Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Estonsko, Lotyšsko a Litva v polovině ledna oznámily dohodu na vytvoření společné obranné zóny podél hranic s Ruskem a Běloruskem.
Vzniknout má obranná linie včetně stovek železobetonových bunkrů. Jen v Estonsku jich má stát 600. Stavba za 60 milionů eur, v přepočtu 1,5 miliardy korun, má začít příští rok v lednu.
Schéma bunkru, které v lednu zveřejnilo estonské ministerstvo obrany.
„Linie má pomoci při obraně každého centimetru teritoria NATO,“ řekla minulý týden náměstkyně estonského ministerstva obrany Susan Lilleväliová. Stavět se budou i kryty sklady munice.
Rozsocháče a opevnění
Své hranice posiluje i Polsko, i když tamní úřady plány na opevnění z bezpečnostních důvodů tají.
Už loni v únoru se na polských hranicích s Běloruskem a ruskou Kaliningradskou oblastí (polsky Královeckou) objevily rozsocháče čili „české ježky“, které využívalo už prvorepublikové Československo v Sudetech jako protitankovou překážku.
Snímky ježků a betonových protitankových zátarasů umístěných na přístupových cestách do Kaliningradské oblasti zveřejnil tehdejší ministr obrany Mariusz Błaszczak ze strany Právo a spravedlnost (PiS).
Loňská instalace zábran na polsko-ruské hranici.
Polský deník Rzeczpospolita teď informoval o dalším posílení opatření. Na silnicích jsou nově připravené „opevňovací zátarasy“. „Shromažďuje se potřebný inženýrský materiál pro zátarasy a opevňovací opatření,“ napsalo listu polské ministerstvo obrany.
Nejhorší scénáře beru nejvážněji, říká ministr
Úřad pracuje i na dalším rozšiřování a zlepšování ženijního opevnění. Jmenoval konkrétně systém krytů.
Polský ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz minulý týden řekl, že počítá s jakýmkoli vývojem na Ukrajině. „Počítám s každým scénářem, a ty nejhorší beru nejvážněji. Nejsou to slova do větru,“ tvrdí předseda lidovecké PSL.
Podle náměstka na ministerstvu obrany Cezaryho Tomczyka jsou podél polské hranice s Běloruskem dál tisíce vojáků, které posilují jednotky pohraničníků. „Určitě tam nejsou kvůli tomu, že by se jim líbily východopolské lesy,“ řekl politik Občanské platformy.
Součástí ochrany polských hranic jsou i hraniční ploty. Velkým politickým tématem byla v zemi stavba téměř 200 kilometrů dlouhé bariéry na hranicích s Běloruskem, která má zastavit trasu nelegální migrace vedoucí přes Minsk.
Polský plot na hranici s Běloruskem a auto pohraničníků.
Ministerstvo vnitra teď pod novým vedením analyzuje efektivitu šestimetrového plotu z ocelových lamel a žiletkového drátu. Podle ministra vnitra Marcina Kierwińského sice bariéra „není děravá jako síto“, ale svoji roli neplní.
„Pokusíme se to změnit pomocí speciálních svorek. Určitě budeme chtít přidat k bariéře další elektronické systémy, další detekci pohybu, aby měla hlídka pohraniční stráže čas dorazit v případě, že bude bariéra prolomena,“ řekl ve státní Polské televizi Kierwiński.
Lepší komunikace armády
Povolební audit běží i na polském ministerstvu obrany. Má zkontrolovat a vyhodnotit postupy a obří nákupy výzbroje a vojenské techniky uzavřené minulou vládou.
Ministr Kosiniak-Kamysz minulý týden zmínil, že se roky neaktualizovaly plánovací a strategické dokumenty, včetně klíčové národní bezpečnostní strategie, a to ani po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Od nástupu nové vlády loni v prosinci je patrná změna komunikace. Operační velitelství například informuje o preventivním startu polských nebo spojeneckých vojenských letadel, která v souvislosti s ruskými údery na Ukrajině patrolují podél hranic.
Naposledy v prosinci do polského vzdušného prostoru na několik minut vstoupila ruská manévrující raketa, která se pak vrátila nad ukrajinské území. Rychle letící střelu zaznamenalo vícero svědků.
Obavy v Pobaltí
Deportace tisíců lidí nebo obranná linie na hranicích. Pobaltí počítá s možným přelitím války, říká pro SZ analytik Māris Andžāns z Rigy. Region totiž vnímá, že Kreml k němu směřuje stejnou rétoriku jako kdysi vůči Ukrajině.
Kolem incidentu se rozpoutala debata, zda neměly ozbrojené síly raketu nad východním Polskem sestřelit. Podle plukovníka Jacka Gajdy z operačního velitelství ale armáda reagovala tak, jak měla.
„Způsob reakce vyplývá z mnoha faktorů, mimo jiné z posouzení důsledků případného sestřelu. Ruská raketa Ch-101 váží dvě a půl tuny. Protiletadlová střela, která by ji mohla zneškodnit, např. Něva, váží 950 kg. (…) Když je nepřátelská střela sestřelena, střely se nevypaří. Roztříští se, a mrak úlomků dopadá na zem. Někdy sestřelení znamená větší ohrožení života a zdraví civilistů, než když jim dovolíte opustit polský vzdušný prostor,“ vysvětloval nedávno Gajda.
Minimálně dvě rakety už ovšem do Polska dopadly v roce 2022. Zbloudilá ukrajinská obranná střela ze systému S-300 zabila v listopadu 2022 v příhraniční vesnici Przewodów dva Poláky. O měsíc později pak do lesa 400 kilometrů ve vnitrozemí dopadla ruská raketa Ch-55 bez výbušné hlavice.
