Článek
Slovensku by podle premiéra a šéfa stran Směr Roberta Fica více slušela vojenská neutralita. Předseda slovenské vlády se k myšlence vrátil v neděli v diskusi televize TA3 a zároveň zpochybnil, že by v případě napadení Slovenska jeho spojenci skutečně přišli zemi bránit.
„Nevěřím v tuhle solidaritu. Proč by francouzští vojáci umírali za Slováky?“ prohlásil Fico. Znovu prohlásil, že se podle něj některé evropské země připravují na konflikt s Ruskem. To vše v situaci rostoucího napětí a sérii varování před možnými hybridními operacemi Ruska proti evropským stát podporujícím Ukrajinu.
Fico v neděli zároveň řekl, že Bratislava bude respektovat článek 5 Severoatlantické smlouvy o kolektivní obraně. Odmítl ale podle svých slov posílat slovenské vojáky do „vyprovokované války s Ruskem“.
Rusko vojensky přepadlo Ukrajinu v únoru 2022 a podle evropských tajných služeb vede hybridní válku proti členům EU a NATO. Jde například o uměle vyvolanou migrační krizi na východní hranici EU, sabotáže, žhářské útoky nebo dronové operace.
O neutralitě Fico nemluvil poprvé. Už loni v červnu prohlásil, že by Slovensku v době rostoucích výdajů na obranu „velmi slušela neutralita“. Prezident Peter Pellegrini tehdy s jeho výrokem nesouhlasil a zdůraznil, že Slovensko nebude narušovat jednotu NATO.
Fico se k tématu vrací několik dní poté, co vyvolal spor svými výroky o článku 5. Za výrok ho zkritizovala například český prezident Petr Pavel.
V neděli slovenský premiér argumentoval mimo jiné tím, že pokud se státy Evropské unie nedokážou dohodnout ani na cenách elektřiny, nevěří ani v jejich solidaritu v případě vojenského napadení.
„Já jsem na leden připravený“
Ještě konkrétnější byl Fico v domácích tématech. Kvůli pokračujícím sporům uvnitř rozdrobené vládní koalice opakovaně připustil, že Slovensko mohou příští rok v lednu čekat předčasné parlamentní volby. Řádný termín voleb přitom připadá na podzim 2027.
„Pokud to chcete rozbít, tak to rozbijte. Já jsem na leden připravený,“ vzkázal především šéfovi Slovenské národní strany Andreji Dankovi a ministrovi životního prostředí Tomáši Tarabovi.
„Pokud se pan Danko s panem Tarabou nevzpamatují, možná budou v lednu předčasné volby,“ dodal Fico s tím, že je připravený i na možnost, že po volbách skončí v opozici.
Premiér přitom leden zmínil opakovaně. Podle něj je právě začátek příštího roku posledním obdobím, kdy by předčasné volby dávaly smysl.
Svou současnou vládu označil Fico za nejkomplikovanější koalici, jakou kdy vedl. Směr sestavil kabinet po volbách v roce 2023 společně s Hlasem a SNS. Koalice se však dlouhodobě potýká se vzpourami a odchody poslanců.
Dosud Fico situaci řešil jmenováním rebelů do politických funkcí. Vzniklo kvůli tomu například ministerstvo sportu, které vede Rudolf Huliak.
Spor o Tarabu
Nově teď vyhřeznul vleklý konflikt mezi Andrejem Dankem a Tomášem Tarabou.
Taraba se do vlády dostal jako nominant SNS, členem Dankovy strany ale není. Jeho vztahy s Dankem se postupně zhoršily natolik, že SNS letos požádala Fica o ministrovo odvolání. Premiér nakonec návrh na odvolání Taraby prezidentovi Peteru Pellegrinimu skutečně předložil.
Kdo je ministr Tomáš Taraba?
Tarabův odchod z vlády by ale mohl vytvořit další problém. Vrátil by se do parlamentu a není jisté, zda by dál spolehlivě podporoval vládní většinu. Koalici přitom hrozí, že o těsnou většinu přijde.
Fico proto v neděli obrátil tlak především na Danka a Tarabu. „Zapomeňte na to, že budu řešit spory za vás, jste velcí chlapci,“ vzkázal jim a požaduje od nich záruku, že si koalice v parlamentu zachová většinu.
Premiér zároveň stáhne návrh na Tarabovo odvolání.
Nevyloučil krajní pravici
Fico při spekulacích o předčasných volbách zároveň nevyloučil, že by spolupracoval s krajně pravicovým hnutím Republika.
To vzniklo odchodem části politiků z ĽSNS odsouzeného extremisty Mariana Kotleby. Její politici mimo jiné v minulosti prosazovali referendum o vystoupení Slovenska z NATO.
Ani možnost spolupráce Směru s Republikou ale Fico nenaznačil poprvé. Zároveň však obě strany soupeří o podobné voliče a jejich vztahy jsou v posledních měsících napjaté. Předseda Republiky Milan Uhrík ještě v září prohlašoval, že jeho hnutí Smeru nevěří a nebude jeho „podržtaškou“.
