon rozhodnutí na neplatícího rodiče.
- Vymáhání náhradního výživného přebírá úřad práce, který spolupracuje s exekutory. Úspěšnost vymáhání je velmi nízká – daří se získat zpět pouze jednotky procent z vyplacených částek.
- Podle dat MPSV dostává náhradní výživné kolem 12 tisíc dětí, nejčastěji je vypláceno pro děti ve věku povinné školní docházky, tedy od sedmi do patnácti let.
- Průměrná výše náhradního výživného se pohybuje mezi 1800 a 1900 korunami měsíčně. Maximálně může činit 3 tisíc korun měsíčně.
Podle posledních údajů Úřadu práce požádalo o superdávku do konce roku 2025 necelých 400 tisíc lidí. Z nich přes 330 tisíc podali dosavadní příjemci podpor a necelých 60 tisíc noví žadatelé.
Podle propočtů agentury PAQ Research by po důsledném posouzení majetku mohlo nárok na superdávku ztratit asi 14 procent dosavadních příjemců dávek. Vyplácená podpora by se nynějším pobíratelům také měla snížit v průměru asi o 300 korun. Pohorší si chudší domácnosti, tedy právě i samoživitelé a lidé, kteří žijí sami. Polepšit by si měly naopak rodiny s dětmi.
