Článek
Koaliční vládu Ficova Směru, Pellegriniho Hlasu a nominantů Slovenské národní strany (SNS) Andreje Danka jmenovala odpoledne prezidentka Zuzana Čaputová.
„Věřím, že budete pokračovat v dobré sousedské politice i vůči (…) našemu východnímu, těžce zkoušenému sousedovi,“ řekla po jmenování vlády Čaputová s jasnou narážkou na Ficovu politiku vůči Ukrajině.
Apelovala na vládu, aby nezastupovala jen vlastní voliče, ale celé Slovensko. Zmínila i práva menšin a potřebu plynulého výkonu spravedlnosti.
Robert Fico už jako premiér poděkoval Čaputové za vykonání „slavnostního aktu“. „Nikdy v moderní historii Slovenska vláda nepřebírala tak rozvrácenou společnost, jakou ji přebírá dnes,“ uvedl čtyřnásobný předseda vlády.
Zmínil rozvrácené finance i chudobu. Uvedl také, že jeho „hrdá slovenská vláda“ chce být konstruktivní a že bude vykonávat „suverénní hlas“.
Středeční jmenování vlády se posunulo zhruba o hodinu kvůli ustavující schůzi parlamentu. Noví zákonodárci složili dopoledne slib do rukou končícího předsedy Národní rady Borise Kollára. Jeho nástupcem se pak podle koaliční dohody stal expremiér Peter Pellegrini. Získal 131 hlasů ze 148.
Pellegriniho Hlas v nové vládě obsadil sedm ministerstev. Strana Směr má premiéra a šest ministrů. SNS dostala podle dohody tři ministerské posty, z toho jeden až od ledna.
Právě SNS narazila s nominací u prezidentky Zuzany Čaputové. Hlava státu tentokrát trvala na výměně nominanta SNS na post ministra životního prostředí. V tom nakonec koalice ustoupila.
Rozhovor
Když prezidentka odmítla jmenovat kandidáta na ministra, nepomohla tím důvěryhodnosti demokratických institucí, obává se slovenský politolog Jozef Lenč. V rozhovoru pro SZ rozebírá i prezidentské vyhlídky Petera Pellegriniho.
„Chceme, aby Robert Fico mohl jet spolu s Viktorem Orbánem do Bruselu,“ vysvětlil předseda SNS rychlost výměny. Ve čtvrtek a v pátek se totiž bude konat summit EU, na kterém se budou mimo jiné řešit konflikty na Blízkém východě a na Ukrajině.
Právě ohledně ruské agrese na Ukrajině najdou Fico s Orbánem snadno společnou řeč.
Prezidentka Čaputová má s nastupujícím premiérem Ficem dlouhodobě velmi napjaté vztahy. Fico prezidentku před volbami ostře kritizoval a označoval ji za „americkou agentku“, jež dostává pokyny mj. od ambasády USA. Čaputová kvůli tomu na Fica podala žalobu na ochranu osobnosti.
Ficův velký návrat
Šéf strany Směr, která se oficiálně definuje jako „slovenská sociální demokracie“, byl premiérem už v letech 2006 až 2010 a pak dvakrát po sobě v letech 2012 až 2018. Z funkce ho donutily odstoupit celospolečenské protesty po vraždě novináře Jána Kuciaka.
Ficova strana se následně rozštěpila a skončila v hluboké krizi. Pod tíhou mnoha kauz, zatýkání a korupčních podezření, které se od politické změny v roce 2020 začaly objevovat ve Ficově okolí, vypadal šéf Směru politicky vyřízený.
Pandemie covidu-19, rozkol v krajní pravici i zklamání voličů z chaotického vládnutí Igora Matoviče pro něj ale znamenaly novou politickou šanci, které se zkušený politik umně chopil. Neváhal se přitom uchylovat ani k jazyku typickému pro strany na okraji politického spektra.
Nová slovenská vláda
Lídr slovenské strany Směr Robert Fico se dohodl na utvoření koalice se stranou Hlas expremiéra Petera Pellegriniho a Slovenskou národní stranou.
Letos na konci září vyhrál Ficův Směr volby se ziskem téměř 23 procent hlasů. Trojkoalice sociálního, konzervativního a nacionalistického ražení bude mít v parlamentu většinu 79 mandátů ze 150. V opozici budou progresivci, liberálové, konzervativci i populisté.
Fico předem uvedl, že jeho nová vláda chce ozdravovat veřejné finance, které jsou ve špatném stavu, aby zároveň neohrozila sociální standard v zemi a aby bylo možné realizovat velké investice.
V zahraniční politice avizoval Fico větší zohledňování „národních zájmů“. Uvítal by také přijetí zákona, podle něhož by nevládní organizace, které mají peníze ze zahraničí, musely nést označení „zahraniční agent“. Podobný předpis platí v Rusku.
Největší kontroverze se od Ficovy vlády očekávají právě v souvislosti se vztahem k občanské společnosti, nevládním organizacím a zahraniční politice Slovenska, včetně změny vztahu k Rusku a zejména pomoci Ukrajině.
Očekávané složení čtvrté vlády Roberta Fica
Členové za stranu Směr Roberta Fica (7)
- Robert Fico – premiér
- Ladislav Kamenický – ministr financí
- Juraj Blanár – ministr zahraničí
- Robert Kaliňák – ministr obrany
- Richard Takáč – ministr zemědělství
- Boris Susko – ministr spravedlnosti
- Jozef Ráž ml. – ministr dopravy
Členové za stranu Hlas Petera Pellegriniho (7)
- Tomáš Drucker – ministr školství
- Zuzana Dolinková – ministryně zdravotnictví
- Matúš Šutaj Eštok – ministr vnitra
- Denisa Saková – ministryně hospodářství
- Erik Tomáš – ministr práce
- Richard Raši – ministr investic a regionálního rozvoje
- Peter Kmec – ministr pro eurofondy a plán obnovy
- šéf Hlasu Peter Pellegrini není členem vlády, stane se šéfem parlamentu
Členové za Slovenskou národní stranu Andreje Danka (3)
- Tomáš Taraba – ministr životního prostředí
- Martina Šimkovičová – ministryně kultury
- SNS obsadí také nový resort cestovního ruchu a sportu, který vznikne v příštím roce
Zdroj: Pravda.sk
Ficova vláda nahrazuje úřednický kabinet vedený premiérem Ľudovítem Ódorem. Vládu jmenovala prezidentka letos v květnu s cílem stabilizovat politickou situaci. Předchozí kabinet Eduarda Hegera byl tehdy bez důvěry a rozpadal se v situaci, kdy Slovensko mířilo k předčasným volbám.
Se členy Ódorovy vlády se Čaputová rozloučila už v úterý při přijetí v prezidentském paláci. Ódorův kabinet nechal Ficovi řadu doporučení s názvem Návod pro úspěšné Slovensko.
Prezidentka Zuzana Čaputová při rozloučení s premiérem Ľudovítem Ódorem.
Rady a náměty na změny vyjmenovávají několik hlavních výzev: zastavení odlivu šikovných lidí do zahraničí, využití unijních peněz k dosažení ekonomické úrovně států EU, přesun kompetencí na obce a města a pak přípravu na šok, kterým bude klimatická krize a robotizace.
Robert Fico už se nechal slyšet, že má na věci jiný názor než „bankéři“, čímž narážel na dřívější působení Ódora ve funkci viceguvernéra centrální banky.
