Článek
Skupina amerických kongresmanů chystá zákon, který by z amerického trhu vyloučil automobilky, ve kterých mají podíl „cizí nepřátelské státy“. Pod toto označení v první řadě spadá Čína, a problém by tak měla každá firma, ve které čínští investoři drží nejméně 15 procent akcií.
V koncernu Mercedes-Benz přitom vlastní podíl hned dva čínské koncerny, kterým dohromady patří skoro 20 procent firmy. Vliv na tradiční německou automobilku mají skupiny BAIC a vlastník čínského Geely. Pokud by projednávaný zákon začal v současném znění platit, pak by se Mercedes musel z USA stáhnout.
Návrh ale ještě čeká kolečko po Sněmovně reprezentantů a má být součástí většího balíku reforem, které by prodej a provoz čínských aut v Americe výrazně zkomplikovaly. Zástupci Mercedesu zatím nechtějí věc komentovat a podle deníku Handelsblatt intenzivně jednají o udělení výjimky.
„Pokud by byl Mercedes zahrnut do tohoto zákona, pak by to podle mě byl nezamýšlený důsledek, který by mohl vést ke ztrátě pracovních míst a poklesu zisků,“ řekl stanici CNBC Stephen Ezell z washingtonského technologického think-tanku ITIF.
Německá značka sice na jednu stranu pěstuje úzké vazby na čínský autoprůmysl, zároveň má ale i vlastní továrny v USA. Její případné vyloučení z amerického trhu by tak mělo přímý dopad na výrobu ve Spojených státech.
Američtí republikáni i demokraté ale v Kongresu dál tlačí na co nejtvrdší politiku vůči čínským automobilkám. Obávají se nejen toho, že mohou představovat významnou konkurenci pro místní výrobce, ale i možných bezpečnostních dopadů.
Například Polsko zakázalo vozům čínské výroby vjezd do vojenských areálů kvůli obavám, že by senzory a kamery těchto vozů mohly být zneužity ke špionáži na dálku.
USA už zavedly první omezení – u nových modelů všech značek zkoumají podíl čínských technologií a zakazují využívání tamního softwaru. K tomu se přidávají i vysoká cla na dovoz aut přímo z Číny.
Řada zavedených automobilek nicméně s Čínou spolupracuje. Volkswagen či Stellantis společně s tamními firmami vyvíjí své nové vozy, obvykle určené pro asijský trh, a stále víc je ve hře i sdílení výrobních kapacit v Evropě. Podobný trend se rýsuje i v USA.
Šéf Fordu Jim Farley nedávno prohlásil, že by pro čínské automobilky při vstupu na americký trh měla platit přísná pravidla – zároveň si prý ale dokáže představit vznik nových partnerství.
Číňané chtějí výrobu svých vozů rozšířit do dalších zemí, aby byly blíž odbytišti. Podle Farleyho by jim s produkcí v USA měli pomáhat zavedení hráči, kteří by zároveň hlídali dodržování férových pravidel.
Volvo se chce v Americe zbavit čínského cejchu. V Evropě ne
Nucený odchod z amerického trhu dlouho hrozil Volvu. Tradiční švédskou značku vlastní koncern Geely a nové zákony o zákazu čínského softwaru se měly původně týkat i jí. Volvo se hájilo tím, že vývoj jeho aut mají na starosti především týmy ve Švédsku a také jeho software je unikátní a neopírá se o čínský základ.
Na všechny modely aut, které mají na americký trh dorazit v roce 2027, se přitom vztahují přísnější pravidla a zkoumají jejich konektivní funkce. Volvo si teprve minulý týden od tamního ministerstva obchodu vyjednalo výjimku, díky které se ho tato regulace týkat nebude.
Volvo zároveň chystá výrazné rozšíření výroby ve svých amerických továrnách. Mimo jiné se tak vyhne vysokým clům za dovoz svého nejprodávanějšího modelu XC60. V USA ale po letošním roce skončí prodej jeho menšího elektrického SUV EX30.
To bylo pro americký trh dováženo přímo z Číny a i po přestěhování výroby do Belgie se kvůli vysokým clům mezi Američany příliš neuchytilo.
V Evropě ale razí Volvo úplně jinou politiku a své čínské konexe skrývat nebude. Naopak. Do budoucna se bude zaměřovat i na dovoz a prodej aut z lidové republiky. Volvo si od toho slibuje další zdroj příjmů, aby mělo z čeho financovat chod a vývoj své vlajkové značky.
Pomoct mu k tomu má značka Lynk & Co, která má ve Švédsku svou centrálu a zdůrazňuje svůj skandinávský původ. Za výrobou jejích elektroaut nicméně stojí čínské továrny Geely a její modely se pohybují v segmentech, kde Volvu přímo nekonkurují.
Volvo chce její aktivity víc rozšířit a udělat z ní ziskový projekt, který by mu přinesl dodatečné prostředky.
A promění se i struktura jeho vlastní výroby. Do konce desetiletí mají v dodavatelském řetězci Volva hrát zcela klíčovou roli Číňané.
„V současnosti pochází mnoho součástek ze zemí, jako jsou Německo, Francie a Švédsko. Značnou část z nich má zajistit Čína,“ uvedl koncem dubna šéf Volva Hakan Samuelsson.
Ani Samuelsson přitom nevylučuje, že by Volvo mohlo část svých evropských kapacit rovnou nabídnout čínským partnerům.
